Kliknutím zvětšíte„Když se zeptáte Djokoviče, tak vám řekne, že v první stovce mají všichni podobně dobré údery. Že je to pak jen o hlavě,“ říká Jan Mühlfeit.
Jaké bylo hodnocení mentálního kouče po čtvrtfinále Australian Open? V čem byl Tsitsipas lepší?
Soupeři byli vyrovnaní. Rozdílovým faktorem byl v tomto případě servis. Tsitsipas podával lépe. Jsem spokojen s předvedenou hrou. Dnes tam bylo pár rozhodujících momentů, kdy byl soupeř hezký. Je škoda brejkbolů. Dívám se na to ale jako na celek. Je to fantastický úspěch a ohromný progres. Kdyby nám někdo na začátku ledna řekl, že bude ve čtvrtfinále Australian Open a v první čtyřicítce, nikdo tomu nebude věřit. Na tom budeme stavět.
Mentální kouč Jan Mühlfeit (vlevo) s tenistou Jiřím Lehečkou.
Když jste s Jiřím začal spolupracovat, napsal jste následující příspěvek na Facebook. Prý musí v hlavě udržet „opičku amygdalu pod kontrolou“, aby mohl podávat optimální výkony i za těžkých podmínek. Vysvětlíte to?
V naší hlavě se pere profesor s opičkou (amygdalou, pozn. red.). Profesor je logická část mozku, jeho cílem je, aby člověk uspěl. A cílem opičky je přežití. V momentě, kdy vás myšlení emoční opičky ovládne, po jednom prohraném míči začnete věřit, že prohrajete celý zápas. Často se mi to stává u gólmanů: Dostal jsem gól, je to moje chyba a družstvo proto prohrálo celý zápas. Z těch tří vět je pravdivá pouze ta první. Ta druhá může a nemusí, ta třetí je nesmysl. Jakmile tomu ale začne brankář věřit, začne se posuzovat, není v přítomném okamžiku, nekoncentruje se a dělá další chyby.
Takže jste pracovali hlavně na tom? Potlačit emoční část mozku?
To není jen o Jirkovi. To máme všichni. Někteří lidé mají emoční část mozku více aktivní, jiní méně. Tak to je. Emoční část mozku naše předky připravovala na boj, útěk, nebo aby se někde schovali. Tak se zrodil stres. Když tady byli lvi a tygři, hrozilo nám reálné nebezpeční. Dnes vás většinou, třeba na kurtu, nikdo nesežere.
Co tedy v praxi s Jiřím trénujete?
Jde o několik věcí. Studoval jsem nejlepší hráče. Trenér světové jedničky Alcaraze řekl, že Carlito v devatenácti letech dokáže odehraný míč vytěsnit z hlavy, jako by ho hrál před dvaceti lety! Je důležité, jak přijmete to, co se na kurtu stalo. Jedna věc je skóre, které nezměníte. Ale emoční část mozku má tendenci se k tomu vracet, hodnotit a tak dále. V ten moment se nesoustředíte. Nejste tady a teď. Musíte rychle zapomenout na poslední míč. I na tom jsme pracovali.
Jak konkrétně toho dosáhnout?
V zásadě jde o to, že vaše tělo a dech jsou vždy tady a teď v přítomném okamžiku. Naše mysl ale z šedesáti procent času bloudí. Jsme roztěkaní. Když připoutám mysl k tělu a dechu, ideálně k obojímu, dostanu mysl také do přítomného okamžiku. Takže techniky, které jej učím, jsou i o správném dýchání.
Co ještě může správné nastavení mysli v zápasech ovlivnit?
První jazyk, kterým se lidé dorozumívali, byla řeč těla. Dám příklad. Hráč zahraje míč do autu a sklopí ramena, hlavu dá dolů. Mozek si tohle okamžitě vyhodnotí tak, že jde o poraženecké gesto. Začne se generovat kortizol, což je stresový hormon. Nesoustředíte se, výkon jde dolů. Vy přitom máte možnost stoupnout si rovně, stát jako vítěz a přerazit negativitu v hlavě tělem. V tom případě se začne generovat o dvacet procent více testosteronu, což vám dává energii. Kortizol jde dolů a o třetinu se zvyšuje schopnost riskovat. Jinými slovy, tělo, dech a mysl dokáží přebít skóre.
Takže jde v podstatě o to, zůstat za každou cenu pozitivní?
Nejvíc se potřebujete povzbuzovat, když se vám nejméně daří. Pokud se vám daří, postará se o vše příroda. A nejvíce se vám daří, když jste v zóně, které se v psychologii říká flow. Třeba v těžké výměně pak maximálně využíváte talent a dovednosti, které máte. Ve flow jste v přítomném okamžiku, což znamená, že ta opička, amygdala, tam nemůže. Tahle emoční část mozku představuje naše strachy, ať už ze skóre nebo toho, že nám to soupeř bude v dalším průběhu nakládat.
Olympijský vítěz z roku 2012 David Svoboda, globální stratég Jan Mühlfeit a strongman Jiří Tkadlčík.
Takže skóre v podstatě nemusí hrát žádnou roli?
Skóre je důležité. Ale nejlepší způsob, jak dosáhnout co nejlepšího skóre, je výkon. My se přitom často soustředíme třeba na vítr. Nebo na to, že soupeři to skvěle jde. Tyto faktory ale nemůžeme ovlivnit. To říkali už stoikové. V životě má smysl se zabývat tím, co můžeme ovlivnit. A to je ten výkon. V momentu, kdy mám navíc rád to, co dělám, je velká šance, ze budu ve flow. A to pak umí výborně řešit i pětiseťáky.
Jak to myslíte?
První hormon, který se vylučuje, je endorfin. Ten zabraňuje bolesti a únavě. Třeba když Jirka šel do pátého setu s Felixem Augerem-Aliassimem (v osmifinále), nahrával jsem jeho trenérovi Michalu Pospíšilovi zprávu, že teď rozhodne láska k tenisu. Protože když k němu hráč má emoční pouto, užívá si jeden přítomný okamžik za druhým. A necítí se tak unavený. Když se zeptáte Djokoviče, tak vám řekne, že v první stovce mají všichni podobně dobré údery. Že je to pak jen o hlavě. Důležité je neustále se koncentrovat a být právě v tom přítomném okamžiku. To je tenis, mentální šachy. Spotřeba mentální energie je obrovská.
Takže je také klíčové, jak s ní naložit a kdy umět hlavu vypnout?
Ano, učím tenisty, aby si odpočinuli mezi míči a když se mění strany. Aby udělali nádech a výdech, uzemnili se do přítomného okamžiku, uvědomili si, kde jsou a zkoncentrovali se. Při výměně stran pak to, co dělá i Jirka. Buď se koukat deset, patnáct vteřin do jednoho místa a úplně si to rozostřit, nebo ještě lépe se odpojit, jako by na Australian Open ani nebyl. Odpočinout si a zase se jít zpátky koncentrovat.
Poslední otázka, věříte, že Jiří Lehečka se posune do světové desítky a možná ještě výš?
Jirka má talent a je i dříč. Obě složky tam jsou. V momentě, kdy přestanete tvrdě trénovat, nepřijdete o talent, přijdete o výkonnost. V úsilí je potřeba nepolevovat. Jirkovi důvěřuji. Pokud na sobě bude makat a pokračovat v tom, co dělá, tak se do první desítky dostane. O tom jsem přesvědčený. Teď skočí někam do čtyřicítky. Může ho to i uklidnit. Je ten, který mentální přípravu bere vážně.
83
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
