Jednu z verzí pověsti o jeho vzniku vylíčil vřesovický kronikář Jan Přidal:

„Štátulu postavili vřesovští občané na paměť toho, že zde za napoleonských válek obědvali dva císaři.“

Císaři si zde dali oběd

Podle historických pramenů nocovali v Prostějově 27. listopadu 1805, pět dní před bitvou u Slavkova, rakouský císař František I. a ruský car Alexandr I.

Aby se při další cestě k Vyškovu vyhnuli hlavní silnici zaplněné vojskem, jel průvod po umrzlých polních cestách souběžně s ní. Podle vřesovické obecní kroniky dojeli právě v poledne pod Předinu a zastavili se na oběd. V průběhu doby si lidé spojili památník s bitvou tří císařů a říkalo se, že zde tři císaři obědvali, podle jiných vypravěčů se zde dokonce smířili.

Do kamenného oblouku udeřil blesk

„Na vrcholu Štátuly byl původně kamenný třírohý klobouk, ale roku 1840 do něj udeřil blesk a jeden roh urazil. Klobouk byl proto sundán a uschován ve sklepě obecního domku. Teprve na počátku dvacátého století se ztratil, buď by použit na spravení cesty, nebo jako stavŠtátula. Klikněte pro zvětšeníební materiál,“ řekl Jan Přidal.

Do zkazek původu tohoto památníku však vnáší nejistotu vojenská mapa dokončená roku 1783. Zde v místech dnešní Štátuly zakreslena jako orientační bod jehlanovitá stavba, zřejmě cihelná. A to více než dvacet let před bitvou u Slavkova. Je tedy možné, že zde byl pomník postaven jako památka na panovnický oběd již dříve, například roku 1743, kdy Prostějovskem procházel pruský král Bedřich se svým vojskem.

Vzhledem k neobvyklému půdorysu není také vyloučeno, že byla postavena již v osmnáctém století jako trigonometrický bod pro mapová měření. S tím může souviset i pověst o tom, že se zde nachází střed Moravy. Podle některých Hanáků je zde střed Hané. Ale to na věci nic nemění, protože tím je zároveň středem Moravy a potažmo i světa.

Střed Moravy je nedaleko

Hanáci se však příliš nemýlí, neboť pomníček označující střed Moravy stojí nedaleko. Poněkud skrytý zraku turistů vykukuje z trávy za plotem areálu předinského vysílače.

Napoleonské války však nebyly posledními vojenskými událostmi, které se v okolí Štátuly odehrávaly.Roku 1866 tudy protáhlo pruské vojsko, jehož hlavní proud směřoval po císařské silnici k Brnu.

Štátula byla i svědkem bohů Wermachtu

O více než tři čtvrtě století později, na jaře roku 1945 se na Předině na několik dní zastavila válečná fronta. Kvůli deštivému počasí nemohly jednotky Wehrmachtu ustoupit a Rudá armáda se nemohla hnout vpřed. Přesto se stále bojovalo. Dělostřeleckou palbou tak utrpěly zejména nejbližší vesnice, Dobrochov a Brodek u Prostějova. Zlepšení počasí přišlo až osmého května, zároveň s německou kapitulací. Starobylá Štátula se tak stala i svědkem konce nejstrašnější války v dějinách.