Rostó, rostó, rostó

Určice 1954
Čeněk Klink, 1871, Prostějov

Rostó, rostó, rostó
konopě za cestó
a só pěkny zeleny.
Meze něma roste
modrooky děvče,
až veroste, bode my.

Neber si, senečko,
ze dvora děvečko,
ze dvorečka, ze dvora.
Ona má sokničko
ošpoňkanó všecko
do kolečka, do kola.

Senečko muj drahé,
poslechni mé rade,
neché teho ženěni.
Oženiš se jednó,
tvářečke tě zblednó,
krása se tě proměni.

Sběru lidových písní se věnoval po celý svůj životmuzikant Jan Poláček.

Jan Poláček

Narodil se 12. listopadu 1896 v Jaroměřicích nad Rokytnou, ale jeho rodina se přestěhovala do Strážnice již v r. 1897 a právem se celý život považoval za Strážničana.

Po první světové válce vystudoval v Praze práva a od r. 1924 pracoval u soudů ve Strážnici, v Uherském Hradišti a v roce 1926 u zemského soudu v Brně.

Od r. 1929 pak žil v Prostějově, kde se později stal ředitelem městských úřadů, ale v r. 1950 odešel ze zdravotních důvodů do důchodu. Zemřel 10. března 1968 v Prostějově.Jan Poláček

Intenzivnímu sběru lidových písní se věnoval již ve Strážnici. Po nástupu do Prostějova se ocitl v prostředí, kde lidová píseň již zdánlivě vyhynula.

Nepřestal však být muzikantem a hudebního života se i nadále aktivně účastnil. Ve spolupráci se Slováckým krúžkem v Brně vydal sedm svazků „Slováckých pěsniček“.

Po jeho odchodu do penze se poohlédl po lidové písni na Hané. Toto „poohlédnutí“ přineslo přes 3000 zápisů lidových písní, z nichž téměř 1000 vyšlo tiskem v prvních dvou ze zamýšlených tří svazků díla „Lidové písně z Hané.“

Publikace je nyní velmi obtížně dostupná. Bez nadsázky lze říci, že byl vpravdě heroickým zachráncem hanáckého písňového fondu. (Slávek Ota)

Notový zápis ke stažení:

Klikněte pro zvětšení