Solange Soaresová, Nikol Sajdová, Vendula Měrková a Daniela Gönciová. Pouze tyto čtyři ženy si mohou povykládat o zážitcích z minulého ročníku. Kvarteto volejbalistek přežilo přestupovou politiku VK Prostějov a v sezoně 2008/09 je na hanácké palubovce spatříte.

Zastavme se u posledně jmenované. Třiadvacetiletá Gönciová patřila k oporám týmu, navíc ji současný kouč Prostějova Miroslav Čada dobře zná ze slovenské reprezentace. Její setrvání rozhodně není překvapením.

„Ve VK mi běží dvouletá smlouva a hned po skončení minulé sezony mi bylo řečeno, že se mnou klub nadále počítá. Samozřejmě s tím, že hlavní slovo ohledně složení kádru bude mít nový trenér. Přišel pan Čada a ten si poskládal družstvo včetně mě, takže jsem tady,“ vykládá sympatická univerzálka pro klubový web, na kterém se netají radostí, že šatnu Hanaček nemusela opustit.

„Ráda jsem. Hlavně start v Lize mistryň je velkou výzvou stejně jako být součástí tak kvalitního týmu. Podmínky jsou zde výborné, proto jsem neměla důvod odcházet jinam,“ vysvětluje.

Kondiční část přípravy dává svěřenkyním Miroslava Čady pořádně do těla. I když šedovlasý stratég je v tom tak trochu nevinně. Náročnost ordinuje kondiční trenér. „Těžká je, ale to je jen dobře. Přišel kondiční trenér, kterého dobře známe ze slovenské reprezentace, a ten nám dal především na soustředění ve Vysokých Tatrách pořádně zabrat,“ přiznává.

„Jeho tréninky ale mají hlavu i patu, samy na sobě cítíme, že nám pomáhají a mají potřebný efekt. Proto si jeho přítomnost pochvalujeme, ačkoliv náročnost je opravdu vysoká. Snad to bude mít v soutěžích ten nejlepší efekt,“ přeje si Daniela Gönciová.

Také ona, stejně jako zbylá trojice pamětnic minulého nepříliš povedeného ročníku, poznává nový velmi silný kolektiv. „S většinou holek se známe minimálně od vidění ze svých dosavadních působišť nebo z reprezentací, takže jsme se nemusely seznamovat úplně od základů,“ vyvrací Gönciová domněnky.

V pohodě je podle jejích slov samotná atmosféra. Holky ponorkovou nemocí netrpí. Alespoň zatím.

„Všechny trénujeme naplno, vzájemně se hecujeme k co nejvyššímu nasazení a tahle zdravá rivalita nám herně pomáhá. Mimo volejbal pak mezi sebou určitě nemáme žádné problémy a nemyslím si, že by hrozilo něco negativního,“ domnívá se.

Třetí nejlepší slovenská volejbalistka roku 2005 by měla zůstat i nadále pilířem týmu mířícího do Ligy mistryň.

Kam dál:
Svěřenkyně Miroslava Čady kosí zranění. Na marodce jsou už čtyři hráčky!
Bojovat o nic nemá smysl, tvrdí Brazilka Soaresová