Dětí je dnes málo, tudíž jsou vzácné a tak se o ně přetahuje kdekdo. Nejlépe je to vidět v televizi. Podle neoficiálních průzkumů na sto účinkujících v reklamě připadají v průměru dva opraváři praček, čtyři hostinští, sedm zubních specialistů, dvanáct fotbalových reprezentantů a plných pětašedesát dětí. V reklamních šotech pak drobotina nejčastěji špiní svá oblíbená trička, cpe se sladkým nebo jásá nad nějakou příšerou, která na ně právě vybafla. O přízeň dětí, respektive jejích rodičů, však musí mezi sebou soutěžit nejen výrobci pracích prášků, mléčných čokolád a výstředních hraček, ale čím dál častěji i samotná vzdělávací zařízení.

Čísla mluví jasně. Kapacita prostějovských škol je výrazně vyšší než jejich skutečné obsazení. Některá z nich tak bude pravděpodobně brzy zavřena. S právě začínajícími zápisy se tedy dá předpokládat, že o každého z přibližně čtyři sta nových prvňáčků bude ze strany škol eminentní zájem.
Jistěže se nejedná o nic nového. Konkurenční boj na tomto poli zuří už nějaký rok. Zbraně v této válce se však musí každému z rodičů zamlouvat. Patří k nim: rozšířená výuka cizích jazyků, tvůrčí práce s počítačem, projektové vyučování, které se snaží propojit informace z různých oborů, využívání moderních technologií v praxi a v neposlední řadě také mnoho dobrých nápadů činorodých pedagogů.

Známe to všichni. Na jedné straně učitelé, kteří si do třídy chodili odvykládat, co jim osnovy diktovaly, na druhé straně ti, jenž svým entuziasmem dokázali nahlodávat náš přirozený despekt. Zatímco jedni s posledním zvoněním mizeli z budovy, ti druzí ve svém volnu vedli divadelní kroužek, pořádali turnaj ve stolním tenise či prováděli cokoliv jiného, co bylo nad rámec jejich profesních povinností. Jistěže těch druhých bylo vždy výrazně méně, ale setkání s nimi mnohé z nás ovlivnilo na celý život.

Bohužel ani zápal a kreativita nemusí vždy stačit. Vždyť učitelský sbor ZŠ Drahany patří určitě k těm nejaktivnějším na okrese. Svědčí o tom nejen množství netradičních školních akcí, ale i úspěchy v celostátních soutěžích. Přesto od nového roku bude pro nedostatek žáků omezena činnost právě na této škole.

Nezbývá než věřit, že v Prostějově se podobné nespravedlnosti vyhneme. Vždyť kvalita výuky nemusí být vždy nepřímo úměrná vzdálenosti od místa trvalého bydliště. Snad si tento fakt uvědomují i mnozí rodiče.

Právě oni totiž brzy rozhodnou nejen o budoucnosti svých potomků, ale i o osudu celých škol. Doufejme, že mají dostatek informací k tomu, aby vybrali ty nejlepší.