V lese u Ludéřova jsou ukryté valy ohraničující čtvercovou plochu asi jednoho a čtvrt hektaru. Právě tak vypadají keltská kultovní místa zachovaná například v Německu nebo ve Francii a není proto divu, že úvaha, že jde o keltskou svatyni, se mezi archeology objevila už před třiceti lety. Nyní se však odborníci opravují.

„Podrobným terénním průzkumem jsme zjistili, že opevnění porušuje středověké úvozové cesty a je tedy mladší,“ vysvětlil archeolog Pavel Šlézar z olomouckého pracoviště Národního památkového ústavu. Podle něj výstavba valů souvisí nejspíše se švédskou blokádou Olomouce za Klikněte pro zvětšenítřicetileté války.

„Úvozové cesty jsou jednou z větví staré obchodní cesty z Prahy do Olomouce, kterou máme podrobně zmapovanou od Jevíčka přes Konici až sem. Švédové ji potřebovali obsadit a proto na ní vybudovali opevnění, takzvanou redutu,“ uvedl archeolog s tím, že i samotný objekt má typické znaky barokního pevnostního stavitelství.

„Především zvednutá nároží, lichoběžníkový průřez valem a příkopy ve tvaru písmene V. Navíc je celé opevnění v tak dobrém stavu, v jakém by se při místních klimatických a půdních podmínkách těžko dochovalo z doby před více než dvěma tisíci lety,“ upřesnil Šlézar.

Výzkumy se přiklání ke krátce využívané vojenskéstavbě

Z místa uvnitř valů nemají zatím archeologové žádné nálezy, ani keltské, ani novověké. Ukazuje to podle nich na narychlo vybudovanou a poměrně krátce využívanou vojenskou stavbu. Mezi amatérskými sběrateli se však o keltských nálezech z tohoto místa a jeho okolí potajmu mluví.

Klikněte pro zvětšení„To je docela dobře možné, protože asi padesát metrů od opevnění se nachází keltské sídliště. Nálezy z této doby se mohly při stavbě opevnění dostat do valů i na vnitřní plochu reduty,“ komentoval sběratelskou šeptandu archeolog.

Zdá se tedy, že novodobí druidové přišli o místo ke svým ezoterickým meditacím. Jistá naděje jim ale zůstává.

„Pokud bychom navzdory našemu pozorování připustili, že jde o kultovní areál z doby keltského osídlení Moravy, byly by porušené úvozové cesty ještě starší. Klikněte pro zvětšení

Nejspíše z doby bronzové a to by byl evropský unikát prvořadého významu. Cesty by pak podle Šlézara zastínily vědeckým významem i keltské kultovní místo, jakých je po Evropě známo mnoho.