Předchozí
1 z 6
Další

Profese na ústupu: časoměřič, švadlena, maskot, zapisovatel, sekretář.

Profese na vzestupu: datový analytik, hráč esportu, kondiční trenér, sportovní instruktor, finanční poradce.

Opravář výstroje: Kůže až z Ameriky

Petr Nykles hrával fotbal, teď trénuje Lhotu v přeboru Plzeňského kraje, ale jeho profesní život je spojený s hokejem: už 18 let spravuje výstroj profesionálům i hobíkům. Neobvyklé zaměstnání zdědil po svém otci.

„Zrovna nedávno jsem to počítal, na konci minulého roku to bylo už 55 let, co naše rodina spravuje výstroj pro Škodovku,“ líčí Nykles. Jeho otec na zimním stadionu v Plzni spravoval boty, kalhoty či rukavice hokejovým legendám, jakými byli například Sventek, Ebermann či Kajkl.

Opravář hokejové výstroje Petr Nykles.Opravář hokejové výstroje Petr Nykles.Zdroj: Foto: Deník

„Jako malý kluk jsem chodil za dílny za tátou skoro denně. Chtěl jsem vidět zblízka slavné hráče a poslouchal jsem jejich vyprávění,“ vyznal se Nykles. I ti nejostřílenější borci prý výstroj neradi mění.

„Hrát ve vymačkané výstroji je příjemnější. Zvlášť u věcí, které mají přímo na těle. Profíci se kolikrát úplně bojí vzít si něco nového,“ vysvětloval opravář s tím, že rekreační hokejisté mají kolikrát na pohled lepší výstroj. O

prava starších kousků bývá leckdy dost specifická: třeba pro kůži do rukavic na dlaně jezdí Nykles až do Brna. „Je hodně specifická, vozí se sem až z Ameriky. Vyrábí se z ní i výstelka do betonů a do lapaček. Normální kůže, když se namočí, ztvrdne. Tahle zůstává pořád vláčná,“ popisuje rozdíl.

Hokejový maskot: Rytíř v anonymitě

Bez maskota to na vrcholové úrovni nejde. Jeho hlavní náplní práce je pobavit diváky o přestávkách ve hře. Podle nepsaných pravidel by ale neměl s fanoušky mluvit, aby neodhalil svoji pravou identitu. To se snaží dodržovat i maskot hokejových Rytířů Kladno, který se momentálně předvádí na stadionu v Chomutově.

„Maskot by měl obstarat zábavu zejména pro děti, které z toho mnohdy ještě nemají rozum a hokej je tolik nebaví,“ vysvětluje kladenský maskot.

Každý, kdo na sebe oblékne klubový oblek, by proto měl splňovat hlavně dvě podmínky. „Určitě by si ten člověk měl rozumět s dětmi. Taky by měl být v dobré kondici, protože je to opravdu fyzicky náročné. V obleku je horko a hodně se potíš. Kolikrát vypiju i čtyři litry vody za zápas,“ popisuje muž, který na sebe navléká Rytíře už třetím rokem.

Maskot hokejového klubu Rytíři Kladno.Maskot hokejového klubu Rytíři Kladno.Zdroj: Foto: Deník

Během té doby zažil tribuny narvané k prasknutí i úplně bez diváků. Když fanoušci nemohli na stadion, jančil před kamerami s vlastnoručně vyrobenými transparenty.

„Když nebyli diváci, byl větší prostor se ukázat. Jednou nám nápad s transparenty pěkně vyšel. Měl jsem připravený transparent „dejte jim bůra“ a z druhé strany „dejte jim deset“. No a v zápase jsme dali asi devět branek,“ vypráví s úsměvem.

Práce maskota ale není vždycky jen o zábavě, mnohdy je to i dost nebezpečné povolání. „Jednou mi zničehonic klepal na rameno jeden člen ochranky a začal na mě dělat ramena, že jsem mu prý balil přítelkyni. V takovou chvíli si člověk nemůže dělat vůbec nic. Nemůžeš si sundat hlavu a začít to řešit,“ zakončuje kladenský maskot, který si přál zůstat v anonymitě.

Analytik: Čísla pro florbal i Vancouver

Analýza sportovních dat? V zámoří jde už dlouho o respektovanou disciplínu a nedílnou součást profesionálního sportovního dění. V Česku si klestí cestičku ke klubům, trenérům či svazům i díky Petru Malinovi z Přerova.

„Rozhodl jsem se po vysoké škole, že půjdu touto cestou. Nechal jsem tehdejší práci a někdy kolem roku 2015 jsem se pokusil prorazit jako samostatná jednotka,“ prozradil 34letý datový analytik, kterého odmalička bavila čísla a sport.

Začátky byly těžké, Malina si však sbíral kontakty, vybudoval si pozici a dnes už pro něj jde o hlavní zdroj příjmů. Kromě práce pro Český florbal se zajímá hlavně o hokej. Bývá hostem populárního podcastu Jakuba Koreise Bomby k tyči, hlavně však už čtvrtým rokem dodává před draftem data týmu NHL Vancouver Canucks. 

Sportovní analytik Petr Malina.Sportovní analytik Petr Malina.Zdroj: Foto: Deník

Rozhodně od něj nečekejte běžné statistiky, dostupně na všech hokejových webech. Malina se soustředí na jiné věci.

„Kromě například výstupů z obranného pásma a vstupů do útočného pásma je tam kategorizace šancí. Pak třeba v jakém podílu se hráč podílí na šancích v útoku, v jakém podílu na prevenci šancí v obraně. Pak jsou tam speciální věci, které je zajímají, ale to bychom rozebírali hodně dlouho,“ líčí analytik.

A plány do budoucna? „Mým cílem je pracovat pro hokejový klub. Započal jsem už i spolupráci s jedním z klubů Chance ligy,“ uzavřel Malina.

Švadlena: Zajímavost u zašívaní štulpen

Už více než pětadvacet let zašívá výstroj českobudějovickým hokejistům Marie Musilová (86 let). K tomu i pere dresy. Stala se nedílnou součástí týmu a její služby si pochvalují hráči i trenéři.

„Už si ani nepamatuji, jak jsem se k hokeji dostala. Byla to ale asi trochu náhoda,“ marně pátrá v paměti milá paní v důchodu. Dříve prala Marie Musilová dresy i prvnímu týmu, dnes už má na starosti pouze trikoty mládežnických kategorií. Áčku spravuje a zašívá výstroj.

Švadlena českobudějovických hokejistů Marie Musilová.Švadlena českobudějovických hokejistů Marie Musilová.Zdroj: Foto: Deník

„Není to náročná práce,“ usměje se. „Všichni jsou to hodní a příjemní mládenci. Když něco potřebují, tak přijdou, požádají a poděkují. Je to tady všechno v pohodě,“ chválí hokejisty, kterých za dlouhé roky potkala v kabině nespočet. „Dresy se perou na třicet stupňů, prádlo na čtyřicet. Žádné fígle v tom nejsou, prostě se to musí pořádně vyprat,“ směje se. 

Přišít narychlo jmenovku nového hráče na dres, spravit gólmanům lapačku nebo suspenzor, nic není problém. „Zašívám klukům štulpny a podle toho poznám, jak kdo na ledě bojuje,“ spiklenecky se usměje. 

Sama chodívá často i na domácí zápasy a sleduje je ze své pozice mezi střídačkami. „Pětadvacet let čekám na titul. Jednou už to bylo na spadnutí, ale pořád není. To bych si ještě přála zažít,“ odtajňuje své největší hokejové přání.

DJ: Songy pro fanoušky i hokejisty

Už celou jednu dekádu se o atmosféru při domácích utkáních druholigových hokejistů Žďáru nad Sázavou stará Zdeněk Vítek. „V této funkci dýdžeje předtím pracoval pro klub můj kamarád Radim Píbil. Rozhodl se skončit a tehdejší tiskový mluvčí žďárských hokejistů Martin Krásný mě oslovil, zda bych ji po něm nepřevzal,“ vysvětluje Vítek. 

Ten měl s touto prací bohaté zkušenosti. „Ve Velké Losenici, kde žiji, jsem dělal zvukařinu při různých akcích. Pustili jsme se do toho tenkrát právě s Radimem Píbilem, nakoupila se aparatura a při dětském dnu či jiných příležitostech jsem takto vypomáhal,“ líčí.

Fanoušci hokejistů Žďáru nad Sázavou.Fanoušci hokejistů Žďáru nad Sázavou.Zdroj: Foto: Deník

Svoji roli ovšem sehrály také „citové“ vazby. „Ke žďárskému hokeji mám hluboký vztah, vždy jsem byl jeho velkým fanouškem. Na zápasy Plamenů jsem už předtím dlouhé roky chodil jako jejich fanoušek,“ neskrývá dýdžej žďárských hokejistů.

A jak si vybírá hudbu, kterou při utkáních Plamenů pouští do éteru? „Člověk tam samozřejmě nemůže pustit, cokoliv jej napadne. Vesměs jde o známé hokejové songy, které dostanou fanoušky i hráče do varu. Navíc tu jde o návaznost na žďárský kotel, abych je třeba tou hudbou při fandění nerušil,“ popisoval.

Žďárský kotel Šakal Patriots totiž umí udělat při zápasech patřičnou atmosféru. „Občas mi z kotle donesou hudbu, kterou by chtěli při zápase pustit. Pochopitelně jim pokaždé rád vyjdu vstříc,“ potvrdil Vítek.