O tom, zda má svatý Valentýn co pohledávat mezi českými svátky, se vedou každoroční spory. Patrioti vyzdvihují první máj, ohánějí se Karlem Hynkem Máchou a pučícím jarem, k němuž oslavy lásky, zrození a života bezesporu patří. Prodejci zase argumentují rostoucími tržbami, jež stoupající oblibu svátku dokládají přímo hmatatelně.

Zásluhou Valentýna roste prodej květin o 30 a čokolády dokonce o 140 procent. V řádu desítek procent stoupá prodej bonboniér, cukrovinek, kosmetiky a parfémů. Sedm procent Čechů si daruje nebo pošle zamilovaná přáníčka a stoupá také zájem o víkendové romantické pobyty a wellness balíčky.

Kdo ale za tyto doklady lásky utrácí? Jsou to především lidé mezi patnácti a 29 lety. Svátek zamilovaných vloni oslavilo 39 procent z nich.

Marketingový tah?

O oblibě svátku vás zároveň velmi jednoduše přesvědčí, projdete-li se podél výkladních skříní obchodů a restaurací. Už od konce ledna tu na vás budou útočit růžová srdíčka, roztomilí medvídci a afrodiziakální menu pro dva.

Je potom těžké ubránit se pocitu, že i vy byste se rádi nějaké té pozornosti dočkali, jak potvrzuje jednatřicetiletá Pavla, která je zadaná a narození prvního potomka očekává každým dnem.

„Valentýn vnímám jako americký svátek, který jsme v Česku převzali a vypudili tak první máj. Každopádně je to dobrý důvod proč dostat dárek navíc," přiznává.

To ale neznamená, že ženami očekávaná pozornost skutečně přijde. Martin Jára, ředitel Ligy otevřených mužů, situaci komentuje: „Čeští muži mají poměrně velkou nedůvěru vůči svátkům a vadí jim dávat dárky na povel. Asi je v tom i kus jejich pohodlí. Ale existují i tací, kteří Valentýna využijí. Hlavně pokud jsou ještě zamilovaní."

Jeho slova potvrzuje i pětadvacetiletý Karel.

„Na Valentýna vyhraněný názor nemám. Minulý rok jsme ho sice neslavili, ale mám tušení, že letos mě to už nemine. Je hezké dát si nějakou maličkost, ale nějaké speciální slavení mi není moc po chuti," svěřuje se.

Pomalu to tak vypadá, že svátek zamilovaných připravuje párům namísto šťastných okamžiků perné chvilky. Muži se děsí nátlaku a ženy toho, že na ně partner zapomene. Jak se tedy vyhnout nepříjemným konfrontacím?

„Hlavně si musíte uvědomit, že svatý Valentýn je velmi dobře promyšlený marketingový tah. Srdce na nás číhají ze všech stran a tím, že je to nový svátek, oslovuje spíše mladší generace. Asi bych doporučovala přátelský rozhovor partnerů nad tím, co je pro ně ohledně slavení svátku důležité a zda ho vůbec uznávají. Podle toho můžeme očekávat buď pugét růží a romantickou večeři, nebo naprosto běžný den," radí psychoterapeuta Jana Březinová.

Ideální dárek

Hlavní síla, která nutí zamilované požadovat doklady lásky, o něž by si za normální situace asi neřekli, je podle ní skutečně v marketingu. Po zhlédnutí několika „romantických komedií" musíte mít nutně pocit, že právě na svatého Valentýna je nejvhodnější doba pro velká gesta.

Svůj příběh o romantickém vyznání svěřil Deníku i třicetiletý Michal: „Mně osobně Valentýn dříve pomáhal hlavně k nevšednímu znemožnění, kdy jsem nechal připravit puget růží, zabředl do hloubi mysli a složil několik pěkných veršů, abych později při předávání těchto darů lásky zjistil, že dotyčná má již jiný objekt zájmu," vypráví. Vzápětí se smíchem dodává:

„Od té doby je čas kolem Valentýna jeden z mnoha pseudodůvodů uspořádat párty, kde se sejde spousta zadaných a nezadaných, kteří do ranních hodin holdují alkoholu a smíchu. Je to tedy pro mě den jako každý jiný."

Nenechte se ale od romantiky zcela odradit, podle Martina Járy jsou jí schopni muži i ženy. Co podle něho muže nejvíce potěší? „Když mu žena řekne, za co si ho váží, nejlépe před dalšími lidmi.

A pokud jde o dárek, nejspíš něco, co má on rád, ale žena by mu to sama od sebe k Valentýnu nedarovala. Slyšel jsem o ženě, která svému partnerovi koupila erotický kalendář. Chápu to jako velkorysost i dobrý vtip," odpovídá. Dárek ale nemusí být žádná věc, někdy prostě stačí, když si na sebe zamilovaní udělají čas, jak potvrzuje šestadvacetiletá čerstvě zamilovaná Martina: „Zamilovaní lidé si nepotřebují dávat nějaké dary. Hlavní je, že jsme spolu a je úplně jedno kde, jestli doma, v kině či v restauraci. Opravdová láska není jen jeden den v roce, ale musí se cítit stále každý den."

A na tom se shodnou asi všichni oslovení – podle nich se láska neřídí datem v kalendáři ani geografickým původem svátku. Ten, kdo někoho miluje, hledá možnosti, jak mu svou lásku dokázat každý den. Na druhou stranu mohutné oslavy zamilovanosti možná popostrčí ty nesmělejší nebo natvrdlejší z nás k nějakému kroku.

Osamělí ať nesmutní

Podle psychoterapeutky Jany Březinové bychom však neměli zapomínat na to, že svátek a všechny s ním spojené projevy nezasahuje jen zadané, ale i množství lidí, kteří momentálně nikoho nemají.

„Valentýn je špatný pro toho, kdo je sám nebo právě neprožívá zrovna zamilované období. Takový člověk je ze všech stran atakován tím, jak je to krásné někoho milovat a být milován." A jak se mají ti, kterých se babičky a tetičky pravidelně ptají, jestli je někdo na obzoru, ke svátku zamilovaných postavit, aby z něj vyšli se ctí?

„Hodně záleží, v jaké je dotyčný situaci. Někomu to vůbec nevadí, někdo doma pláče a propadá zoufalství. Ale obecně… Běžte někam s přáteli, dejte si kopec čokoládové zmrzliny nebo si prostě řekněte, že to je jen den v kalendáři," radí Jana Březinová.

A nebo uspořádejte na Valentýna večírek pro všechny své nezadané přátele. Třeba to nebudete právě vy, ale je možné, že někdo z nich bude napřesrok v den zamilovaných oslavovat výročí – a to díky vám.

Autorka: BARBORA VANÍČKOVÁ