Díky povedenému ročníku si vysloužila pozvánku na kemp reprezentace a podívala se tak zpět do Prostějova, kde zabojuje o konečnou nominaci pro zápasy kvalifikace na mistrovství Evropy.

„Vzpomněla jsem si, jak jsme tady do Prostějova verbovaly mladé hráčky. Pokud se dostanu do užšího výběru, tak budu šťastná a věřím, že se na Evropu probojujeme,“ popisovala s úsměvem v rozhovoru pro Deník.

Jak hodnotíte uplynulou sezonu z týmového hlediska?

Když pominu konec, který byl smutnější, tak se to vyvíjelo dobře. Plnily jsme cíle, které jsme si postupně zadávaly. Začalo to turnajem Ligy mistryň v Itálii a potom v Polsku. Naše výkony se zvedaly a celkem jsme se aklimatizovaly. Se zápasy jsem byla spokojená a získaly jsme výborné zkušenosti. Cesta pokračovala skrz Český pohár, který jsme obhájily a ve finále jsme zlomily špatnou bilanci s Libercem, což bylo velmi pozitivní. Potom přišel smutný konec, kdy nám po čtvrtfinále zrušili play-off a nemohly jsme sezonu dohrát. Takže až na tohle spokojenost.

O konci se napsalo už hodně. Jak byste situaci řešila vy?

Nemám k tomu pravomoc, ani do toho nevidím, takže říkat nějaké názory, je těžké, protože tam byla spousta věcí, do kterých jsme my hráčky neviděly, ale asi jiná možnost nebyla. Doufaly jsme, že bychom to odehrály zkrácenou formou nebo turnajem final four jako Český pohár či jinou alternativou. Ale věřím, že pokud by to šlo, tak by to tak udělali. Evidentně to nešlo.

Pomůžou vám zkušenosti z Ligy mistrů do reprezentace?

Doufám, že jo. Zápasy se určitě někde poznamenají a je něco jiného hrát na téhle nejvyšší evropské úrovni proti nejlepším hráčkám. Nemůžete zahrát průměrně, ale celý tým musí zahrát nadprůměrně, abyste s nimi mohli hrát vyrovnaně.

Co konkrétně jste si z Ligy mistryň odnesla, že byste mohla dělat jinak?

Jsem na sebe dost kritická a jsem perfekcionistka. Po každém zápase jsem si říkala, že můžu spoustu věcí zlepšit, když vidím, jak hrají ony. Ať už to je přihrávka, řešení těžkých situací během hry nebo servis. Ten měly strašně dobrý, tlačily nás ním a bylo vidět, že si tím umí pomoc. Byly šikovnější v kombinaci útoku, v těžký náhře a v těžkých situacích si dokázali pomoc, že to třeba zarolovaly a netlačily pořád jen těžkým úderem. Snažila jsem se na ně koukat dost a věřím, že jsem se něco naučila.

Z osobního hlediska tedy sezonu hodnotíte jak?

Šla jsem do Olomouce s tím, že to je pro mě další level, který jsem se snažila zvládnout. Často byl i větší tlak než v Prostějově jak psychický, tak na hřišti. Někdy jsem si sama na sebe kladla moc velké nároky, někdy jsem mohla zahrát lépe. Nechci být kritická, takže spokojená asi jsem, ale mohlo to být lepší.

Olomouc disponovala úzkým kádrem a sezonu jste odehrály v pár lidech. Pociťovala jste to?

Je pravda, že celou sezonu odehrála základní šestka nebo sedmička. Musím říct, že to bylo místy znát. Ani ne tak po fyzické stránce, protože to jsme byly docela připravené, ale já jsem spíše cítila psychickou únavu. Nejvíc to bylo znát po druhém turnaji Ligy mistryň, kdy jsme jely z Polska rovnou do Teplic, tam jsme hrály Final four a měly jsme pět zápasů v jednom týdnu, takže toho bylo fakt dost. Byla jsem na pokoji s Niky Stümpelovou (blokařka VK UP Olomouc, pozn. red.), a to jsme chodily vždycky z tréninku a lehly jsme do postele úplně mrtvé, takže únava byla určitě i fyzická. Potom se to zhouplo a na konec sezony a vyvrcholení play-off jsme byly zase připravené.

Jak se nyní cítíte na reprezentačním kempu?

(Směje se) No, teď se cítím také unavená, ale fyzicky. Najely jsme na docela těžkou posilovnu. První týden jsme ji měly každý den, teď jsme jednou vynechaly. Pro mě to jsou trošku jiné cviky, než na které jsem byla zvyklá a je to cítit. Tím, že začínáme na těžkých váhách, tak jde vidět, že volejbal je trošku slabší, ale trenéři s tím počítají a potom se to snad zlomí.

Jak probíhá reprezentační sraz s ohledem na situaci okolo covidu?

Jsme tady v úplné bublině. Mezi tréninky nechodíme ani ven na procházku, Abychom nebyly v nějakém rizikovém kontaktu. Většinou končíme v pátek obědem a v neděli je nájezd, takže máme volnou sobotu, část neděle a část pátku. Vždycky dva dny před příjezdem na kemp chodíme na PCR testy, po příjezdu jdeme na antigenní testy a každé tři dny další. Jinak jsme zavřený na hotelu, máme pro sebe celé patro. Mezi nimi nosíme roušky. Chodíme jen na tréninky, na jídlo a na pokoj.

Jak vidíte vaše šance na to, dostat se do konečné nominace?

Je to tady dost vyrovnaný a pokud se do ní dostanu, tak budu hodně šťastná.

Je pro vás výhoda, že máte více času ukázat se, když play-off skončilo předčasně?

Určitě. Loni jsem tady byla jen týden a s většinou holek jsem nehrála, takže na sehrání je to lepší. Je znát, že se na hřišti teprve potkáváme a nevíme, která, co.

Jaké to je trénovat opět v Prostějově?

Trénujeme v menší hale, která byla spíše pro juniorky, takže jsem toho v ní moc nenatrénovala. Ale je to sranda. Bydlím tady na hotelu a vidím z okna svůj starý byt nebo chodím do posilovny, kde jsem trénovala čtyři roky každé pondělí. Je to takový hezký a vzpomínkový.

Je něco, na co jste si vzpomněla, když jste do haly přišla na trénink?

V té hale jsme byly s holkami na akci pro školy, kde jsme verbovaly mladé hráčky, se kterými jsme trénovaly a hrály šestky proti sobě.

Jak vidíte šance reprezentace na postup?

Myslím si, že budeme favoriti. Možná jsem až moc pozitivní, ale doufám, že to holky, nebo pokud tam budu, tak to my zvládneme a na mistrovství Evropy se probojujeme.

V příští sezoně budete pokračovat v dresu VK UP Olomouc?

Jo, jo, mám tam ještě smlouvu na příští rok.

Jak jste reagovala na konec trenéra Zapletala?

Bylo to nečekané a smutné, protože sezona nebyla špatná. Pro mě to byl první rok s pod tímto trenérem a myslím, že jsme si s ním všechny sedly a fungovalo to. Mrzelo nás to a docela i zaskočilo. Řekl nám to osobně při rozlučce, když jsme měly před týdnem volna a už jsme věděly, že liga nepokračuje.

Máte nějaké zprávy o jeho nástupci?

Zatím se ke mně oficiálně nic nedostalo.