V uplynulých dnech jste uzavřela kontrakt s Prostějovem, odehrála turnaje v Přerově i v Istres a několikrát jste se proletěla mezi kontinenty. Víte vůbec kolik je hodin?
Mám úplně rozhozený režim. Přiletěla jsem do Čech, abych se domluvila na smlouvě a zahrála přípravný turnaj. Potom jsem letěla zpátky přes Paříž do LA a pak zase zpátky. Nemohu spát. Je to náročné. Snažím se pomaloučku vrátit do normálního spánkového režimu. (směje se)
Co vás dovedlo do České republiky a Prostějova?
Dobrá otázka. (stále se směje) Když jsem v Praze hrála jako mladá holka volejbalový turnaj, tak se mi tady velmi líbilo. Není tady taková zima, jako v Rusku, kde jsem působila předtím. Chci poznat novou kulturu, nové věci, nové lidi. Hodně se mi tady líbí tým. Všichni jsou kamarádští, všechny hráčky spolu dobře vycházejí. Trenér je silná osobnost, který drží tým pohromadě. Dává tomu to správnou šťávu.
Bylo pro volejbalistku z Los Angeles ruské angažmá velkým šokem?
To ano. (stále se směje) Je tam velká zima. To je opravdu velký šok. Byla jsem zvyklá trávit Vánoce na pláži a nejednou byl všude sníh.
V Prostějově bude na vás vyvíjen velký tlak. Jste jasnými favority extraligy, navíc účinkujete v Lize mistryň. Jste na to připravená?
Jsem zvyklá na tlak. V Evropě jsem hrála čtyři roky. To je normální.
Jak se dorozumíváte se spoluhráčkami?
Rukama a angličtinou. (stále se směje) Je to dobré. Velmi snadné. Mou nejlepší kamarádkou je Joli. (Jolien Wittocková). S tou si totiž mohu dobře popovídat anglicky
