Mezi oběma pandemiemi lze vysledovat několikero styčných bodů. I během ruské chřipky byly například uzavřeny školy a pracoviště kvůli obrovskému počtu nakažených lidí. Infikovaní ztráceli často chuť a čich a někteří z nich trpěli dlouhotrvajícími příznaky, které přetrvávaly měsíce.

Starověká lebka z Peru s podivnou kovovou destičkou, vyhlížející jako implantát namísto kosti
Vědci řeší velkou záhadu. Ve starověké lebce z Peru našli kovový implantát

Obecně se také zdá, že ruská chřipka zabíjela mnohem více starší lidi než děti, čímž se podobně jako covid-19 lišila od běžných chřipkových virů, jež bývají pro obě tyto věkové skupiny smrtelné podobně.

K tomuto poznání vědci došli studiem dostupných historických pramenů, zahrnujících vládní zdravotní záznamy a články v tehdejších novinách a časopisech. Informuje o tom americký deník The New York Times.

Pátrání po viru v konzervované plicní tkáni

„Jakkoli ale rysy někdejší pandemie ruské chřipky až strašidelně připomínají současnou nákazu, názor, že tuto chřipku vyvolal koronavirus, je stále jen spekulace,“ uvedl pro tento deník Peter Palese, profesor lékařství na Icahnově lékařské fakultě v Mount Sinaj v New Yorku, který se zabývá výzkumem chřipky.

Někteří odborníci se k jeho názoru přiklánějí, podle jiných však mohou tvrdé důkazy existovat, jen ještě nebyly nalezeny.

Koronavirus SARS-CoV-2 na snímku z rastrovacího elektronového mikroskopu
Vědci objevili genovou variantu, která chrání před závažným průběhem covidu

Do pátrání po nich se proto pustily dva dvoučlenné vědecké týmy. Jeden tvoří Jeffery Taubenberger, vedoucí sekce virové patogeneze a evoluce v Národním institutu pro alergie a infekční nemoci, spolu s Johnem Oxfordem, emeritním profesorem virologie na Londýnské univerzitě, druhý Scott Podolsky, profesor globálního zdravotního a sociálního lékařství na Harvardské lékařské univerzitě, a Dominic W. Hall, kurátor Warrenova anatomického muzea na Harvardu.

Oba týmy začaly nezávisle na sobě zkoumat konzervované vzorky plicních tkání z doby před pandemií španělské chřipky v roce 1918 a hledat zbytky chřipkových virů a koronavirů. Doufají, že se jim tak podaří podchytit i nepolapitelný virus ruské chřipky.

Možná ho tu máme dodnes

Pokud se genetický materiál z ruského chřipkového viru ve studovaných plicních vzorcích skutečně objeví, může napovědět, jak pandemie skončila, protože dobové zpravodajství o tom mnoho neříká.

A pokud byla pandemie z konce 19. století opravdu způsobena koronavirem, je podle některých vědců možné, že tato mutace stále ještě cirkuluje mezi čtyřmi koronaviry, které existují i dnes a obvykle způsobují spíše běžné nachlazení než závažné onemocnění.