Relaxačnícyklotrasa

Trasa:Protivanov - Niva - Baldovec,kemp - Rozstání, kostel - Otinoves - Drahany - Bousín - Repechy - Hamry - Podhradský rybník - Mostkovice - Hloučela.

Délka trasy: 49 km

Vhodnost trasy: prorekreační cykloturisty

Zajímavosti na trase: Usedlosti v Protivanově, Návesní niva, Kemp v Baldovci, Holštejn, Hřbitůvek v Rozstání, Větrný mlýn nad Rozstáním, Nebeský rybníček, Zvonička v Repechách, Repešský žleb, Hamerské rybníčky, Podhradský rybník.

Relaxačníočima cykloturisty

Tentokrát se v našem výletnickém seriálu podíváme do drahanských kopců. A protože máme zase jednou v hledáčku naše nejzapadlejší a navíc nejvyšší kouty regionu, bude dobré pomoct si k nim starým známým cyklobusem. Tentokrát až do Protivanova.

Průměrná nadmořská výška našeho dnešního výletu bude jednou z nejvyšších, přesto věřte, že cesta bude opravdu relaxací. Potouláme se po příjemně zvlněných silnicích vrchoviny přes obce, kterým tu ještě dlužíme návštěvu, a k pohodlnému až lenivému návratu využijeme gravitace.

Protivanov je takovým neoficiálním centrem prostějovské části Drahanské vrchoviny, korunovaný snad jen titulem městys. Cyklobus nás vyloží na návsi, kde pod lípou najdeme rozcestník, mapu a turistické informace, takže spolehlivě navážeme na cyklostezku č. 5029.

Protivanov se probouzí k životu

Život obce začíná pomalu navazovat na bohatší předválečnou činnost různých spolků a kroužků, například besedami, výstavami a dětskými soutěžemi místní knihovny, divadelními představeními a samozřejmě sportem. Několik dochovaných hospodářství připomíná selské kořeny obyvatel, kromě těch tkalcovských a šindelářských.Jeden z protivanovských statků už svého zachránce našel. Klikněte pro zvětšení

Směrem na Nivu projedeme cípem lesů plných hub, a po výjezdu z něj se po levé straně můžeme podívat, jestli náhodou u nového soukromého rybníčku zrovna nejsou na lovu čápi. Asi uprostřed vsi pak až k domkům zasahuje další rybník, Horní, najdeme jej vlevo od turistické mapy. Kolem něj a jeho přítoku je vyhlášena přírodní rezervace Nivské louky chránící to, co na nich po někdejším odvodňování zbylo.

Rybníky napájí Bílá voda

V jejich okolí můžete při pozdně letní procházce nalézt koberce vřesu zdobené pupavami. Rybníky napájí potok Bílá voda, který cestou ještě několikrát potkáme. Po dalších téměř 20 kilometrech toku se potok u Holštejna propadá, a ve slavné, ač nepřístupné Amatérské jeskyni v Moravském krasu se vlévá do Punkvy.

Nivskou raritou je chráněné území přímo na návsi – přírodní památka Návesní niva, která je na vzácné rostliny ještě bohatší. Možná tu najdeme prstnatec májový, jednu z našich orchidejí.

Za války, ještě když se obec jmenovala Hartmanice, byli její obyvatelé vystěhováni a Němci ji používali jako střelnici, stejně jako Rozstání i další obce v okolí. Novým názvem Niva se nenechejme splést, na plísňový sýr si ještě musíme počkat.

Alejí jeřábů do BaldovceRybníček po cestě do Baldovce. Klikněte pro zvětšení

Na rozcestí za návsí se vydáme cyklostezkou č. 5075 směrem na Sloup alejí jeřábů, kterých tady na vrchovině potkáme ještě mnoho. Po dvou kilometrech, v nejnižším místě silnice stezku opět změníme na č. 5076 směr Baldovec. Ta nás lesním údolím podél potůčku, kolem rybníčku a skautského tábora poblíž zaniklé vsi Svatoňůvka přivede k ne tolik líbivému kamenolomu a rozcestí cyklostezek.

Pokud už teď dáte za vděk občerstvení, či snad perličkové koupeli nebo některé z mnoha zážitkových atrakcí místního kempu, vydejte se po jeho šipkách. Výlet si odtud můžeme prodloužit po stezce č. 5118 krásným údolím zmiňované Bílé vody do malebné vesničky Holštejn, která leží už na samých hranicích Moravského krasu.

Za návštěvu tu určitě stojí zřícenina stejnojmenného hradu na vápencové skále, Zukalův mlýn, který byl předlohou zfilmovaného románu Mlýn na ponorné řece, a především výtečná hospůdka v podhradí. V jedné z mnoha místních jeskyní tu dozrává náš vzpomínaný slavný sýr. Ať už sem, za hranice kraje, vyrazíme či nikoli, na opačném konci cyklostzky č. 5118 bychom se všichni měli sejít zpět v našem okrese v Rozstání. Cestou ještě projedeme jeho místní část Baldovec.Větrný mlýn nad Rozstáním. Klikněte pro zvětšení

V obci pak na křižovatce u kostela sv. Michala, který tu na kopci doslova vévodí, zapomeneme na cyklostezky, odbočíme vlevo na Otinoves, a projedeme tak celou vsí. V její dolní části si za serpentinovým stoupáním můžeme udělat odbočku vpravo k Panskému mlýnu, v jehož obhlédnutí nám ale zabrání ploty soukromého pozemku.

Na cestě nás čeká i větrný mlýn

Velký přilehlý Panský rybník je napájen opět potokem Bílá voda. Na samém konci obce pak můžeme po pravé straně hledat nenápadný mlýn větrný, nepátrejte však po perutích, ty už nemá, ale po stříbřité kuželovité střeše. Po silnici č. 378 budeme bez značené cyklostezky pokračovat na Otinoves. Pokud se cestou otočíme zpátky směrem na západ, nelze přehlédnou vysoký stožár, který nás už kus cesty provází. Je to známý lipovecký Kojál, 320 metrů vysoký televizní vysílač Morava.

Na Otinoves dohlíží čápiV Otinovsi na vše dohlíží čápi. Klikněte pro zvětšení

Do Otinovsi přijedeme kolem jednoho ze dvou rybníků, napájeného čím jiným než Bílou vodou, u kterého najdeme rekonstruovaný kousek poslední zdejší roubené chaloupky, a dál kolem mlékárny. Pokud si odtud budete chtít voňavou pochoutku odvézt, musíte to sem zvládnout v sobotu ještě před polednem. Místní hostinec na návsi se nejmenuje U dvou čápů jen tak. Na protějším stožáru bychom totiž měli alespoň jednoho z nich na hnízdě zastihnout.

Rybníček je plný čolků

Stejná silnice a zároveň červené turistické značení nás povede do Drahan. V půli cesty za křížkem ale ještě věnujme alespoň pohled přírodní památce Nebeský rybník. Malý rybníček své jméno také nenese náhodně, jeho původ je opravdu v nebesích. Žije totiž jen ze srážek. Obývají jej vodní ptáci, čolci a žáby, dokonce rosnička obecná.

Drahany bývaly v minulosti mnohem významnější než jsou dnes, daly také celé vrchovině název. Do 14. století byly dokonce městečkem, dnes znovu městysem. Za kostelem sv. Jana Křtitele odbočíme na silnici vlevo na Bousín. Odlehlá poloha, drsný kraj, nedostatek vody a malá vzdělanost jeho obyvatel byly v minulosti příčinami těžkých životních podmínek a roztáčely spirálu bídy, což už dnes samozřejmě neplatí. Z obce pochází naše vážená operní pěvkyně Anna Dočkalová.

Repechy se pyšní krásnou zvoničkouRepechy se pyšní nádhernou zvoničkou. Klikněte pro zvětšení

Cestou dál do Repech, ze které se mezi lesy na chvílí otevře výhled na Šternberk na opačné straně Hornomoravského úvalu, navážeme na cyklostezku č. 5075. Té se budeme držet až ke konci výletu. Ze sedla bicyklu opravdu nepoznáme žádnou vesničku, ale u Repech to platí stokrát, a to nejen pro jejich příkrý sklon.

Sesedněme tedy, abychom mohli zajít ke zvonici, prohlédnout si kapličku, starou školní budovu a krásná stavení podél cesty. Na začátku 19. století tu údajně žil věhlasný bylinný léčitel Kašpar Žáček, kterým se prý kdysi nechali léčit i boskovičtí Dietrichštejni. Své recepty si však vzal s sebou a jeho dům už nestojí.

Sjezd nádherným repešským žlebem stojí za to

Pokud na konci osady nasedneme a povolíme brzdy, pohodlná asfaltová cesta Repešským žlebem nás posune o šest kilometrů dál bez jediného šlápnutí. Tahle nádherná lesní stezka pro nás vojákům ukrojila alespoň tuto nejsevernější část jejich soukromí. Přivede nás ke zřícenině Ježova hradu, ke kterému se už ale veřejnost nedostane.

Cestu odtud kolem Hamerských rybníků už známe z naší dřívější „Vrcholové“ cyklotrasy. Pokud jste se neobčerstvili hned v Baldovci nebo Holštejně, museli jste to vydržet až do Hamer, protože většina pohostinství cestou otevírá až odpoledne. Cyklostezka č. 5075 nás dovede dál ke kempu Žralok, kde je možné navázat na Jantarovou stezku č. 5 do Prostějova.

Tomáš Štefek, Martin Zaoral, Karel Rozehnal

Mapka Relaxační cyklotrasy. Klikněte pro zvětšení

Další cyklotrasy z našeho regionu se budou na webu Prostějovského deníku objevovat v rámci seriálu v jedno či dvoutýdenním intervalu.