Kliknutím zvětšíte„Mám kolem sebe tým odborníků, kteří tomu rozumí nejlépe v Česku. Do příští sezony jdu hodně sebevědomý,“ hlásila česká tenisová jednička na konci loňského roku v rozhovoru pro Deník.
Je jasné, že na mysli měl i Jana Mühlfeita. Právě ten pomohl vyšponovat mentální pohodu a připravenost 21letého rodáka z Mladé Boleslavi na špičkovou úroveň světové elity.
„Jirkovi důvěřuji. Pokud bude pokračovat v tom, co dělá, tak jsem přesvědčený, že se dostane do světové desítky. Mentální přípravu bere hodně vážně,“ upozorňuje úvodem Jan Mühlfeit.
Setkání v „nádražce“
Cesty mentálního kouče slavných a tuzemské tenisové naděje se poprvé střetly v roce 2018. Na jednu z prezentací Jana Mühlfeita v Praze tehdy dorazil Dušan Hajátko, který se Lehčkovi věnoval v Jablonci.
„Přišel za mnou, že má výborného kluka, kterému bych strašně pomohl, aby se dostal nahoru,“ zavzpomínal Mühlfeit.
Trvalo to asi měsíc a před Lehečkovou cestou z Prahy do Prostějova vlakem došlo na první setkání. Celý příběh zajímavé tenisové spolupráce tedy začal v nádražní restauraci.
Tehdy Mühlfeit napsal na svůj facebookový profil jasný cíl. Lehečka prý musí v hlavě udržet „opičku pod kontrolou“, aby mohl podávat optimální výkony i za těžkých podmínek.
„Je to tak. V hlavě se u nás pere profesor s opičkou. Profesor je logická část mozku, jeho cílem je, aby člověk uspěl. A cílem opičky je přežití,“ vysvětluje dnes Jan Mühlfeit. „V momentě, kdy vás myšlení opičky ovládne, po jednom prohraném míči začnete věřit, že prohrajete celý zápas.“
Někteří hráči prý vnímají emoční stránku mozku více, jiní méně. Jak konkrétně pracovat na mentální vyspělosti?
„Trenér světové jedničky Alcaraze řekl, že Carlito v devatenácti letech dokáže odehraný míč vytěsnit z hlavy, jako by ho hrál před dvaceti lety. Je důležité, jak přijmete to, co se na kurtu stalo. Na tom pracujeme,“ nastínil kouč.
„Vaše tělo a dech jsou vždy v přítomném okamžiku. Mysl až z šedesáti procent času bloudí. Učím Jirku techniky, aby mysl připoutal k tělu, dechu,“ přidal další špetku mentální alchymie.
Říká se, že hráči první stovky jsou údery a dalšími herními atributy víceméně vyrovnaní. Rozhoduje hlava. Umění být neustále stoprocentně koncentrovaný a zároveň v pravý moment na okamžik vypnout a ulevit hlavě.
„Tenis jsou mentální šachy. Spotřeba mentální energie je obrovská. Tenisty učím, aby si odpočinuli třeba při výměně stran. Jirka se většinou kouká do jednoho místa a úplně si to rozostří. Ještě lepší je zavřít oči a odpojit se. Jako by na Australian Open vůbec nebyl,“ prozradil Jan Mühlfeit.
Co mu hraje před Tsitsipasem do karet?
On sám vidí v práci s hlavou u Lehečky pokrok, díky kterému by měl mít reálnou šanci proklouznout v Austrálii dokonce do semifinále.
„Nemá co ztratit. Čtvrtfinále je pro Jirku velký úspěch. Nemusí být pod velkým mentálním tlakem, pokud si ho sám nevytvoří,“ prohlásil Mühlfeit před úterním čtvrtfinále proti Řekovi Tsitsipasovi.
Připomněl také loňskou vyrovnanou bitvu z Rotterdamu, kde česká naděje padla s aktuálně čtvrtým hráčem světa po setech 6:4, 4:6 a 2:6.
„Jirka s ním sehrál velmi vyrovnaný zápas. Tam mu to prohrála hlava, protože ve třetím setu byl soupeř mentálně lepší. Teď ale Tsitsipas vidí, koho Jirka porazil. A že mu utkání vyhrává hlava,“ upozornil mentální guru Patrika Schicka či Evy Adamczykové (Samkové).
Lepší než Berdych?
Lehečka se neubrání srovnání s Tomášem Berdychem. „Nenesu to jako tíhu. Spíš jako motivaci. Přeci jen, dosáhnout toho, co dokázal Tomáš Berdych, o tom sní každé malé dítě, když začíná držet tenisovou raketu. Nebude to nic jednoduchého, bude to dlouhá cesta. Kdo ví, třeba skončím lépe, třeba hůř. To se nechám překvapit,“ říkal Jiří na konci roku 2022.
Nyní má za sebou fantastický start do roku 2023. A před sebou možná podobnou kariéru jako Tomáš Berdych. Nebo ještě lepší?
„Lidé je často porovnávají. Mají podobné i stejné údery, ale hlava je jiná. Tomáš Berdych pomyslný krok mezi první trojku neudělal. Měl to ale hodně těžké a klobouk dolů před tím, co dokázal,“ připomněl Jan Mühlfeit i fakt, že Berdych se „trefil“ do éry velikánů Djokoviče, Nadala, Federera i Murrayho.
Rozdíl mezi největšími šampiony a zbytkem světa byl podle něj v hlavě, což nejvíce ukazují jejich grandslamové bilance.
„Ostatním na grandslamech dokázali neskutečně odskočit. Na menších turnajích je mladší hráči občas dokázali porazit. Jenže velké turnaje se hrají na tři vítězné sety a oni mají v hlavách více zkušeností z těchto velkých turnajů. A to je na nich unikátní,“ řekl závěrem Jan Mühlfeit.
16
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
