Jediný bod dělil prostějovský raftový tým mužů Tomi-Remot Zubr od titulu absolutních mistrů Evropy.

První červencový víkend vybojovali na horské řece Vrbas nedaleko bosenské Banja Luky medaili ve třech ze čtyř disciplín, ale zradil je hned úvodní sprint, v němž skončili šestí. Celkovou stříbrnou příčku obsadily také prostějovské ženy Tomi-Remont Omega Čoromoro. Úspěch prostějovského raftingu podtrhla veteránská šestice Tomi-Remont Masters, která ve své kategorii evropský šampionát ovládla – zvítězila ve třech disciplínách, pouze ve slalomu brala stříbro.

Prostějovští muži ztratili celkové zlato v závěrečném sjezdu.

„Vítězství v této disciplíně by znamenalo i celkové prvenství, ale vůbec se nám nepodařil start. Postupně jsme se ze čtvrtého místa prokousali až na druhé, ale předjíždění nám vzalo hodně sil,“ říká kapitán David Lisický.

Nakonec dojela posádka Vítězslav a Michal Hricové, David Lisický, Václav Kristek, Antonín Martinek a Václav Kabrhel těsně druhá za další českou posádkou TR Hanace, která vyhrála i celkově. „Jsme trochu zklamaní, ale nemůžeme jim než blahopřát,“ dodal Lisický.

Také ženy týmu Tomi-Remont pomýšlely na celkové zlato. Vyhrály slalom, ve sprintu i vyřazovacím závodě Head to Head skončily shodně třetí, rozhodoval sjezd.

„Byl to skutečně vyčerpávající. Čtrnáctikilometrovou porci jsme jely téměř hodinu a skončily bronzové za další českou reprezentační posádkou a vítěznými Ruskami, které vyhrály i v absolutním pořadí,“ doplnila Zuzana Valtrová, která celkové evropské stříbro vylovila společně s Blankou Martinkovou, Lenkou Bauerovou, Karolínou Kocmanovou, Annou Kašparovou a Martou Mulačovou.

Na titul evropských šampionů si z prostějovských posádek sáhli pouze veteráni Tomi-Remont Masters. Drobně zaváhali ve slalomu, kde skončili druzí. Jinak šestice zkušených rafterů – Zbyněk Netopil, Stanislav Hajský, Tomáš Kasal, Jiří Irain, Vítězslav a Michal Hricové – vyhrála všechny disciplíny a zaslouženě brala celkové zlato.

„Hlavně sjezd byl peklo,“ poznamenal Michal Hric, který společně se svým bratrem Vítězslavem jel čtrnáctikilometrovou porci během závěrečného dne šampionátu dvakrát – jednou s posádkou mužů a podruhů s týmem Masters.

„Ke konci jsem už byl úplně gumovej, ale jsem neskutečně rád, že jsme to dali,“ usmíval se Michal Hric po závodě.