Když sedmadvacetiletá Pušněnkovová opustila finalistu Ligy mistryň Zarečie Odincovo a vydala se do malého města ležícího vedle Olomouce, věděla, že ji čeká ambiciózní tým, se kterým se do nejprestižnější klubové soutěže zase podívá.

„Chtěla jsem hrát v Evropě. Je to moc odlišné od Ruska v taktickém pojetí. Kádr je tady opravdu kvalitní. Dobré hráčky i trenér. Chtěla jsem tady zkusit,“ říká Valerie. „Chci vyhrát českou extraligu, to je pochopitelné. V Lize mistryň se chceme prezentovat dobrou hrou.“

Než dojde na splněná přání, musí ještě svou agresivní smečí probít hodně dvojbloků. Rozhodně bude černovlasá Ruska patřit k tomu nejzajímavějšímu, co česká extraliga nabídne.

„Je to jedna z našich nejzkušenějších hráček. Myslím, že v naší útočné fázi bude velkou posilou. Jsem rád, že ji vyhovuje styl, který chceme praktikovat. Slibujeme si od ní přínos především v útočné činnosti,“ charakterizoval svou svěřenkyni trenér VK, Miroslav Čada.

Valerie je maminkou a moc touží plnit své rodičovské povinnosti v Prostějově. Smutek větší než její rodná vlast se do jejího srdce vlije pokaždé, když si na děti jen vzpomene. Ruské úřady jim totiž doposud neudělily víza. „Na vízech pracujeme. Určitě je dostanou. Přiletí, co nejdřív,“ slibuje předseda správní rady VK, Petr Chytil.

„Město je útulné. Ale moc mi tady chybí děti, kterým nedali víza a musejí čekat v Rusku. S tímhle nejsem spokojená,“ neskrývá Pušněnkovová pochopitelné rozhořčení.

Přílet obou dětí do České republiky je už podle všeho otázkou jen několika hodin. Leč ukrutně dlouhých.

Pokud Valerie nehraje volejbal, nakupuje. A to pořád. „Musím na ni prásknout, že Vali je tady nejlepší v nakupování. To je její velké hobby a zatím ji jde,“ směje se Čada. „Zná už Olympii v Brně, zná Olympii v Olomouci. Zná to tady všechno.“

„Jsem rád, že naše projekty přinášejí České republice zisky,“ usmívá se Chytil.

Zdokonalovat se Valerie nemusí ani moc v češtině díky dobré znalosti azbuky Miroslava Čady. „Ruština mi je bližší než Angličtina. Rozumí všemu,“ tvrdí zkušený kouč.

„Mám nějaké drobné problémy s komunikací, ale na tréninku se s trenérem domluvím. Není to problém,“ souhlasí Pušněnkovová a ještě jednou vysvětluje, proč dala přednost českému volejbalu před ruským: „V Rusku je to založené na výšce hráček, tady spíš na tempu. Víc mi to vyhovuje.“

„Chceme to hrát hodně rychle. Právě to byl jeden z důvodů, proč přišla. V Rusku se hraje jinak. K tomu jejich stylu musí být přizpůsobená i nahrávačka. Celá filozofie hry je jiná. Světová špička jde jinde, než současný ženský ruský volejbal. Nechytili to, jako u mužů,“ dodává Čada. „Ona je dynamická, rychlá hráčka. Tento styl ji bude vyhovovat a v Evropě se zviditelní. I životní styl v Evropě jí vyhovuje víc,“ myslí si.

Pušněnkovová bez otálení nabídne tuzemské hře pod vysokou sítí vysokou kvalitu. Snad nebudou otálet ani úřady s byrokratickými záležitostmi a na společné nákupy vyrazí Vali už s oběma potomky.