Ne všude jako u nás nosí dětem dárky Ježíšek. Jsou tabule, kde naprosto chybí tradiční rybí polévka a smažený kapr, přičemž se stůl prohýbá pod jinými a nám mnohdy exoticky znějícími dobrotami. Tato bohatost a různorodost určitě nejsou na závadu. Společným jmenovatelem zůstává nezapomenutelný čas ztišení a pohody, okamžiky nevyřčeného tajemství a kouzla lidské sounáležitosti. Podívejme se, jak například tráví vánoční svátky naši nejbližší zahraniční sousedé.

Slovensko

Vánoce Slováků jsou nejpodobnější těm, které důvěrně známe my. Je to pochopitelné, mnohaleté sousedství a někdejší sdílení společné vlasti zanechalo v obou státních útvarech hluboké shodné kulturní rysy. Přesto se i ve zdejších končinách najdou odchylky a zvláštnosti, především v jídelníčku. Slováci kupříkladu nejedí rybí polévku, ale výhradně tak zvanou kapustnici, která připomíná naše zelňačku.

Nepotrpí si tolik na vánoční cukroví, ale na stole nesmí chybět opékance či bobalky, bochánky velikosti ořechů pečené z kynutého těsta. Jedí se spařené a posypané mákem. Podstatnou součástí menu jsou i speciální oplatky, které se konzumují s medem a česnekem. Místo vánočky se častěji pečou koláče a bábovky. Zcela chybí u nás tolik oblíbený bramborový salát a i kapra častěji vytlačují jiné ryby či kuřecí maso.

Německo

K německým Vánocům, stejně jako v mnoha jiných zemích, paří neodmyslitelně bohatě zdobený vánoční strom, kterým je nejčastěji jedle. Velkou tradicí, kterou dosud dodržuje většina německých rodin, jsou i vystavené Betlémy. Oblíbeným jídlem není v mnoha oblastech kapr, ale pečená husa, připravovaná na rozmanité způsoby či libová pikantní opečená klobáska. Němci si o svátcích navíc potrpí na horu sladkostí a cukroví.

Delikatesou na závěr slavnostní večeře bývá ovocný salát s příchutí šampaňského či likéru. Stejně jako u nás se dárky rozbalují až po večeři. Děti v severních oblastech Německa s dárky navštěvuje postava nazvaná Weihnachtsman, který má podle pověry zrzavé vlasy a vousy, červený plášť a cestuje na divokém větru. V dřívější tradici tento pohádkový muž dokonce i trestal a odnášel neposlušné děti a nevěrné ženy.

Polsko

Polské vánoční zvyky vycházejí z křesťanské tradice, i když v nich nechybějí prvky pohanské. Ještě na Štědrý den před polednem dělají hospodyňky poslední nákupy a přípravy. Oblíbeným úkolem dětí je vyhlížení první hvězdy na obloze. Když se objeví, může rodina zasednout ke stolu. V některých částech Polska děti dokonce věří, že ta šťastná hvězda jim přináší tajně dárky.

Hlavní místo tabule patří malé bílé oplatce, která se na večeři konzumuje od nepaměti. Oplatku láme hlava rodiny a pronášejí se přání. Podle staré tradice rovněž nesmí u stolu chybět jedno prostírání navíc pro nečekaného hosta.

Slavnostní večeře se skládá z několika chodů. Polévka není pouze rybí. Poláci velmi často konzumují po ruském vzoru i boršč či kyselou zelňačku.
Jediným možným hlavním chodem je však ryba. Místo našeho kapra ale na stolech nejčastěji figuruje sleď nebo jeseter.

V Polsku se u domácího vánočního stromu důsledně schází celá rodina. Rozdávají se dárky, dospělí popíjejí svařené víno a grog a děti odnášejí zbytky večeře domácím zvířatům, protože podle pověry musí být nějakým způsobem obdarováno všechno živé v domě.

Rakousko

 

Štědrý večer se podobně jako u nás přivolává cinkáním zvonku. Dárky nebývají drahé. Rakušané si potrpí na prezenty praktické, nápadité a nezřídka i vlastnoručně vyrobené. Překvapení pod stromkem v rodinách dle místní tradice zásadně balí otec.

Na nejhezčí událost v roce se naši sousedé na Dunaji připravují několik měsíců dopředu. Tak jako my i Rakušané si vyrábějí zdobené adventní věnce se svíčkami a stuhami – zelenou, barvou naděje, a fialovou, barvou minulosti.

Nesmírně bohaté bývají předvánoční trhy, kterým Rakušané věnují nemalou pozornost. Jde hlavně o to se pobavit a sejít se s přáteli u dobrého jídla a pití. V ulicích to nejčastěji voní opečenými klobáskami a kaštany a minout se nedají ani stánky s horkým punčem či svařeným vínem.

Maďarsko

V Maďarsku slaví Vánoce jako narození Krista, jako čas lásky a dobra. Vánoce zde mají hluboké kořeny i proto, že druhý vánoční den si celý křesťanský svět připomíná svatého Štěpána, tedy jmenovce zakladatele historického maďarského státu. Vánoce jsou tak nejen církevním, ale skutečně celonárodním svátkem.

Na Štědrý večer by měla hlava rodiny podle ustálené zvyklosti s východem první hvězdy vystřelit do vzduchu z pušky, aby se odehnali zlí duchové.
Dárky se rozdávají ještě před jídlem. Hospodyně má za povinnost nachystat všechny chody slavnostní večeře na stůl najednou, protože během jídla nikdo od tabule nesmí povstat.

Jídelníček se skládá z ořechů, jablek, silné polévky a tradiční ryby. Zvláštností je konzumace kousku česneku namočeného v medu. Tento rituál symbolizuje jednotnost rodiny a má všechny její členy v dalším roce ochránit od zla.

Maďaři si potrpí na tradiční trvanlivý svatoštěpánský koláč, který se první adventní neděli položí na okraj stolu a měl by tam vydržet až do svátku Tří králů. Pod ubrus se vkládají zrníčka obilí z poslední úrody a nepatrný chomáček sena jako prosby za hojnost v příští roce. Po večeři se v minulosti, zejména na venkově, chodívaly zpívat vánoční koledy pod okna sousedům v celé vsi.