VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Jak kapelník zvedl trumpetistu Josefa ze smrtelné postele

Znáte tu písničku: „Muzikanti to jsou chlapi, přijdou všichni do nebe…?“ Samotné pomyšlení na muziku nám hned zlepší náladu i tvář rozjasní.

23.11.2007 1
SDÍLEJ:

Lilian Amann, výtvarnice Foto: DENÍK/archiv

Hudba je součástí našeho života a nebylo tomu jinak ani v minulosti. Když návsí procházeli muži s nástrojem pod paží, hned lidé vybíhali z vrat, aby se optali, kamže to jdou a kdepak dnes budou hrát?

Strhla-li se, nedej bože, u muziky parádní rvačka a vzduchem lítalo všechno, co nebylo hřebíky k zemi přitlučeno, samotným muzikantům se nikdy nic nestalo. A proč taky? Jsou to přece rození neutrálové: Já nic já muzikant!

Na vesnicích se kdysi u muziky setkávali hlavně mladí lidé, což byla často také jediná příležitost seznámit se s někým, kdo není ze stejné vesnice. Přicházeli však i pantátové a vyšňořené panímámy, aby si také trochu dupli, což u tance znamenalo, že prknům parketu dali pocítit, jak jsou jejich paničky pěkně baculaté. Věřte mi však, když vám povím, že v tanci se ty naducané ženské uměly nosit, jako peříčka!

Gardedámy sledovaly a usměrňovaly své dcerky v nažehlených krojích a s barevnými pentlemi v zapletených copech, aby nepodlehly nějakému hajsónovi. Tak se říkalo kdysi mladíkům s nevalnou pověstí svůdníků. Nejednou se totiž stalo, že už několik měsíců po tancovačce se musela rychle chystat veselka. Kapelník Jaroslav si své muzikanty pečlivě vybíral a právem byla jeho kapela považována za jednu z nejlepších v širém okolí. Hojně jich zvali po dědinách na svatby a tancovačky. Ale i k pohřbům, kde tklivě nebožtíkovi naposledy zahráli nad hrobem tak, že ani jedno oko nezůstalo suché. Na tom si věru dali záležet.

Cestou ze hřbitova však pokaždé spustili již pochod veselejší a tak pozůstalé vrátila řízná muzika opět do světa živých, kde má být každý člověk po právu rád. Do malého linkovaného notýsku si Jaroslav pečlivě zapisoval nasliněnou inkoustovou tužkou všechny příští termíny. Kdo chtěl mít jeho kapelu u veselky, musel si pospíšit a zamluvit si je hezky předem. A tak se stalo, že také svatba Julinky se Slavojem se neobešla bez slavné muziky. Den se už skvěl v kapelníkově notýsku a chlapi si naleštili nástroje, aby se v tom slunečném odpoledni hezky blýskaly.

Setkat se měli jako pokaždé, u kříže na rozcestí. Jaroslav tam přijel na černém velkém kole se svým klarinetem ve futrálu přes rameno. Stál tam pokaždé už jako první, aby každého muzikanta přivítal a dobrým slovem počastoval. Nepatřil k těm kapelníkům, co jen máchají rukama ve vzduchu. Sám byl rovněž výtečný klarinetista. Chlapi se pomalu scházeli.

I tu přiběhl malý kluk od starého Josefa, že prý dědeček nemůže dnes hrát. „A proč ne?“ Zvolal Jaroslav s rukama vsazenýma v bok. „Protože děda ležijou už týden na smrtelné posteli!“ potáhl chlapec a utřel si nos rukávem. „Tohle mi nemůže udělat!“ zvolal Jaroslav.
„Máme přece termín u Julinky a Vojtěcha!“ „Pojď sem…“ vysadil hošíka na řidítka kola a šlápl do pedálů. „Já mu dám umírání!“ Cestou se zastavil u pekaře a koupil pecínek čerstvého chleba, vedle u řezníka půl metru krakovského, což byl česnekový salám, a v hospodě si nechal načepovat půllitr, že ho pak prázdný vrátí. To už šel pár posledních kroků vedle bicyklu a chlapec mu pomáhal s nákupem.

Když vstoupil do domku, vládlo tam hrobové ticho. Jaroslav vrazil rázně do ložnice a vidí celou rodinu nahrbenou kolem postele, hromničky hoří, všichni se modlí, ani zraky nezvedají. „Co to tady vyvádíš? Copak jsi zapomněl, že máme termín?“ zahřměl kapelník místo pozdravu. Příbuzní se na něj škaredili a naznačovali mu, aby byl zticha. „Nemůžu, umírám…“ šeptal Josef už navlečen v černém rakvovém obleku. „Jsem slabý, ani bych trumpetu neuzvedl…“ „To mi je nad slunce jasné, když tě nechali už týden o hladu! Posaď se honem a najez se!“ „Umírající přece nejedí…“ brblala tetka s růžencem propleteným mezi sepjatýma rukama.

„To bych se na to podíval!“ zvolal Jaroslav. Utrhnul kus voňavého chleba a podal ho Josefovi. „ I tady máš k tomu krakovského a napij se, dyť už musíš být načisto vyprahlý!“ Podal mu půllitr na kterém ještě seděla čepička pěny. Josef jedl, až mu za ušima lupalo. Zapil to pivem, utřel si bradu a jedním pohybem odhodil ze sebe pléd.

Seskočil z lože a zvolal: „Kdy to začíná, ať nepřijdeme pozdě!“ „Tak se mi to líbí!“ poplácal ho Jaroslav po vychrtlých zádech a provázeni zděšenými příbuznými vyrazili z chalupy. Josef byl skutečně už jen kost a kůže. Teď se však zázrakem cítil jako znovuzrozený! Chopil se trumpety a vyskočil na Jaroslavův blatník na kole. Byl lehoučký jako vánek. Za chvíli byli u kříže, kde na ně již čekali ostatní muzikanti.

„Tak, a jsme komplet, můžeme jít!“ zvolal Jaroslav. Veselka se vydařila jak se patří a muzikanti dostali po bohaté výslužce. Josef se dožil vysokého věku. Přežil dokonce i několik příbuzných, co ho tehdy mínili vyprovodit na onen svět.

23.11.2007 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Na sjezdovce v Kladkách - 17. ledna 2018
24

V Kladkách si začínají zoufat: Není sníh, nejsou lidé ani peníze

Jak jsme žili v Československu. Ilustrační foto

Jak jsme žili v Československu. Tentokrát z Čech pod Kosířem

Cetkovský navštívil Jestřáby po vyhraném derby. Vrátí se domů?

Den po vítězství v prestižní derby s Přerovem se v kabině Jestřábů objevila zajímavá tvář.

Děti z mateřinky podpořily pejsky z útulku, nasbírali jim spoustu dobrot

V mateřské škole na Husově náměstí v Prostějově uspořádali na konci roku pěknou akci. V předvánočním čase se rozhodli podpořit opuštěné pejsky z útulku Voříšek, který sídlí v Čechách pod Kosířem.

Vylekaný chmaták a rosomáci pobláznění sněhem: prohlédněte si videa dne

Podívejte se na krátký sestřih toho nejzajímavějšího, co zaznamenali redaktoři Deníku ve středu 17. ledna 2018.

Série Zubrů končí, Jestřábi poprvé slaví

Na počtvrté se dočkali. Hokejisté Prostějova dokázali poprvé v sezoně porazit v derby přerovské Zubry. Svěřenci Jiřího Vykoukala vyhráli na domácím ledě před více něž třemi tisícovkami diváků 6:4.

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT
>