Vědci vytvořili největší lidský rodokmen. Zjistí předky staré sto tisíc let

Výzkum, který provedli vědci z oxfordského institutu Big Data, kombinuje lidské genomy z různých zdrojů starověké i moderní DNA, s cílem lépe porozumět historii a evoluci člověka. Stejně jako rodokmen ukazuje, jak je jedinec příbuzný se svými rodiči nebo sourozenci, genetická genealogie odhaluje, které geny jsou sdílené mezi dvěma jedinci, řekl CNN hlavní autor studie Anthony Wilder Wohns. Díky tomu může ukázat, která místa lidského genomu mají společně geny a kde se liší, dodal.

Vědci řeší velkou záhadu. Ve starověké lebce z Peru našli kovový implantát

„Jednoduše řečeno, vytvořili jsme největší lidský rodokmen v historii. Ten sleduje předky celého lidstva a ukazuje, jak jsme dnes všichni navzájem příbuzní,” řekl Wohns.

Díky výzkumu může každý, kdo má přístup ke svým vlastním genetickým informacím, zjistit, kdy se jeho předkové přestěhovali na určité místo a proč mají určité geny. Je to v podstatě pochopení celého příběhu lidské historie pomocí genů, vysvětlil Wohns.

Nejrozmanitější je Afrika

Genetický výzkum člověka se v posledních desetiletích rychle rozvinul a přinesl obrovské množství informací. Nové techniky analýzy starověké DNA poskytly podrobnosti o prehistorii a v roce 2010 odhalily, že se lidé křížili s neandrtálci.

Dokážou zvířata poznat blížící se katastrofu? V minulosti tomu tak již bylo

Ukázalo se však, že je obtížné kombinovat různé databáze, integrovat staré a moderní genomy a vymyslet způsoby, jak s tak velkým množstvím dat pracovat. Oxfordský tým vyvinul algoritmy, které umožňují kombinaci genomů, což je podle Wohnse jedna z největších inovací.

Pomocí toho jim bylo umožněno vytvořit strukturu, kterou popsali jako „genealogii lidských genů”, o níž se teoreticky mluví již asi třicet let. „V podstatě se snažíme proniknout závojem a zjistit, jak to vypadá,” dodal.

Dosud byly sekvenovány geny 3609 lidí z 215 populací, přičemž některé z nich pocházejí z doby před více než 100 tisíci lety. Metoda umožňuje, aby se tento počet v budoucnu rozšířil na potencionálně miliony genomů.

Práce potvrdila dosavadní závěry o historii lidstva, včetně toho, že většina lidské evoluce proběhla v Africe před velkým přesunem před zhruba 70 tisíci lety, uvedl Wohns. Data také ukázala, že největší genetická rozmanitost je v Africe a nejstarší předkové člověka se nacházejí na tomto kontinentu.

Tajemství „pravěkých Pompejí": Moderní lidé byli v Evropě dřív, než se myslelo

Také existují důkazy, že předkové člověka byli v Severní Americe dříve, než se dosud předpokládalo. Nicméně k odhalení neznámých migrací by bylo zapotřebí dalšího výzkumu. Wohns také uvedl, že další práce pomohou ke zpřesnění a ucelení genealogie lidských genů. Není ale možné dosáhnout naprosté přesnosti. K tomu by vědci potřebovali genom každého člověka, který kdy žil, což není možné, vysvětlil.

Slibná budoucnost pro evoluční studie

Wohns doufá, že výzkum, který je k dispozici ke stažení spolu s návodem použití, využijí další výzkumníci v této oblasti jako základ pro zodpovězení konkrétnějších otázek týkajících se migrace v určitých částech světa. „Bude to opravdu bohatý zdroj pro budoucí zkoumání evoluční historie člověka,” pronesl.

Metodu lze také použít k vytvoření genealogie jakéhokoli organismu, včetně nemocí, jako se SARS-CoV-2 způsobující covid-19. Wohns plánuje studovat vztah mezi genetikou a nemocí.