Svítidlo z vosku? Je to jen začátek, říká autor neobvyklých kousků

Jaké vlivy vás formovaly a navedly na projekt Beehive?
Velkou roli sehrály školy, které jsem vystudoval. Každá z nich má jiný přístup ke studentovi a výuce. Z hlediska formy na mě měl silný vliv Rony Plesl na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze, konceptuální myšlení jsem rozvinul díky architektuře na Technické univerzitě a Královská akademie v Kodani sehrála důležitou roli ve vnímání a uvažování nad prací umělce a designéra v rámci společnosti.

Vědci varují před fatálními následky. Zjistili, proč včely málo opylují

Dá se tedy říci, že se v projektu protnuly tři světy?
Z každého studia jsem si vzal to, co mi bylo nejbližší. Architektura mi nabídla velkou myšlenkovou svobodu a tlak na logické zdůvodnění. Na umprumce se kladl důraz na dobře zvládnuté řemeslo tvarování. A Dánsko mě inspirovalo systematickým přístupem umělce jakožto služebníka společnosti.

Dánsko je známé fenoménem hygge, tedy šťastného a pohodového přístupu k životu. Poznal jste ho na vlastní kůži?
Osobně mi není hygge vlastní, ale dost ho obdivuji. Ale jsem natolik hotový člověk, že nejsem schopný se tomu přizpůsobit a možná se do toho tolik včlenit jako Dánové. Trochu jsem na to narazil. Ovlivnila mě ale vysoká úroveň přístupu společnosti vůči kultuře a extrémně, až futuristicky koncepčně nastaveným systémem školství.

V čem vás školský systém v Dánsku oslovil?
Přiblížím to na jednom příkladu. Vláda Královské akademii oznámila, že jí seškrtává rozpočet o pětinu. Vedení školy vypracovalo plán řešení, který následně předalo studentům k prostudování. V rámci studentského senátu vznikla pracovní skupina, která velkou měrou participovala na tom, co má být zrušeno a co naopak zachovat. Vedení školy ani nenapadlo, že by s nimi takto zásadní změny rovnocenně nediskutovalo. Naslouchalo jejich hlasu a všichni se snažili najít akceptovatelné řešení pro studenty i školu samotnou.

A co výuka? Je hodně rozdílná?
Například sklářský obor je tříletý. V prvním roce se učí studenti řemeslu, ve druhém ročníku řeší návrh z pozice uplatnění ve společnosti a ve třetím se učí prezentovat se, prodat se, spočítat náklady, prostě business. Dostanou konkrétní zadání, následuje analýza a systematická postupná práce, která vede k zjištění skutečných problémů a na konci musí najít řešení prostřednictvím designu. Naopak v Čechách dostanete úkol bez konkrétního problému. Často je měřítkem hodnocení estetika a vyvolání emocí, wau efekt. Chybí tam odůvodnění a ukotvení.

Haló, tady robot. Lidem na jihu Moravy nabízí práci umělá inteligence

Co se dělo po návratu ze severské země?
Pobyt v Dánsku mě donutil přemýšlet nad přístupem k designu ze společenského hlediska. Na začátku byl semestrální úkol na umprumce – chtěl jsem vytvořit skleněnou sochu pomocí metody parametrického modelování. Samotný proces metody spočívá v tom, že autor-designér nenavrhuje přímo tvar, ale princip navrhování. Tvar pak vytvoří počítač a z něj ho dostanete pomocí 3D tiskárny. Tyhle dvě roviny se spojily dohromady a vytvořily ve mně potřebu hledat spolupráci. Po dlouhém hledání jsem se dostal k tématu včel, které zahrálo na strunu společenské odpovědnosti.

Proč zrovna včely?
Od začátku jsem věděl, že jsou na tom včely špatně, ale až po průzkumu jsem odhalil, jak moc. Přemýšlel jsem, jak bych mohl pomoci. Kdybych byl zemědělec, pravděpodobně bych k tomu přistupoval jinak. Jako architekt a umělec jsem spojil oba obory dohromady a pak už to byl jen krok k tomu, abych navrhl světlo. Snažím se stabilizovat obor včelařství novým způsobem přemýšlení. Nebrat včelu jen jako zvíře, které poskytuje člověku med.

V čem jsou největší problémy včelařství?
Obor není schopný odolávat ekonomickému tlaku, není tak aktuálně nastavený. Jedním z problémů je současné zemědělství, které se vyznačuje především monokulturními poli. Pro včelu představují poušť. Řepka zase vykvete najednou a představte si, že byste musel udělat celoroční práci během týdne. Další věcí jsou pesticidy. Včela je oslabená a snadněji podléhá parazitům. V Evropě včelu ohrožuje nový druh sršně, sršeň mandarínská.

Chápu to správně, že vaše svítidlo je vyrobeno ze včelího vosku?
Ano, přesně tak. Využívám specifických vlastností včel a aktuálně je prezentuji v rámci svítidla. Drtivá většina stínítka je z vosku, dá se kompostovat či recyklovat. Životnost je odhadem deset let. Druhou část tvoří elektroinstalace, která je navržena utilitárně, funkčně a vizuálně neutrálně. U ní je životnost delší a v případě potřeby výměny zůstane a pořídí se jen nové stínítko.

Tajemství krásy sněhových vloček: Jsou jako otisky prstů, každá je jedinečná

V čem dalším je svítidlo Beehive unikátní?
Nespočívá jen na základní myšlence, ale má celou řadu dalších aspektů, které symbioticky fungují. Myšlenka i forma jsou environmentální. Neznám nikoho, kdo by včelí voštinu používal jako produkt. Je to technicky náročnější než umělecký objekt, a to z toho důvodu, že musí splnit funkci. Mně se podařilo za tu dobu vychytat problémy spojené s touto technologií. Nyní funguje dostatečně dobře a vím, že se mohu na dosažené výsledky spolehnout. Mám otestováno, jak se produkce chová vůči včelám, a dokážu si představit nastavení ne sériové výroby, ale opakující se produkce.

Jedním z faktorů, na který uživatel hledí, je svítivost. Jaká je intenzita vašeho svítidla?
Z analýz zatím vyplývá, že lidé mají problém spíše s velkým množství světla než s jeho nedostatkem. Beehive nenasvítí celý prostor, když je samotný. Ale to není ani jeho cílem. Často osvětlujeme celou místnost ze zlozvyku a zbytečně. Přebytek světla může být zdraví škodlivý. Vliv není akutní, chřipku či zápal plic nedostanete, ale dlouhodobě vás připravuje o kvalitní spánek a s tím je spojená celá řada zdravotních problémů. Světlo je potřeba používat smysluplně.

Pro jaké použití je tedy vhodné?
Pro vytvoření klidného prostoru, k srovnání myšlenek po práci. Lze si u něj zacvičit, zameditovat, popovídat si. Jedná se o činnosti, u kterých naopak velké množství světla dokáže uškodit. Samozřejmě do budoucna počítám s rozšířením portfolia, kde by se mělo objevit i centrální svítidlo.

Pokud svítidlo někoho zaujme, může si ho v tuto chvíli pořídit?
Momentálně je prakticky připravené, dořešuji technikálie ohledně certifikace. Čekám, až se uvolní bezpečnostní opatření spjatá s epidemií koronaviru a až budu moci otevřít showroom. Několik svítidel už je k dispozici.

Pes doprovází člověka už 23 tisíc let. Vědci zjistili, co je nejspíš sblížilo

Skloubil jste zajímavý design a neobvyklý materiál. Na koho cílíte?
Svítidlo by mělo oslovit člověka, který má vztah k designu. Propojuje řemeslo a high-tech. Včelařství v sobě nese domáckou atmosféru, parametrické modelování zase představuje hypermoderní prvek. Člověk, který má estetické cítění, dokáže ocenit jeho kvality. Zároveň má nenafouknutý a skutečný dopad na životní prostředí, takže ho ocení i ti, kteří chtějí udělat něco pro budoucnost. Pro prostředí, ve kterém budou žít další generace.

Čeho byste chtěl prostřednictvím Beehive dosáhnout?
Doufám, že projekt neskončí jen svítidlem, ale podaří se ho rozvíjet dál a najít celou řadu uplatnění v budoucnosti. Cílem není zbohatnout a ani to nepředpokládám. I kdyby fungoval sebelíp, mám spoustu plánů, jak získané finance vrátit do včelařství a environmentálních aktivit. Mezi ty finančně nejnákladnější patří vývoj ekonomického kulturního typu krajiny, který by byl zaměřený na druhovou pestrost vhodnou i pro včely.

Neuvažujete o tom, že se stanete sám včelařem?
Podařilo se mi nahromadit dostatek znalostí a financí, abych si letos pořídil včelstvo. Pevně tomu věřím a udělám pro to maximum.