„My jsme už slavili po semifinále s Ostravou. Samozřejmě teď, když prohrajete, tak se slaví hůř. Hráli jsme finále s Nymburkem a všichni objektivně ví, že je to hrozně těžké a nad naše síly v současném složení. Odehráli jsme, co jsme mohli a na to jsem hrdý. Jsem hrdý na náš tým, na to, co dokázal v tak těžké sezoně. Slavíme a jsme strašně rádi, že máme zase stříbro, protože ho chtěla Ostrava, Levice, Děčín i Pardubice. Všichni pošilhávali vysoko, ale dokázali jsme to my na hřišti. Toho si hrozně cením," radoval se po zápase Zbyněk Choleva.

V posledním klání celé sezony se Orlům už příliš nevedlo. V posledních šesti hráčích už nedokázali vzdorovat velké síle protivníků.

„Snažili jsme se bránit. V první půlce jsme ještě ušetřili fauly, abychom mohli hrát až do konce. Myslím, že se nám to podařilo. Nymburk měl fantastickou úspěšnost střelby – sedmdesát procent z pole, a to se hrozně těžko brání. Jsem hrdý na to, že jsme se nevzdali a těch dvacet bodů rozdílu jsme vesměs drželi. V naší sestavě to není až tak hrozný výsledek," vysvětloval Choleva.

Recept na úspěch

Trenér Choleva také prozradil svůj recept na úspěch jen s torzem týmu.

„Chce to hrát. Tím, že je hráčů málo a mají zajištěnou porci minut, tak si víc věří a dovolí si víc. Pokud se něco nepovede, tak to nahradí dalším útokem nebo obranou. Pocit pro hráče je skvělý. Jde o to, jestli to umíte. Kluci dokázali, že umí. Minuty na hřišti nebyly proflákané nebo odehrané špatně. Hráli jsme velmi dobře a hlavně jako tým. Jsme složení z Čechů a dva Slováci, takže si kluci rozuměli. Praktikujeme jakoby českou školu, náš basketbal. Vyhovíme si a nebyl tam žádný problém. Kabina žila vnitřním společným životem, a to jsou všechno body, které nás dostaly až do finále."

Budoucnost v mlze

Nyní se celý Prostějov ptá na budoucnost svých hrdinů, ale ta je stále v mlze.

„Teď ještě není úplně jasné, co bude dál. Vypadá to lépe, všechno bychom se měli dozvědět v následujících dnech. Nám je v Prostějově dobře, bylo by skvělé, kdyby se nám zde podařilo udržet basketbal. Ještě nad tím ale visí otazník. Pokud se povede tým udržet na Hané, tak bych byl rád, kdyby všichni hráči zůstali. Tady se jim daří a mohli by v tom pokračovat dál," přál si kouč Choleva.

Nic moc začátek, famózní konec

Sezona pro něj nebyla jednoduchá, hned začátek byl složitý, přesto dokázal své svěřence přivést až do finále.

„Tak začátek sezony nebyl bůhví jaký, ale začátek se nikdy nepočítá. Konec je famózní, zase stříbro, bez posil, bez většího rozpočtu, vlastně s dluhy. To je fantastický konec," usmíval se Choleva a připomněl složité chvíle uplynulého ročníku: „Byly to těžké momenty, kdy se dozvídáte, že by měl klub zaniknout, že máte vyklidit šatnu a bude konec. Před vámi je ještě zápas, který musíte odehrát. Potom to zase jede a na trénink vám přijde jen sedm lidí, protože dva hráči odešli. Přišla zranění. Trénovalo se v pěti šesti lidech, to se všechno špatně dělá. Zvládli jsme to, protože si kluci rozuměli a věděli, o co jde. Dokázali být loajální vůči vedení klubu. Vyplatilo se jim to, protože teď mají na krku stříbrné medaile."

Pro Zbyňka Cholevu pak přišly i velké okamžiky, jako vítězství na Levicemi a Ostravou.

„Všichni jsme měli velký strach z Levic. Tam byl první velký vrchol, když jsme je porazili. Čekala nás Ostrava a přišel zase rozhodující pátý zápas. Předvedli jsme v něm skvělý basket, to bylo maximum, čeho jsme mohli dosáhnout. Byla radost největší," přiznal trenér vicemistrů.