Zejména dvě děti tmavovlasé smečařce na Hané hodně chybí.

„Ještě to není všechno vyřízené. Víza se momentálně dál řeší a hotová by měla být do dvou, maximálně tří týdnů. U mě osobně žádný problém není, ale chci víza pro svou rodinu a hlavně pro mé dvě děti, což ještě chvilku potrvá,“ posteskla si.

Čtyřiadvacet hodin po svém příletu do České republiky nastoupila za hanácký tým k čtvrtfinálovému pohárovému utkání proti Ostravě. Únava z cestování či absence několika tréninkových jednotek nebyla na ruské profesionálce znát.

„No, hrálo se mi dobře. Čekala jsem, že to bude horší, ale docela se mi dařilo. Kdybych takhle hrála bez přípravy pokaždé, tak nemusím trénovat celý rok,“ rozesměje se.

Přestože několikrát v plné kráse předvedla svou agresivní smeč, a byť její Prostějov zdolal Ostravu hladce ve třech setech, dojem z celkového výkonu týmu byl poněkud rozpačitý.

Hanačky si i tak vysloužily od trenéra Čady volný víkend. „Moc jsme chtěly vyhrát 3:0, protože v takovém případě jsme měly od trenéra slíbený volný celý víkend. Soupeř byl průměrný a většinu utkání jsme měly navrch, ale ve druhém setu na nás trochu padla únava z předchozího náročného programu a dělaly jsme dost chyb,“ přiznává pro klubový web. „Nakonec jsme ale i tuhle sadu otočily, zvítězily bez ztráty setu a můžeme si užít dva dny volna. Po nich začneme znovu pracovat, čeká nás další těžký program.“

V kalendáři mají všichni z prostějovského klubu červeně zakroužkovaný 9. prosinec. Na Hanou zamíří evropský gigant – Dynamo Moskva.

Pro Valerii ještě prestižnější záležitost než pro zbytek týmu. „Určitě budu chtít, abych já osobně hrála co nejlépe a celé naše družstvo předvedlo pěkný volejbal,“ přeje si. „Prostě musíme soupeřkám ukázat, že špičkový volejbal neumí jen v Rusku nebo v Itálii. Také v Česku je teď jeden hodně kvalitní tým a to se budeme snažit dokázat.“

Hezky se poslouchají její slova v ruštině. Jestli jim dostojí, nebo jde jen o špatný překlad, zjistíme za necelé dva týdny.

Valerii v Prostějově neschází ruch velkoměsta. Po Moskvě ani složité dopravě se jí nestýská. Teď odpočítává dny, kdy totéž bude moci prohlásit o svých dvou roztomilých dětech.

„U vás se mi líbí. Když jsem se teď vrátila do Ruska a chtěli jsme si s manželem i s dětmi zajít v Moskvě do restaurace, strávili jsme v centru dvě hodiny jen samotnou cestou. To byla katastrofa a velký rozdíl oproti Prostějovu. Tady sednete do auta, jste za pět minut na jednom konci města a za dalších pět minut na druhém. Po téhle stránce je to zde skvělé,“ usměje se.

Úplnou pohodu už tlumí jen pomalost ruských ambasadorů.