Prostějovští házenkáři se zachránili. Jak to viděl kouč?

Vedli jste mužstvo spolu s hrajícím trenérem Svatoplukem Ordeltem a s poslední sezónou jste asi spokojeni nebyli.
Cílem bylo páté místo konečné druholigové tabulky a skončili jsme jako desátí s předchozími záchranářskými obavami. To je určitě veliké zklamání. Na podzim jsme zvítězili doma jen třikrát když přijeli soupeři z Velkého Meziříčí, Havlíčkova Brodu a Sokolnice a jeden bod jsme přivezli z Telnice, na jaře jsme vyhráli doma čtyřikrát, s Bohunicemi, Kuřimí, Juliánovem a Telnicí, ale jako hosté jsme nebodovali nikde.
Příčiny vcelku neúspěšného posledního druholigového působení máte zřejmě sečtené.
Bylo jich několik. Někteří hráči nepřistoupili zodpovědně už k loňské letní přípravě, byli to zejména Šestořád, Bydžovský a Juráček. Negativní vliv měla také zranění Černíčka, Juráčka, Valacha, Rašky a Burgeta. Klíčový hráč i střelec Černíček nám chyběl ve třech zápasech. Na začátku podzimu jsme hráli nedůrazně v obraně a za většinou soupeřů jsme zaostávali i v tvrdosti. Nechyběly nedostatky v útočné činnosti, vázla kombinace, potíže nám dělaly vysunuté obrany soupeřů. Snažili jsme se prosazovat příliš individuálně a neorganizovali jsme rychlé překvapivé úspěšné útoky. Nejvíc mne mrzely prohry v Bohunicích a Juliánově i v posledních vteřinách utkání ztracený bod v Telnici.
Jak byla potom směrována zimní příprava?
Zaměřovali jsme se na odstraňování nedostatků. Pracovali jsme na zvyšování zdravé agresivity v obranné činnosti a procvičovali útočnou hru s přihlédnutím k různým typům obrany soupeře. Nacvičovali jsme útočné kombinace, signály pro přesilovou hru, s brankáři se trénovalo zakládání útočných trháků.
Na jaře jste potom vybojovali osm bodů, o jeden bod víc než na podzim.
Očekávali jsme, že bude jaro výrazněji úspěšnější než podzim. Od začátku ledna jsme trénovali půldruhého měsíce třikrát týdně a když jarní část soutěž začala, tak dvakrát týdně, vše v hale. Před zahájením odvetných zápasů jsme absolvovali dva turnaje, v Prostějově a Uničově. Přípravu jsme tedy vedli poctivě, měli jsme k dispozici 21 hráčů, ale v porovnání s podzimem jsme nakonec na významnější úspěch nedosáhli. Ne vždy jsme totiž dokázali naučené realizovat, agresivitu v obraně jsme zvýšili, ale horší to bylo v útoku. Měli jsme problémy v kombinační hře a také v pohybu hráčů, především bez míče. Neměli jsme prohrát v Ivančicích ani v Maloměřicích a také v Havlíčkově Brodu, kam se nedostavili delegovaní rozhodčí a místní pak udělali z utkání frašku…
Můžete ohodnotit hru jednotlivců? Začněme brankáři.
Měli jsme ve hře tři. Jiří Hrubý se Štěpánem Kameným tvořili velmi vyrovnanou dvojici a patřili většinou k oporám mužstva. Když se jim dařilo méně, měla obvykle vinu i obrana. Lépe by měli zasahovat po střelách z křídel, na jaře se zlepšili v zakládání rychlých útoků. Ondřej Rášo vypomohl ve čtyřech zápasech.
Jak si vedly spojky?
Ze spojek byl vůdčí osobností Tomáš Černíček mladší, nastřílel nejvíc gólů, ve dvaceti střetnutích celkem 133, ze sedmimetrových hodů 37. Soupeři na něj často nasazovali osobní obranu. Tomáš Valach se na podzim postupně zlepšoval, na jaře to bylo opačné. Dal v jedenadvaceti utkáních 98 branek, ze sedmiček 29. Má rezervy v obranné činnosti, stejně jako Pavel Bydžovský, který dal ve čtrnácti zápasech 40 gólů. Po třetím jarním duelu se vrátil do Hranic. Michal Jurík a Martin Juráček podávali na postech středních spojek nevyrovnané výkony, chyběla vyšší trénovanost. Martin byl však oporou v obraně, na jaře ho ale bohužel trápilo dlouhodobé zranění. Dorostenec Martin Bečička odváděl dobrou práci. V obraně je mezi muži ještě limitován fyzickými parametry, ale je velikým příslibem do budoucna. V sedmi zápasech týmu moc pomohl Tomáš Flajsar, zejména svými zkušenostmi a přehledem. Posilou byl Jiří Kozlovský, hráčskou kariéru obnovil v závěru podzimu a na jaře byl naším nejlepším hráčem v obraně. V útoku má jeho hra vzestupnou tendenci a je u něj předpoklad dalšího zlepšování.
Co křídla?
Na pravém křídle byl velmi úspěšný dorostenec David Jurečka, náš odchovanec, nyní u nás hostuje ze Zubří. Na soupeře platil svou rychlostí a byl třetím nejlepším střelcem mužstva, ve čtrnácti zápasech dal 60 branek. K oporám patřil, ale jen na podzim, na levém křídle hrající Robert Nevrlý, byl dobrý v obraně i útoku. Na jaře ale netrénoval a nehrál. V týmu se objevovali také Svatopluk Ordelt a Tomáš Chytil, oba zkušení hráči a velcí bojovníci. V sedmi zápasech, šesti na jaře, hrál Michal Nevrlý, výborně mu vyšlo zejména utkání v Maloměřicích. Celý podzim chyběl zraněný Michal Burget, mohl se vrátit až na jaře a dlouhá přestávka způsobila, že se mu moc nedařilo střelecky.
A pivoti?
V útoku byl nejplatnějším Tomáš Jurík, jeho střídající hráč Jakub Raška, pokud mu nebránilo zranění, byl oporou v obraně. Na jaře šel herně nahoru Pavel Šestořád, univerzální pivot pro útok i obranu a zejména v obraně velmi dobrý. Čtyřikrát vypomohl také dorostenec Jan Srostlík.
Co řeknete závěrem našeho rozhovoru?
Chtěl bych vyzdvihnout vzájemnou spolupráci s hrajícím trenérským kolegou Svatoplukem Ordeltem. Oba věříme, že příští sezóna vyjde týmu, v porovnání s ukončenou, daleko lépe. Naše družstvo mužů pro to předpoklady určitě má.

VLASTIMIL KADLEC

***************************************

Prostějovský deník|Propagujte i svojí stránku