VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Trénovat děti? Nejlepší práce na světě, shodují se Klesnil s Václavským

ROZHOVOR/ Značku Volf Soccer Academy již fotbalová veřejnost dobře zná v Kanadě či Ugandě. Díky Zdeňku Klesnilovi, bývalému útočníkovi olomoucké Sigmy, a Ladislavu Václavskému, někdejšímu mládežnickému reprezentantovi ve futsalu, však tréninková akademie v posledních měsících pořádně zapouští kořeny i v Česku.

15.4.2018
SDÍLEJ:

Ladislav Václavský - Volf Soccer AcademyFoto: archiv Ladislava Václavského

V exkluzivním dvojrozhovoru pro Deník oba nadšenci vyprávějí o tom, jak se dostali k práci s dětmi, proč jsou tak úspěšní a co chystají do budoucna.

Zdeňku, vás si všichni pamatují jako dvoumetrové kladivo na hrotu útoku Sigmy, které těžilo zejména z důrazu. Je mi záhadou, jak jste se dostal k tomu, že děti učíte technické kousky s míčem…

Ladislav Václavský: To samé mu říkal Vašek Jílek! (smích)

Zdeněk Klesnil: Je pravda, že už se mě na to ptalo hodně lidí. Zkusím to vysvětlit: když jsem ze zdravotních důvodů ukončil profesionální kariéru, trochu jsem se hledal a prokousával jsem se tím. Ne nadarmo se říká, že nejhorší je pro fotbalistu právě ten skok do reálného života. Když nic jiného neumíte, tak to nefunguje tak, že automaticky dostanete v nějaké firmě krásně placené místo v kanclu. Takže jsem se rozhodl odjet na tři týdny za kamarádem Liborem Volfem, který měl svou akademii, do kanadského Vancouveru.

Což se ukázalo jako správný krok.

ZK: Hned jsem si to tam zamiloval, proto jsem tam následně vzal i manželku. Dospělo to do takové fáze, že jsem řekl: „Dávám výpověď v práci a zkusím to tam rozjet s Liborem.“ Vnitřně jsem cítil, že je to správný krok, jsme jako bráchové, jeden za druhého bychom dali život. Libor mě hodil do vody a hned jsem začal pracovat s dětmi.

Kolena držela?

ZK: To na tom právě ze začátku bylo to nejtěžší. První měsíc jsem přemýšlel nad tím, jestli to zvládnu, kolena jsem měl hrozně oteklá a domlouvat něco s tamním zdravotnictvím je hrozně složité. Večer jsem si vždycky lehl, dal nohu nahoru a modlil se, ať to do rána aspoň trochu splaskne. Bylo to šílené, ale postupem času se to zlepšovalo. Ale abych odpověděl na tu úvodní otázku – nehrál jsem dva roky fotbal a pamatuju si ten úplně první trénink na umělce v Kanadě. Vzal jsem balon a říkal jsem si, že to snad není možné. Děti si mě natáčely, byl jsem těžkopádnej, hroznej, sám sobě jsem se musel smát…

Kde se to zlomilo?

ZK: Začal jsem chodit do posilovny, zhubnul a postupně jsem se do toho zase dostal. Když je pak člověk denně na hřišti třeba pět hodin a hraje si s balonem furt dokola, jde to strašně rychle nahoru. Pak už jsem byl v laufu a říkal jsem si, že bych klidně před plným Andrákem lidem ukazoval nějaké ty skills (smích).

To se ale pořád bavíme o Kanadě. Jak jste to rozjeli na Moravě?

ZK: V prosinci 2016 udělal Libor ukázkové tréninky v Ústí nad Orlicí. Nic jsme od toho neočekávali, spíš naopak, byli jsme skeptičtí. I když je tady fotbal nejpopulárnější sport, nevěřili jsme moc tomu, že by rodiče byli ochotní platit ještě další extra trénink navíc. Ale chytlo se to a zkoušeli jsme to i jinde, třeba v Šumperku.

Tam jste k tomu, Láďo, přičichnul vy?

LV: Sledoval jsem Liborova videa z Kanady a říkal jsem si, že bych něco podobného taky chtěl dělat. Myslím si, že s míčem umím, od nějakých čtrnácti let jsem hrál futsal, kde je technika ze všeho nejdůležitější. Ale přišel jsem k tomu jako slepý k houslím, protože kluci přijeli přijeli do Šumperku udělat trénink a já byl zprostředkovatel. Měl jsem jim být jen při ruce, narážet balony a podobně.

A vám to nedalo?

LV: Nejsem takový, že bych někde jen stál a pozoroval. Automaticky jsem se začal zapojovat, ukazovat klukům, co mají dělat, a Libor to viděl. Říkal mi, že přesně takové trenéry potřebují a jestli to nechci zkusit. Tak jsem pak v únoru 2017 jezdil pomáhat Zdenovi a učit se všechny ty věci. Byl jsem za to jedině rád.

Co bylo dál?

LV: Po nějakých čtyřech měsících přijel Libor, Zdena mě vychválil do nebes a dostal jsem nabídku stát se profesionálním trenérem Volf Soccer Academy. Mělo to ale jeden háček, protože jsem po vysoké škole nastoupil do školy jako učitel, kde se mi líbilo. Byli se mnou spokojení a v červnu mi nabídli prodloužení smlouvy. Řekl jsem jim, že chci ještě počkat a všechno si rozmyslet, koukali na mě jako na blázna.

Měl jste velké dilema?

LV: Učit můžu kdykoliv, ale akademie pro mě byla obrovská výzva. Ve škole na mě sice byli naštvaní, rodina taky nedokázala pochopit, proč riskuju, když můžu mít jistotu učitelství v Šumperku. Ale já jsem tomu strašně věřil a teď se to vyplácí.
Evidentně, když po necelém roce fungování naplno trénujete kolem 250 dětí.

ZK: Věděl jsem, že Laďa bude dobrá volba, cítil jsem z něj energii, natěšení, umí to s dětmi. Ale takový úspěch jsme vůbec nečekali. Nerad se chlubím, ale řekl bych, že se nám podařilo něco neuvěřitelného.

Čím si to vysvětlujete? Přece jste museli narážet na ješitné mládežnické trenéry, kteří vás vnímali tak, že jim berete práci. Nebo ne?

ZK: Samozřejmě, každý trenér si myslí, že to zrovna on dělá nejlíp na světě. Na tom není nic špatného. Systém v Česku je ale bohužel takový, že ti chlapi trénují až po práci, víkendy pak tráví na zápasech, a co si budeme povídat, mají za to malé peníze. Takže to pak podle toho taky vypadá. My to děláme naplno. Rozjeli jsme to v Šumperku, Kozlovicích, Přerově, Holici…

Tomu všemu rozumím. Jaký je však ten ojedinělý recept na úspěch? Co děláte jinak?

ZK: Podle mě je to hlavně o tom trenérovi. Pokud přijde a dokáže nadchnout děti, je to základ úspěchu. S tím souvisí to, že trenér by za sebou měl mít nějakou historii. Když se ho kluk zeptá, kde hrál, nemůže mu jmenovat 1.B třídu, protože to třeba hraje jeho táta. Když ale já můžu říct, že jsem hrál ligu a Laďa třeba za futsalovou repre, hned vás to dítě bere jinak. To je taková první vlaštovka.

Chápu, zvýšíte si tím autoritu.

ZK: Pak je strašně důležité to prostě umět s dětmi, vědět, kdy zakřičet, kdy pohladit. Udržet je v koncentraci. Laďu třeba děcka i rodiče strašně žerou. Učíme je slušnému chování, když někdo řekne „ty vole“, dělá kotouly. Myslím si, že náš trénink má šmrnc, je to hodinka a čtvrt v pořádném tempu. Nejsou žádné prostoje, hned děláme věci s míčem v rychlosti, hry jeden na jednoho, dva na dva a pak ty skills. To jsou různé kličky nebo zasekávačky.

LV: Musím souhlasit, že hodně záleží na trenérovi. Cvičení a drilů je na YouTube milion, ale pak záleží na tom, jak ho provedete. I zdánlivě banální cvičení může být top, když ho uděláte správně. Kdežto když si vezmete něco od Guardioly nebo Mourinha a uděláte to špatně, je to na nic.

Takže spokojenost je pro vás zpětnou vazbou?

ZK: Přesně tak, 99 procent dětí od nás odchází s úsměvem a těší se na další trénink. Rodiče mi třeba volají, že děcka nemohou dospat, jak se těší na další setkání. Někteří Laďovi skládají i básničky, že jo? Jen to řekni!

LV: Jo, jeden desetiletý zapálený klučina z Nemilan si dokonce od rodičů nechal vymalovat pokoj s obrovským logem Volf Soccer Academy přes celou zeď (úsměv).

Oba vypadáte velmi spokojeně.

ZK: Našel jsem se v tom, je to nejkrásnější práce na světě. A když vidím ty pokroky, je to nádhera. Nedávno mě jedna maminka v Ostravě prosila, abych udělal ještě jeden trénink navíc, že se jí to strašně líbilo. Další otec zase vozí kluka každý pátek 130 kilometrů na trénink a 130 kilometrů zpátky domů… Nebo se nám hlásili z Českých Budějovic. To je prostě síla (usmívá se a kroutí hlavou)

Před pár týdny jste byli na stážích na západě. Které kluby jste navštívili?

ZK: Naplánovali jsme si takový trip. Přes Andiho Raducana, jehož táta hrál za Borussii a byl kapitánem rumunské reprezentace, jsme se dostali do Dortmundu. Sledovali jsme tréninky, psali si poznatky, ať to pak propojíme s našimi věcmi.

LV: Super bylo, že jsme tam mohli s jejich kluky udělat náš trénink, který jsme připravili my se Zdenou. Andi si to tam pak natáčel, moc se mu to líbilo. To je pro nás taky vyznamenání.

Pak jste byli v Brémách?

ZK: Ano. Mirko Votava nám ukázal nádherné zázemí Werderu, kde odehrál okolo šesti set zápasů. Cestou zpátky jsme se pak stavili v Bochumi, se kterou vypadá nadějně budoucí spolupráce. Klub by nám měl sbírat kopačky, které pak pošleme do naší akademie v Ugandě.

LV: A úplně top level byl Ajax Amsterdam, kam jsme jeli potom. Seznámili jsme se tam s tamním šéftrenérem přípravek, který nás pak vzal na trénink. Bylo tam tak dvacet až třicet dětí, čuměli jsme, jak jsou šikovní. A on nám pak řekl, že to nebyl Ajax, ale pouze nábor! Z těch třiceti si prý vyberou maximálně pět. Je tam obrovská konkurence, proto je ten nábor fakt dvouhodinový záhul, aby šli dál jen ti nejlepší. Kdo třeba zafňuká, jde okamžitě pryč.

Jaké jsou vaše další plány s VSA v Česku?

ZK: Veliké! Akademie bude fungovat přes školní rok, to znamená od září do června, v létě pak chceme dělat týdenní kempy v Jeseníku, Šumperku, Zlíně a Olomouci. A do budoucna bychom pak rádi našli nějaké prostory, protože pro nás není jednoduché pořád chodit z místa na místo a různě látat nájmy. A ještě jedna věc – nechci to zakřiknout, ale pomalu navazujeme spolupráci v Číně. V srpnu tam možná poletíme udělat tréninky.

LV: Taky chceme najít nové kvalitní trenéry, protože potenciál je obrovský. Absolutně nehledíme na licence, chceme, ať je mu do třiceti let a pak nás zajímají čtyři atributy - jeho historie, práce s míčem, empatie k dětem, chuť se vzdělávat. A taky ho to musí bavit, to je nejdůležitější. Všechno ostatní se naučí.

A co vy osobně, kde se vidíte za pár let? Klasická trenéřina, kde se hraje na výsledky, vás neláká?

LV: Jsem si na sto procent jistý, že akademie je pro mě ideální. Když nám pak klučina pošle fotku diplomu z turnaje, kde byl vyhlášen nejlepším hráčem, je to pro mě výhra. Stejně tak mě moc nezajímá ani výsledek zápasu, ale to, jestli si kluci vyzkoušeli během zápasu kličku, kterou jsme se třeba učili v pátek. Když vidím, že to zkusili a vyšlo jim to, hřeje mě to na srdci a motivuje do další práce.

ZK: Já jsem člověk, který to vždycky chtěl někam dotáhnout. Ať už to bylo ve fotbale nebo teď v životě, nikdy jsem nechtěl skončit jako zaměstnanec, abych někomu musel dělat poskoka. Byl to takový můj cíl. Teď jsem díky Liborovi rozjel akademii a prožívám nejšťastnější období v životě. Mám pokoru, ale taky zdravé sebevědomí, jsem přesvědčený o tom, že budeme růst. Třeba v Praze, ta mě láká. Chtěl bych se starat o chod celé akademie v Česku a Laďa by měl na starosti Moravu. V budoucnu bych se nebránil tomu, že bych si jako manažer chodil v košili, pil kávičku a pak se převlékl do tepláků a udělal perfektní trénink s dětmi (úsměv).

Autor: Michal Kvasnica

15.4.2018 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

SERVIS

Výroba - Výroba Strojírenští technici 18 000 Kč Obsluha strojů na bělení, barvení, čištění a další úpravu tkanin OPERÁTOŘI BAREVNY – textilní průmysl (1601002). Požadované vzdělání: střední odborné (vyučen). Třísměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 18000 kč. Volných pracovních míst: 3. Poznámka: OPERÁTOR BAREVNY – textilní průmysl (1601002), (muži), , Jste vhodným uchazečem, pokud:, - máte min. střední odborné vzdělání s výučním listem, - jste manuálně zručný, - jste spolehlivý a zodpovědný, - máte operativní přístup k práci, - jste samostatný, - máte zkušenosti s řízením jeřábu – výhodou, - máte zkušenosti s řízením VZV – výhodou, , Budete se věnovat:, - obsluze strojního zařízení, , Proč by se Vám mohla tato pracovní nabídka líbit? , - nabízíme stabilní dlouhodobou práci na HPP, - poskytujeme příspěvek na stravování (stravenky), - získáte 25 dní dovolené, - parkování je v objektu závodu, - čeká na Vás čisté příjemné pracovní prostředí, - máte možnost profesního růstu, - máte možnost přesčasů, , Pracoviště: Prostějov, Mzda: od 18.000,- Kč, Nástup: dle dohody, Směnnost: třísměnný provoz, , , Pokud vás uvedené informace oslovily, splňujete požadavky nebo máte k nabízené pozici jakékoliv dotazy, kontaktujte nás na tel. 773 447 447 anebo e-mailem na prace@gasl.cz.. Pracoviště: Gasl cz s.r.o. - pobočka prostějov, Nerudova, č.p. 599, 796 01 Prostějov 1. Informace: Kontakt, +420 773 447 447. Výroba - Výroba Manipulační dělníci ve výrobě 19 000 Kč Manipulační dělníci ve výrobě Operátor přípravny | Prostějov (1810005). Požadované vzdělání: střední odborné (vyučen). Nepřetržitý provoz, úvazek: . Mzda min. 19000 kč, mzda max. 23000 kč. Volných pracovních míst: 3. Poznámka: Operátor přípravny | Prostějov (1810005), , Jste vhodným uchazečem, pokud:, - máte min. střední odborné vzdělání s výučním listem, - máte dobrý zrak , - jste manuálně zručný a technicky zdatný, - jste spolehlivý a máte odpovědný přístup k práci, - jste ochotný pracovat ve 12ti hodinových směnách, Budete se věnovat:, - manipulaci s jemnými textilními vlákny, Proč by se Vám mohla tato pracovní nabídka líbit? , - nabídneme Vám stabilní dlouhodobou práci na HPP, - přispíváme na stravování, - nabízíme 25 dní dovolené, - můžete využít parkování v objektu závodu, - čeká na Vás čisté a příjemné pracovní prostředí, , Pracoviště: Prostějov, Mzda: od 19.000 – 23.000,- Kč, Nástup: dle dohody, Směnnost: nepřetržitý provoz, , Pokud vás uvedené informace oslovily, splňujete požadavky nebo máte k nabízené pozici jakékoliv dotazy, kontaktujte nás na tel. 773 447 447 anebo e-mailem na prace@gasl.cz.. Pracoviště: Gasl cz s.r.o. - pobočka prostějov, Nerudova, č.p. 599, 796 01 Prostějov 1. Informace: Kontakt, +420 773 447 447. Výroba - Výroba Zámečníci strojů 19 000 Kč Zámečníci strojů ZÁMEČNÍCI. Požadované vzdělání: střední odborné (vyučen). Jednosměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 19000 kč, mzda max. 33000 kč. Volných pracovních míst: 4. Poznámka: Nástup ihned. Životopisy zasílejte na email derkovad@sppv.cz. Více informací na tel. 582 301 611 (v době 8:00-13:00 hod.). , Základní požadavky:, - vyučení ve strojírenském oboru , - praxe ve svařování v ochranné atmosféře CO2 a/nebo plamenném svařování nebo řezání kyslíkem výhodou, - schopnost samostatné práce dle strojírenské výkresové dokumentace, - ochota ke zvyšování zámečnických dovedností: od jednoduchých operací (orýsování, závitování, broušení, ohýbání), přes stehování v přípravcích nebo tepelné dělení a rovnání, až po volné stehování rozměrných svarků na sestavných deskách , Mzdové ohodnocení: 19.000 až 25.000 Kč včetně pohyblivé složky, Nadstandardní požadavky:, - schopnost samostatného výkonu veškerých zámečnických operací dle strojírenské výkresové dokumentace, - základní kurz pro metodu 135 (CO2) a 311 (plamen), Mzdové ohodnocení při splnění nadstandardních požadavků: 24.000 - 29.000 Kč včetně pohyblivé složky, maximum 33.000 Kč včetně pohyblivé složky, Nárok na získání náborového příspěvku ve výši 24.000 Kč platí pouze při splnění nadstandardních požadavků., Náplň práce:, - ruční příprava a stehování ocelových konstrukcí, strojírenských dílů a celků a jejich dokončování dle výkresové dokumentace. Pracoviště: Strojírny prostějov, a.s., Kojetínská, č.p. 3700, 796 01 Prostějov 1. Informace: Diana Derková, +420 582 301 611. Vzdělávání a školství - Vzdělávání a školství Ostatní specialisté a 4 800 Kč Ostatní specialisté a odborní pracovníci v oblasti výchovy a vzdělávání jinde neuvedení CHŮVY S ANGLIČTINOU V DĚTSKÉ SKUPINĚ - DPP/DPČ. Požadované vzdělání: základní + praktická škola. Pružná pracovní doba, úvazek: . Mzda min. 4800 kč, mzda max. 5000 kč. Volných pracovních míst: 1. Poznámka: Životopis zašlete na e-mail stistko@cpdprostejov.cz do 31.12.2018. Více informací sdělí pan Doležel na tel. 776 059 001., Chůva v dětské skupině pro děti od 2 do 6 let. Důležitou podmínkou je znalost anglického jazyka. Na 6 dětí připadá 1 česky mluvící chůva a jedna chůva, která mluví česky a převážně anglicky. Požadujeme docházku v čase 8-12h alespoň 3x týdně. Typ úvazku a četnost docházky necháváme k domluvě.. Pracoviště: Hvězda z.s.., Západní, č.p. 99, 796 04 Prostějov 4. Informace: Radek Doležel, +420 776 059 009.

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Zdeněk Čáp

Čáp přelétl z Přerova k Jestřábům. Pro Zubry byl moc drahý

Utkání 12. kola Kooperativa NBL: NH Ostrava - Olomoucko, 8. prosince 2018 v Ostravě.
21

BK Olomoucko s urostlou posilou vybojovalo výhru v Ostravě

Prostějov smetl Frýdek a naladil se před nabitým koncem roku

Po pětisetové výhře na Olympu a hladkém pohárovém postupu proti Levski Sofia zvládly prostějovské volejbalistky bez obtíží také extraligový souboj s Frýdkem-Místkem.

Jestřábi i bez dvou opor protáhli vítěznou sérii. V pondělí vyzvou lídra

Prostějovští Jestřábi jedou dál na vítězné vlně, slaví potřetí za sebou a posedmé z posledních osmi zápasů. V sobotu na ledě třináctých Benátek nad Jizerou zvítězili ve vyrovnaném utkání 3:1. A to i bez dvou opor – Lukáše Žálčíka a Jana Starého. Navíc dohrávali bez vyloučeného Tomáše Divíška.

Klíčové přesilovky i gesto fair play. Jestřábi přehráli Vsetín

Oťukávací první třetina a potom přestřelka, která je v souboji obou moravských rivalů zvykem. Prostějovští hokejisté díky zvládnutým přesilovkám uhájili před valašskými nájezdníky ze Vsetína domácí tvrz a zvítězili 4:2.

Bleskový postup. Prostějovské volejbalistky smetly Bulharky i v odvetě

Minimální počet setů potřebovaly prostějovské volejbalistky k postupu do osmifinále CEV Cupu. Tým Levski Sofia úřadujícím českým mistryním nedělal výraznější potíže ani v odvetě na Hané.

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

https info

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT