Kliknutím zvětšíteV budoucnosti se možná místo oblíbených masových kuliček v obchodech IKEA budou jíst kuličky z mamutího masa. Alespoň by si to přála australská firma Vow, která chtěla svým novým projektem upozornit na potenciál kultivovaného neboli umělého masa produkovaného v laboratoři.
Vytvořit „mamutí“ maso se podařilo díky analýze mamutího genomu u pozůstatků mamutů srstnatých v arktickém permafrostu. Obrovská zvířata vyhynula zhruba před pěti tisíci lety a ve věčné zmrzlé půdě byla jejich těla neuvěřitelně zachovalá.
Jehněčí s DNA mamuta
Společnost na kuličce (dle jejích rozměrů spíše kouli) pracovala společně s profesorem Ernstem Wolvetangem z Australského institutu pro bioinženýrství na University of Queensland. Nejedná se přitom o úplně čisté mamutí maso, ale o laboratorně vyrobené jehněčí smíchané s malým množstvím mamutí DNA. Portál CNN informuje, že se odborníci zaměřili na bílkovinu přítomnou u savců zvanou myoglobin, která dodává masu strukturu, barvu a chuť. Ve veřejně dostupné databázi genomů pak identifikovali DNA mamutí verze. To, co u DNA mamuta neznali, doplnili informacemi z genomů slona afrického.
Vzniklý gen pak experti vložili do svalové buňky ovce, kterou pak pěstovali v laboratoři. Vědci ji replikovali až na dvacet miliard buněk použitých k pěstování mamutího masa. Nakonec se výzkumnému týmu podařilo vytvořit 400 gramů „mamutího“ masa. „Je to pouze jeden gen mezi všemi ostatními ovčími geny, který je mamutí,“ řekl Wolvetang. Přesto se po přidání genů změnil u ovčích svalových buněk vzhled.
Riziková konzumace
I když se to nabízelo, vědci ještě „mamutí“ maso nezkoušeli. Váhali, jestli ho mají ochutnat, jelikož se přece jenom jedná o bílkovinu, která neexistuje pět tisíc let. Nevědí tedy, jak by jejich imunitní systém reagoval, kdyby ho snědli. I kvůli tomu mamutí maso zatím nechtějí prodávat.
„To je jeden z důvodů, proč ji (kuličku - pozn. red.) nenabízíme jako produkt. Nepůjde do prodeje, protože nemáme představu o bezpečnostním profilu tohoto konkrétního výrobku,“ uvedl vědecký ředitel společnosti Vow James Ryall. Zájemci si ji však budou moci prohlédnout, a to ve vědeckém muzeu Nemo v Nizozemsku.
Boj proti klimatické krizi
Hlavním cílem australské firmy je propagace uměle vytvořeného masa. „Musíme začít znovu přemýšlet o tom, jak získáváme potraviny. Mou největší nadějí pro tento projekt je, že se mnohem více lidí na celém světě dozví o kultivovaném mase,“ řekl Ryall.
Zastánci tvrdí, že se díky tomuto způsobu výroby masa sníží počet poražených zvířat pro potravu a také to pomůže v boji proti klimatické krizi. Rozsáhlý chov dobytka totiž způsobuje obrovské škody na životním prostředí, využívá se při něm hodně vody a půdy a produkují se emise metanu, kdežto u umělého masa vzniklého v laboratoři nikoliv. Několik studií už zjistilo, že pro ukončení klimatické krize je nutné v bohatých zemích hodně omezit konzumaci masa.
Rostlinné alternativy masa jsou běžné, výhoda kultivovaného masa spočívá v tom, že kopíruje chuť toho konvenčního. Existuje také mnoho společností, které pracují na náhradách konvenčního masa. Společnost Vow však chce míchat buňky z nekonvenčních druhů, a tvořit tak něco zcela nového.
„Hledáme buňky, které se snadno pěstují, jsou opravdu chutné a výživné, a pak tyto buňky mícháme a spojujeme, abychom vytvořili opravdu chutné maso,“ citoval deník The Guardian generálního ředitele společnosti Georga Peppoua.
Mamutí maso firma vytvořila, protože je podle nich mamut „monumentálním symbolem ztráty a toho, jaký dopad může mít drastická změna klimatu“. Pro kuličku se pak autoři rozhodli proto, že jde podle nich o cenově dostupné jídlo, které je jednoduché na přípravu.
Jedna z ilustrací, jak pravděpodobně vypadal mamut.
Želatina z mastodontů
Společnost Vow už prozkoumala více než 50 různých zvířecích druhů, včetně pávů nebo třeba klokana. Protože jsou však nejčastějšími zdroji masa hospodářská zvířata, firma se stejně jako mnoho jiných zaměřuje na realistickou replikaci masa z těchto druhů. První imitací masa, které společnost uvede do restaurací v Singapuru, bude to z křepelky. Ve státě v jihovýchodní Asii se už také prodává zatím první kultivované maso na trhu, kuře z Good Meat.
Australská firma není přitom první, která použila buňky z vyhynulých zvířat při výrobě potravin. Kalifornská společnost už dříve vytvořila gumové medvídky z želatiny vyrobené z DNA mastodontů, vymřelých amerických chobotnatců.
75
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
