Výroba očkovací látky proti malárii byla a je komplikovaná. Nemoc je totiž způsobena parazitickými prvoky Plasmodiemi s romantickým českým názvem zimničky, které přenášejí komáři. Parazit je opravdu dobře chráněn proti obranným snahám imunitního systému: Většinu času tráví v jaterních buňkách a červených krvinkách a navíc dokáže imunitním reakcím úspěšně unikat. Vědci ale nyní vyzkoušeli na prvoka podobnou zbraň, kterou použili proti koronaviru – platformu založenou na informační mRNA.

Jeden z testů rezistence na antibiotika. Candida auris patří bohužel k multirezistentním, ilustrační foto
Noční můra nemocnic se poprvé našla i v přírodě. Houba je smrtelně nebezpečná

Navržený design vakcíny obešel záludné, neustále se měnící povrchové proteiny a umožnil tělu včas začít produkovat potřebné protilátky a tím organismus před malárií ochránit. Patentová přihláška byla zveřejněna americkým patentovým úřadem na začátku února, informoval odborný server The Academic Times. S látkou měly zatím tu čest se potkat pouze laboratorní myši. „Podle všeho jsme dosáhli nejvyšší úrovně imunitní ochrany, která kdy byla u myší pozorována,“ uvedl pro server Richard Bucala, spoluautor konceptu a profesor lékařské fakulty americké univerzity Yale.

Doposud existuje vůči této chorobě pouze jeden účinný lék – chinin. A pak už jen ochrana před všudypřítomnými komáry rodu Anopheles – dlouhé rukávy, moskytiéry, repelenty. Jenže kvůli bídě v postižených regionech ročně podle odhadů Světové zdravotnické organizace malárii podlehne kolem půl milionů lidí, z čehož drtivá většina jsou děti mladší pěti let. Řádí především v topických oblastech a v subsaharské Africe, 94 procent úmrtí na malárii bylo v roce 2019 právě z černého kontinentu.

Lidské embryonální kmenové buňky nebo buňky přeprogramované z dospělých tkání lze "přimět" v Petriho misce k tomu, aby se začaly samy organizovat a vytvářet struktury, připomínající embryo v rané fázi, ilustrační foto
Lidské embryo vyvinuté v Petriho misce? Vědci vytvořili první funkční model

„Zásadně ovlivňuje společnost a populace, které nemají zdroje ani odborné znalosti, aby mohly této infekci čelit. Svět účinnou vakcínu nutně potřebuje,“ pokračoval vědec. Ona totiž jedna očkovací látka na světě už je. Vědci na ní pracovali desítky let, nese název RTS,S a schválena byla před dvěma lety. Jenže účinná je asi jen z třiceti procent, a po čtyřech letech od aplikace jen na patnáct.

Bucala společně s farmaceutem Andrewem Geallem vyvinul platformu RNA, která dokázala zabránit proteinu v Plasmodii, který se nazývaná PMIF, aby úspěšně brzdil vývoj paměťových bílých krvinek. „Z našeho výzkumu vyplývá, že právě genový produkt PMIF stojí za úspěchem parazita v boji s naší imunitou,“ vysvětloval Bucala. „Zpomaloval tvorbu protilátek, proto člověk nedokázal dostatečně silně imunitně odpovědět.“

Paměťové buňky

V konvenčním pojetí vakcinologie, například při očkování chřipky, se inaktivovaný, oslabený virus podá hostiteli, tedy očkovanému. Jeho tělo rozpozná vetřelce, bojuje proti němu, vytváří si protilátky proti této neškodné verzi, poté se vrací do normálu a čeká na další bitvu. Jakmile ale virus už v těle hostitele není, potřebuje organismus mít v záloze nějaký způsob, jak si vzpomenout na předchozí úspěšnou obranu. Zde právě zásadní roli hrají paměťové buňky. Pamatují si, jak vyvolat imunitní odpověď a jsou schopny to tělu připomenout, když nastane čas. Zimničky ale dokáží vzniku tohoto paměťového systému předejít právě produkcí malarické bílkoviny PMIF. Tato obrana je pro prvoka tak důležitá, že ji má geneticky zakódovanou.

Navržená vakcína místo oslabeného patogenu dává tělu pomocí RNA pokyny, jak si vytvořit vlastní protein, který bude schopný s PMIF bojovat a eliminovat ho – velmi podobně jako fungují vakcíny proti covidu. Jen namísto mRNA Bucala a Geall používají tzv. samozesilovací platformu saRNA. Klíčovou výhodou této látky je, že je účinná při mnohem nižších dávkách. Dokáže totiž rychleji vytvářet vlastní kopie uvnitř buňky. To může zásadním způsobem snížit výrobní náklady a umožnit vakcinaci i ve velmi chudých zemích.

Boj s covidem není jednoduchý. Neničí jen zdraví, ale i psychiku.
Covid tiše a zákeřně ničí i psychiku. Lidé popsali svou nechtěnou "proměnu"

„Původně jsme se domnívali, že budeme muset kombinovat vakcínu RTS,S s tou naší proti PMIF, ale dosavadní studie na myších naznačují, že bude stačit jen imunizace proti PMIF. Tak dobré má tato látka výsledky,“ řekl Bucala. Testovací fáze 1, což znamená, že se bude látka zkoušet na první skupině lidských dobrovolníků, bude provedena na univerzitě v Oxfordu ještě letos. Odborné pracoviště této věhlasné univerzity rovněž spolupracovalo na vývoji vakcíny společnosti AstraZeneca proti covidu.

Technologie saRNA bude mít podle Bucaly širší využití, než jen u řešení fatální malárie. Podle něho se jedná o ideální metodu imunizace lidstva do budoucna, včetně dalších generací vakcín proti covidu. Navíc až dvojnásobně může snížit náklady. „Platforma mRNA byla důležitým prvním krokem. Naše saRNA může posunout svět dál,“ dodal lékař pro The Academic Times.