Kliknutím zvětšíteOd poloviny ledna zesílila sluneční aktivita zahrnující erupce a výrony koronální hmoty (jde o uvolňování velkého množství materiálu ze sluneční korony do okolního prostoru), k nimž nyní dochází téměř denně. Nevyhnutelně tak muselo dojít k tomu, že některé z těchto erupcí budou směřovat k naší planetě, s důsledkem výskytu slunečních geomagnetických bouří. Ty se nyní dají podle institucí sledujících sluneční chování opravdu očekávat. Informuje o tom Science Alert.
Jenom klid
Jak ale tento web uvádí, neznamená to, že bychom se měli něčeho bát; ve skutečnosti nás mírné a středně silné geomagnetické bouře, dosahující na pětistupňové škále slunečních bouří úrovně G1 a G2, během posledních dnů zasáhly již několikrát.
Tato úroveň může způsobit určité poškození vysokofrekvenčních rádiových signálů ve vysokých zeměpisných šířkách a dočasně narušit činnost satelitů. Může také docházet ke kolísání elektrické sítě a k určitým změnám v chování stěhovavých zvířat.
Sluneční bouře představují docela normální projev vesmírného počasí, k němuž dochází vždy, když zesílí sluneční aktivita. Výrony koronální hmoty a sluneční větry pak způsobují narušení zemského magnetického pole a horní atmosféry. V současnosti se děje obojí.
Výrony koronální hmoty znamenají to, že sluneční koróna (nejvzdálenější oblast sluneční atmosféry) exploduje, přičemž vyvrhne do vesmíru plazma a magnetická pole. Pokud je tento výron namířen na Zemi, může jeho kolize s magnetickým polem Země způsobit geomagnetickou bouři, známou také jako sluneční bouře.
Aktivní Slunce
Slunce je přitom v poslední době trochu aktivnější, protože prochází jedenáctiletými cykly aktivity s výraznými vrcholy a minimy, známými jako sluneční maximum a sluneční minimum.
Sluneční minimum, kdy je magnetické pole Slunce nejslabší, nastává při výměně magnetických pólů Slunce. K poslednímu došlo v prosinci 2019.
To znamená, že v současné době směřuje vývoj ke slunečnímu maximu, kdy je sluneční magnetické pole nejsilnější. Protože aktivitu Slunce řídí jeho magnetické pole, budeme svědky nárůstu slunečních skvrn, slunečních erupcí a výronů koronální hmoty (sluneční skvrny jsou dočasné oblasti na povrchu Slunce, jimž magnetické pole zabraňuje v proudění, takže mají menší povrchovou teplotou než jejich okolí).
Sluneční maximum má nastat kolem července 2025. Může být obtížné předpovědět, jak aktivní ten či onen cyklus bude, ale podle dosavadních náznaků bychom mohli vstoupit do nejsilnějšího dosud zaznamenaného cyklu.
„Silnější sluneční bouře mohou způsobit významnější problémy, takže doufejme, že to s nimi naše hvězda nepřežene,“ podotýká Science Alert.
Očekává se jasná polární záře
Sluneční větry vycházejí z „děr“ ve sluneční koróně. Jde o chladnější, méně husté oblasti plazmy v atmosféře Slunce s otevřenějšími magnetickými poli. Takové otevřené oblasti umožňují slunečním větrům snadněji unikat a hnát elektromagnetické záření do vesmíru vysokou rychlostí; pokud je díra obrácena k Zemi, mohou tyto větry vát přímo na nás.
Když nabité částice ze Slunce dopadnou na zemskou atmosféru, dostanou se podél magnetických siločar Země k pólům, kde prší dolů do horní atmosféry a interagují s jejími molekulami. Tato interakce ionizuje molekuly a rozzáří je; právě to je polární záře.
Její vzestup bude zřejmě možné i dnes pozorovat nad severním i jižním pólem. Aurorální ovál, což je prstencový ovál kolem magnetických pólů, v němž se nejčastěji vyskytují polární záře, se totiž během 13. a 14. března zlepšil v důsledku dvou výronů koronální hmoty a vysokorychlostního proudu koronální díry, který dorazil k Zemi. Světelné úkazy lze pozorovat až na 55 stupních zeměpisné šířky na každém pólu.
Podle předpovědi Space Weather je velmi pravděpodobné, že od 14. do 15. března bude vidět jasné a dynamické polární záře s možností polárních korón, protože geomagnetická aktivita odpovídá na desetibodovém Kp indexu (globálním indikátoru aktivity polární záře se stupnicí od 0 do 9) úrovni Kp 6 a Kp 5. Je tedy správný čas pozorovat severní oblohu.
23
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
