Jaké je optimální množství spánku ve středním věku? Vědci přinesli odpověď

Na základě údajů z britské biobanky od téměř půl milionu dospělých osob vědci k závěru, že pro dobré duševní zdraví, pohodu a  výkonnost je optimální doba spánku sedm hodin denně, a to konkrétně u lidí ve středním a starším věku.

Nedostatek i přebytek spánku škodí

„Identifikovali jsme nelineární souvislost mezi spánkem a genetickými a kognitivními faktory, strukturou mozku a duševním zdravím jako klíčovými ukazateli. Optimální délka spánku je přibližně sedm hodin,“ píší vědci ve svém novém článku.

„Dlouhodobá analýza odhalila, že jak nedostatečné, tak nadměrné množství spánku bylo při následném sledování jedinců významně spojeno s poklesem kognitivních schopností.“

Tým vedený neuroložkou Yuzhu Li z Fudanské univerzity v Číně a psychiatričkou Barbarou Sahakian z Cambridgeské univerzity zkoumal údaje 498 277 účastníků ve věku osmatřicet až třiasedmdesát let.

Sexuální apetit či agresivita. Tvar obličeje o člověku prozradí mnohá tajemství

Přibližně 48 500 účastníků podstoupilo také neuromonitoring a téměř 157 tisíc jich vyplnilo pro sledování duševního zdraví online dotazník. Všechny tyto údaje dohromady poskytly poměrně komplexní pohled na to, jak množství spánku u lidí souvisí s dalšími aspekty jejich duševního zdraví a zdraví mozku.

Stejně jako u jiných studií tohoto druhu vědci zjistili, že křivka zobrazující všechna data má tvar písmene U. To znamená: příliš málo spánku snižovalo prokazatelně ukazatele kognitivních funkcí a duševního zdraví, ale stejně tak i příliš mnoho spánku (v některých případech až dvanáct či  třináct hodin denně).

Pozor na tichého zabijáka. Za vysokým tlakem nestojí stres, jsou jiné příčiny

Díky datům z neuromonitoringu mohli také vědci zkoumat, zda za křivkou ve tvaru U stojí strukturální nebo genetické mechanismy mozku. Předběžné výsledky naznačují, že určitou roli hraje obojí, tedy genetika i struktura mozku, ale zapotřebí bude ještě mnohem více výzkumů, které se na tyto stopy zaměří.

„I když nemůžeme jednoznačně říci, že příliš málo nebo příliš mnoho spánku způsobuje kognitivní problémy, zdá se, že naše analýza, která se zabývá jednotlivci v delším časovém období, tuto myšlenku podporuje,“ říká jeden z výzkumníků, Jianfeng Feng z Fudan University.

„Důvody, proč starší lidé spí hůře, se však zdají být komplexní a jsou ovlivněny kombinací naší genetické výbavy a struktury našeho mozku," dodává.

Je to individuální

Ač byl výzkum velmi rozsáhlý, pořád existují aspekty, na které by se i tak měl brát zřetel. Zatím nelze říci, zda spánek kratší nebo delší než sedm hodin skutečně způsobuje problémy v oblasti duševního zdraví, pohody a kognitivního výkonu, nebo naopak, zda právě tyto problémy vedou lidi k tomu, aby spali více nebo méně, píše server Science Alert.

A za druhé, studie neříká, že spaní šest nebo osm hodin denně způsobí významné změny v individuální pohodě. Existuje spousta důvodů, proč lidé nemohou spát sedm hodin každou noc - ať už je to stres, práce nebo jen potřeba vstát uprostřed noci na záchod.

Vědci zjistili, jak si lidé mohou prodloužit život. Sestavili ideální jídelníček

Důležité je myslet na to, že pokud se lidé necítí svěží po osmihodinovém spánku, není vhodné snažit se vstávat ještě o hodinu dříve a očekávat díky tomu zdravotní přínosy.

Studie je však užitečná v tom, že ukazuje, že spát sedm hodin denně, když se lidé blíží ke střednímu a vyššímu věku, je důstojný cíl. Neměli bychom se však obviňovat, pokud se nám to jako jednotlivcům nepodaří.

„Dobrý spánek je důležitý ve všech fázích života, ale zejména s přibývajícím věkem. Hledání způsobů, jak zlepšit spánek starších lidí, by mohlo být klíčové pro udržení jejich dobrého duševního zdraví a pohody a také pro zabránění poklesu kognitivních funkcí, zejména u pacientů s psychiatrickými poruchami a demencí," říká vědkyně z Cambridge.

Spánek a statistiky

• Člověk stráví sněním každou noc přibližn dvě hodiny. Někteří lidé prožívají barevné sny, jiní pouze černobílé.
• V letech 2017–2018 uvedlo 32,6 % dospělých, zaměstnaných lidí, že spí méně než 6 hodin denně. V letech 2008–2009 to bylo 28,4 %.
• Podle autorů studie z roku 2016 mají ženy až o 40 % vyšší riziko nespavosti než muži.
• Lidi trpící nespavostí mají až sedmkrát vyšší pravděpodobnost pracovního úrazu.
• 75 minut cvičení s vysokou intenzitou týdně bylo spojeno se sníženou ospalostí a lepším soustředěním, i když člověk není zrovna dobře vyspaný.