Tým okolo Tomáše Berdycha a Radka Štěpánka nakonec slavnou salátovou místu vybojoval a podruhé v řadě přivezl do České republiky – konkrétně do Prostějova, kde se tým v pondělí s kapitánem Navrátilem sešel.

Kapitáne, tým pro vás obhájil vítězství v Davis Cupu. Jak se teď ohlížíte za celým letošním rokem?
Po loňské sezoně, kdy jsme v Praze před našimi fanoušky vyhráli Davisův pohár, tak to byl pro nás všechny neskutečný zážitek a řekli jsme si, že bychom se o to pokusili ještě jednou. V začátcích letošního roku ta cesta nebyla jednoduchá, protože ve Švýcarsku jsme hráli bez Radka Štěpánka, který byl po operaci, takže ho v nejdelším deblu historie zastoupil Lukáš Rosol. V Kazachstánu to pro nás bylo ještě horší, protože s námi nebyl Tomáš Berdych a Radek ještě nebyl připravený. Tam to dokázali znovu Lukáš Rosol s Honzou Hájkem. Myslím, že bez nich bychom nebyli tam, kde jsme dnes, a i těm dvěma hráčům patří velký dík za to, že jsme se do semifinále a finále dostali.

V srbském finále předvedli Tomáš Berdych s Radkem Štěpánkem perfektní tenis a dohromady vybojovali tři body. Co říkáte na jejich výkony?
Z mého pohledu je to obdivuhodné. Řekli jsme si dopředu, že dva body Djokoviče řešit nebudeme a že šance bude přes jejich druhého hráče. Pomohlo nám i zranění Tipsareviče, ale my jsme pevně věřili v to, že to kluci dokážou. To, co kluci předvedli v deblu, byla exhibice a poslední utkání Štěpánka to jenom podtrhlo. Já jsem si přál, aby to celé utkání ukončil Tomáš. Kdyby s Djokovičem vyhrál druhý set, tak by to bylo otevřené. On sám věděl, že může hrát úplně v klidu, protože má za sebou Radka, který jako zkušený harcovník si toho mladého soupeře úplně rozebral.

Zapsali jsme se do historie

Drama se naštěstí nekonalo. Štěpánek s Lajovičem vyhrál 3:0 na sety a ztratil pouze pět her. Jak jste ten poslední zápas prožíval?
Byla to velká škola tenisu, když v závěru vedl 4:1 a 5:1, tak už jsem byl trochu naměkko. Viděl jsem, jak čeští fanoušci jsou s klukama a když Vláďa Šafařík přebíral pohár, tak jsem byl myšlenkami v loňském roce, kdy jsme vyhráli v Praze. Takový úspěch musíme všichni ještě docenit.

Jak jste si vychutnal setkání s týmem v Prostějově?
Já jsem tohle vůbec nečekal a o to je to příjemnější. Dneska jsem byl v nemocnici, ještě mám malinko problémy s tlakem, a pro mě to byly emoce velké, protože takové uvítání čekal málokdo. Byli jsme v Prostějově mezi svými fanoušky a mezi svými lidmi a bylo to trochu odlišné od loňska, kdy jsme byli v Praze. Jak říkal Radek, to přijetí v Prostějově pro nás bylo malé Nagano.

Vy jste po sedmi letech poprvé u týmu chyběl. Byla to pro vás muka zůstat doma u televize?
Já jsem opravdu u televize trpěl. Sice jsem byl každý den ve spojení s klukama, tak hlavně s kapitánem, ale je opravdu něco jiného být u televize, nebo sedět přímo v aréně. Myslím, že se nám podařilo to, co těžko někdo čekal, a myslím, že jsme se všichni zapsali do historie. Pro tak malou zemi vyhrát dvakrát za sebou Davisův pohár je skvělý úspěch. Jsem strašně rád, že jsme to obhájili a klukům moc děkuju.

S týmem je sranda, to mi chybělo

Neužil jste si daviscupový víkend alespoň s větším klidem?
Do jisté míry jsem si to doma užíval. Měl jsem tam klid i ženu, ale je to opravdu strašný rozdíl. Ono to totiž není jenom o těch třech dnech a o tom, že si v pátek sednu na lavičku. Během celého týdne přijde čas i na určité rozptýlení a s týmem je sranda, takže to mi opravdu chybělo, protože Davis Cup se hraje třeba jen dvakrát třikrát za rok a já se na ty kamarády vždycky strašně těším.

Příští rok se můžete snažit o zisk třetí výhry v řadě. Zlatý hattrick by asi bylo pohádkové, souhlasíte?
Byla by to opravdu krásná pohádka, protože to ještě nikdo nikdy nevyhrál. Kluci se s panem Černoškem domlouvají na každou sezonu. Mně končí smlouva na konci listopadu, takže musíme počkat a trochu si vyčistit hlavu. Pak přijde čas na to, abychom se sešli a budeme vědět, jak bude příští sezona vypadat.

Jak velké vidíte šance, že se tým sejde na první kolo proti Nizozemsku kompletní?
Pro hráče je to těžké, dvakrát vyhráli Davis Cup a ta motivace se pro ně bude hledat rok od roku hůře. A los nám navíc v příštím roce není až tak nakloněný. Holandsko je příjemný soupeř a pro nás to bude nejdůležitější zápas, abychom se vyhnuli baráži. Pak by nás čekala Kanada, což je velice těžký soupeř, a následně zřejmě Španělsko na antuce, kde by měl hrát Rafa Nadal. Tam by ta šance byla velice malá. Počkáme, až si to kluci srovnají v hlavě, ale po zápase v Argentině jsme si řekli, že se na první kolo sejdeme a doufám, že to tak dopadne. Kluci zatím chtěli reprezentovat a neslyšel jsem od nich, že by tomu mělo být jinak.