„S čím bych chtěl závodit bylo už na začátku jasné, legendární škodovka stotřicítka, která vyhrála Monte Carlo, byla jedinou možnou cestou,“ usmívá se člen team-green motorsport.

Jak se z fotbalového brankáře stal automobilový závodník?

Je pravdou, že za Jesenec pořád ještě nastupuji. S fotbalem jsem začínal od žáků v Mostkovicích a později za muže hostoval i s bratrem v Jesenci, v době kdy jsme hráli ještě 1. A třídu a chtěli výš. Nakonec jsem do Jesence/Dzbele přestoupil a rozhodl se tam už zůstat. Mám tam spoustu kamarádů, rodinu a je to vůbec za mě ideální místo pro život (usmívá se).

Proč tedy motorsport?

Bavil mě od malička a vždy jsem k němu inklinoval, byla to má priorita, bohužel na to nebyly u nás doma podmínky ani finanční zázemí. Vystudoval jsem automobilovou průmyslovku a potom i ještě VOŠ se stejným zaměřením a u aut už zůstal.

Jaké byly vaše začátky?

Protože automobilové soutěže nepatří k těm nejlevnějším sportům, má první licence se týkala motokrosu, který mě také moc bavil a naplňoval. Nicméně po sedmi letech přišla také nějaká zranění a rozhodl jsem se dál nepokračovat. Je to bohužel kontaktní, ale za to také krásný a extrémně fyzicky náročný sport, kde jedete jen sám za sebe.

Takže přednost dostaly rallyové závody?

Začal jsem se soustředil jen na to, jak se dostat do rally. S čím bych chtěl závodit bylo už na začátku jasné, legendární škodovka stotřicítka, která vyhrála Monte Carlo, byla jedinou možnou cestou. Stavba trvala asi tři a půl roku, ale kdybych na začátku věděl, kolik to bude úsilí a financí, asi bych do toho znovu nešel. Slogan „bojím se, že umřu a moje žena prodá to auto za kolik jsem jí řekl, že stálo“, je v tomto případě víc než na místě (směje se).

Ale všechno se nakonec povedlo.

Ano, s autem jsme vloni naskočili v půli roku do rozjeté sezony. Mezitím, když se auto rodilo, jsem ještě pořídil Škodu 120 S rallye, abych nasbíral alespoň nějaké zkušenosti na koncepčně podobném autě. Tento vůz jsem potom postoupil dnes už mému kamarádovi do Němčic u Boskovic, a tak vznikl vlastně náš tým, který má dnes osm členů včetně mechaniků.

V jakých soutěžích startujete?

Startujeme vlastně ve dvou podnicích v rámci ČR. Českomoravský pohár Rally a tím hlavním, na který se nyní soustředíme, je LIQUI MOLY RALLYSPRINT SERIE, což je vlastně mezinárodní mistrovství ČR v automobilových soutěžích – rally. Je to takzvaný malý mistrák, protože se závodí v rámci jednoho dne. Velký mistrák je dvoudenní, ale vzhledem k technice, kterou využíváme, je pro nás vhodnější povaha a charakter těchto kratších podniků. Zde potom startujeme v rámci třídy 17.

Jak byste představil závodní vůz?

Škoda 130 RS, tedy závodní speciál postavený na závodních R-značkách. Vůz odpovídá původní homologaci, avšak v rámci třídy 17 má některé odlišnosti, například výkonnější motor o objemu 1400 ccm, 5rychlostní převodovku, kotoučové brzdy vzadu a hřebenové řízení. Maximální rychlost je 160 až 200 kilometrů za hodinu dle zvoleného převodu.

Jak vyšla minulá sezona?

V loňském roce, kdy jsme jeli první sezonu s nově postaveným vozem, nám utekl titul vicemistrů až v posledním závodě, kdy jsme po jezdecké chybě opustili trať a poškodili zavěšení kol v předposlední rychlostní zkoušce na Vsetíně. Letos myslíme výš. Není jednoduché udržet tento speciál ve stoprocentní kondici, a proto bude hodně záležet i na technice samotné, ale budeme se snažit udělat pro to maximum.

Jak jste vstoupili do letošní sezony?

Máme za sebou Rally Příbram a Valašskou Rally, po kterých jsme v Rallysprint sérii na čele průběžného pořadí ve třídě 17. O víkendu jsme absolvovali s novým spolujezdcem téměř domácí  Rally Vyškov, kde se nám povedlo zajistit ziskem druhého místa udržení první příčky v průběžném pořadí LIQUI MOLY RALLYSPRINT SERIE ve třídě 17.

Jak vás závodění naplňuje?

Když jsem se poprvé rozjel v tom závodním autě do rychlostní zkoušky, věděl jsem přesně, že z tohoto kolotoče už nebude cesty zpátky, pro mě nepopsatelný pocit, silně návyková a šílená záležitost.

Jsou to jiné pocity než ve fotbale, že?

Porovnávat s fotbalem je dosti těžké, jsou to dva rozdílné světy, ale každý má své kouzlo. Fotbal je týmová hra, kde chyby jednotlivce kazí dojem celkový, v rally není moc prostoru na chyby. Jste tam jen vy a spolujezdec, kterému musíte bezmezně věřit, když letíte 150 lesem dolů a on vám tvrdí „drž“, že následuje jen mírná levá (směje se).