„Nedokážu si představit, že bych dělala něco jiného,“ říká stále usměvavá paní, která má už pět let v pronájmu zelinářství v Držovicích. Zdejší družstvo jí nabídlo velmi dobré podmínky v podobě pronájmu skleníků a budov bez okolních polí. „Ty bych už nezvládla, mám pouze jednoho zaměstnance,“ dodává zelinářka. Doba jde ale kupředu, a tak před časem sortiment nabídky rozšířila i o venkovní květiny. Jen z přísad se totiž dneska vyžít prostě nedá.

Viera Krčmářová pochází ze zemědělské oblasti. Ví moc dobře, jak byla dřív úroda důležitá. „Lidé si vážili všeho, co se jim podařilo vypěstovat. Když se neurodilo, byl hlad. Dnes, když vidím, jak se plýtvá třeba zeleninou, je mi do pláče. Vyprávěla jsem mamince, jak se na Hané zaorává květák, zelí i cibule a ona měla slzy v očích.

Vzpomněla si, jak se na poli nadřela, abychom mohli odvést povinný deputát. A to bylo u nás na Slovensku, kde půda není nic moc,“ říká s povzdechem podnikatelka.

Plýtvání prostě Viera Krčmářová nemůže pochopit, stejně jako importy. „Vždycky jsme byli v zemědělské výrobě soběstační a naráz nás válcují levné dovozy. Vím, že lidé se dneska dívají hlavně na cenu a ne na zemi původu, ale měli by. Vždyť o moc lépe chutná salát, který vyrostl pod pečlivýma rukama v černočerné hanácké půdě,“ dodává smutně Viera Krčmářová, která je s úrodnou hanáckou půdou spjata svou profesí.