Nový druh podmořského stvoření získal latinské pojmenování Duobrachium sparksae. Jde o ctenofora, tajemného želatinového podmořského dravce, jehož zachytil dálkově ovládaný podmořský robot Deep Discoverer během ponoru u portorického pobřeží.

Teplá voda zatím nedorazila k pobřeží, vědci se ale obávají, že může mít na pobřežní ekosystémy dopad
Vrací se vražedný Blob? Vědce děsí anomálie v Tichém oceánu

To se stalo už v roce 2015, aby se však dal objev nového živočišného druhu opravdu potvrdit, bylo potřeba ještě provést analýzu získaných záběrů. Ty totiž představují jediný důkaz existence zmíněného živočicha, fyzický vzorek vědci z pochopitelných důvodů zkoumat nemohli.

Jako balon ukotvený nad dnem

Kamery podmořského robotu Deep Discoverer byly naštěstí schopné zachytit jemné detaily těla želatinového tvora, jehož délka nečiní ani jeden milimetr. Následná analýza ukázala, že je od ostatních známých druhů ctenoforů snadno odlišitelný.

Ekranoplán Lun v dagestánském Derbentu
Obávané ruské monstrum znovu ožilo. Bizarní stroj už děsit nebude, má jiný úkol

"Jde o jedinečnou věc, protože jsme byli schopni popsat nový druh plně na základě videa ve vysokém rozlišení," vysvětluje Allen Collins, mořský biolog z americké vládní vědecké agentury Národní úřad pro oceán a atmosféru. "Neměli jsme mikroskopy jako v laboratoři, ale video nám přesto dokázalo poskytnout dostatek informací k tomu, abychom porozuměli dopodrobna jeho morfologii, jako například umístění reprodukčních orgánů i dalším aspektům."

Tyto aspekty byly podle serveru Science Alert velmi rozmanité. Při pohledu zdálky je nejpozoruhodnějším rysem Duobrachia sparksae jeho balonovité tělo, ale také dvě dlouhá chapadla. Robot natočil celkem tři různé jedince vyskytující se v hloubkách kolem 3900 metrů, přičemž se zdálo, že jeden z živočichů se těmito chapadly možná zachytává a kotví na mořském dně.

Zdroj: Youtube

"Byl to krásný a jedinečný organismus," uvedl oceánograf Mike Ford. "Pohybovalo se to jako horkovzdušný balon ukotvený na dvou lanech k mořskému dnu, přičemž to udržovalo specifickou nadmořskou výšku nad dnem. Zda se ke dnu skutečně přichytává, si nejsme jisti. Během ponoru jsme žádné přímé přichycení při dotyku dna nepozorovali."

Ostatní exempláře se mořského dna možná ani nedotkly. Všechna tři zvířata však byla spatřena ne dále než dva metry nad ním, v takzvaném arecibském amfiteátru, podmořském útvaru pojmenovaném podle portorického města Arecibo, který se nachází v hlubokomořském příkopu známém jako kaňon Guajataca.

Podobají se medúzám, ale nepatří k nim

Na první pohled mohou připomínat medúzy, ale jejich blízkým příbuzným druhem nejsou. Ctenofory se řadí mezi hlubokomořské dravce, jsou masožravé a živí se malými členovci a různými druhy larev.

Dosud bylo popsáno asi 200 druhů, přičemž zhruba každý rok se najde jeden nový druh. Většina objevů se spoléhá na videozáznamy, sběr reálných tvorů je vzhledem k velkým podmořským hloubkám obtížný. Pro vědce to znamená určitý hlavolam, protože taxonomie živočichů se ve velké míře odvíjí právě od fyzických vzorků uchovaných v muzeích, s nimiž lze srovnávat další nově objevené. 

Hluboko pod povrchem Grónska může proudit ve věčné temnotě obrovská řeka napájená tajícím ledem
Tajemná řeka. Obří masa vody pod Grónskem může mít velký dopad na lidstvo

"Myšlenka využít k určení a klasifikaci nových druhů fotografické důkazy byla v posledních desetiletích přijímána velmi sporně," uvedli vědci v příspěvku, který byl publikován v odborném titulu Plankton and Benthos Research.

Na druhé straně, pro živočicha samotného je spíš dobře, že jej v tak velké hloubce nelze odlovit. Navíc, i kdyby to šlo, je sporné, zda by vědci mohli tento vzorek, vynesený ze čtyřkilometrové hloubky, smyslupně využít.

"I kdybychom na to měli vybavení, na zpracování vzorku bychom měli velmi málo času, protože želatinová zvířata se velmi dobře nezachovávají a ctenofory jsou v tomto ohledu ještě horší než medúzy," uzavírá Collins.