To vás musí v silné kosmopolitní společnosti hodně těšit, že?
Ani nevím, co mám na to povědět. (usmívá se) Určitě mě těší, že to lidé takhle vidí. Právě proto cítím na hřišti větší zodpovědnost, možná i kvůli tomu mi to v poháru nešlo. Chci ukázat, že družstvu můžu skutečně pomoct. Asi je to příliš velká zodpovědnost, kterou teď pociťuji.

Vysokou kvalitu jste předvedla hlavně v Lize mistryň, ať už v Murcii nebo s Rijekou. Připravujete se na tyto zápasy jinak?
Tahle soutěž je pro mě důležitá. Máme za cíl vyhrát extraligu, Český pohár a já beru každou soutěž stejně. Ačkoliv v Lize mistrů je to přece jen o něčem jiném. Jsou tam jiné emoce. Je to velká věc, velký cíl. Ale nemůžu říct, že bychom zápasy v české extralize nějak podceňovaly.

Jsou pro nás stejně důležité, jako Liga mistrů.
Přesto jste v Českém poháru proti Ostravě nepůsobily příliš bojovným, kvalitním dojmem. Úvod zápasu byl těžší, nástup takový nervóznější. Ve druhém setu nám odešel příjem. Na hřišti jsme se nemohly dohodnout a z toho vyplývaly chyby, které jsme dělaly. Potom to už bylo těžší.

Z čeho jste byly nervózní?
Těžko říct. Nástup do zápasu byl dobrý, ale zhoršeným příjmem jsme dělaly chyby.

Nebylo to třeba motivací, která může být v méně sledovaném Českém poháru menší než v extralize? O Lize mistryň nemluvě…
To určitě ne! (rázně) Tento zápas jsme rozhodně nechtěly podcenit, protože vyhrát Český pohár je jeden z našich cílů. Takže v tom to každopádně nebude. Těžko se mi to hodnotí.

Na veřejnost působí dění v prostějovském týmu harmonicky. V sezoně jste ještě neprohrály, lidsky jste si všechny sedly, i když je v kabině spousta cizinek. Co je tmelícím prvkem?
Možná je to právě tím, že je tady tolik cizinek. Na začátku jsme se dorozumívaly v podstatě rukama nohama. Potom jsme se sblížily. Baby potřebovaly někoho poznat, jít na kávu. Tím, že chodíme na kafe, na večeři, se kolektiv udržuje. Stále si máme, co povědět. Myslím, že tohle je jeden z těch lepších kolektivů, ve kterém jsem kdy fungovala.

Což je pro mě trochu zvláštní. Já vidím kabinu Prostějova jako směsici temperamentu tvořenou Slovenkami, Češkami, Brazilkou, Ruskou, Američankou nebo Belgičankou. Ne že bych chtěl hledat problém tam, kde není, ale to vážně ještě neproběhla nějaká výměna názorů?
Fakt absolutně žádný problém. Musím zopakovat, že je tohle jeden z nejlepších kolektivů, ve kterém jsem byla. Hlavně máme všichni stejný smysl pro zábavu, pro vtip. Stále si máme co říct.

Život v Prostějově cizinkám vyhovuje?
Já jsem velmi mile překvapená, protože pro mě je to moc příjemné město a s příjemnými lidmi. Co se týká volejbalu, výborné podmínky, dobrá hala. Vše, co nám tady poskytuje klub, je výborné. Jsem z toho vážně mile překvapená. V téhle chvíli bych určitě neměnila.

Vzala jste si sem i pejska Pegyho?
Pegyho? (usmívá se) Nevzala. On by bez maminky nevydržel. (stále se směje)

Není vám tady smutno po rodině?
Tak samozřejmě že mi je smutno. Ale takhle už v podstatě funguji nějakou dobu. Člověk si na to musí zvyknout.

Na Vánoce budete doma?
Na Vánoce budu určitě doma.