Prostějovského patriota těší, že se podařilo vybrat 300 tisíc korun mezi sportovci ve prospěch místní nemocnice.

„Jsem rád, že sportovci a čeští reprezentanti, kteří jsou spojení s městem Prostějov a naší společností, mají chuť podpořit něco tak užitečného,“ řekl během nedělního předávání šeku Černošek, který má ale jinak hlavu plnou starostí.

Jak vnímáte současnou situaci z pohledu promotéra významných sportovních akcí a šéfa marketingové společnost?
Je to situace skoro tragická. Já jsem nikdy netušil, že něco takového můžeme prožívat. A speciálně taková agentura, jako je ta naše, která se, když to řeknu velice pregnantně, živí tím, že uspořádá akci a z toho má příjem. My v podstatě dneska nemáme šanci vydělat nějaké peníze. Živíme se jen marketingem pro kraj, pro město a pro firmy.

Které největší sportovní akce musíte oželet?
Padl nám ženský tenisový turnaj v Praze, padne nám mužský turnaj v Prostějově. Padla nám Zlatá tretra… Tedy, úplně nepadla, máme ji přeloženou na září. Tento atletický mítink budeme chtít uspořádat, když to půjde, alespoň jako „Českou tretru“. Když neuspořádáme nic, nebudeme mít příjem ani korunu. V Prostějově mám volejbalové družstvo, basketbalové družstvo, tenisty a taky zaměstnance. Žiji starostmi, o kterých jsem nevěděl, že někdy můžu mít.

Dokážete se také vcítit do kůže sportovců?
Jistě, vezměte si příběh Jirky Veselého, který měl na konci února formu a měl před sebou čtyři měsíce, kdy neměl obhajovat žádné body. On měl čtyři měsíce na to, aby získával body a taky peníze. Tenisté jsou na tom v tomhle směru hůř než fotbalisti nebo hokejisti, protože nemají žádné smlouvy a oni se živí turnaji, které ale nejsou. Fotbalista nebo hokejista alespoň jedná s klubem, kolik mu zaplatí. Ale tenisté nemají s kým jednat.

Když se podíváte na sezonu jako celek, o kterou akci by pro vás bylo nejbolestivější přijít?
My jsme firma, která žije na tenise. Pro nás je nejbolestivější tenis. Měli jsme mít krásný ženský turnaj v Praze (J&T Banka Prague Open, pozn. red.), krásný mužský turnaj v Prostějově (MONETA Czech Open), měli jsme mít v srpnu mistrovství světa družstev do 14 let. To jsou tři akce, které nám jednak měly vydělat nějaké peníze, a také z toho měl člověk vždycky radost. V Praze vždy hrály dobré tenistky, stejně jako v Prostějově se každý rok objevovali výborní tenisté. A naše mistrovství světa byla vždy přehlídka největších talentů světového tenisu, kteří to pak dotáhli vysoko. Můžeme to uvést na příkladu Nadala nebo Djokoviče, kteří tady hráli. Je to dokladem toho, že Prostějov vždycky byl testem pro to, jestli ten hráč má šanci být ve světovém tenise velký.

Je dál ve hře možnost posunutí challengeru Czech Open na podzimní termín?
Pracujeme s ATP na tom, že pokud se na podzim uskuteční Roland Garros, tak náš turnaj budeme hrát druhý týden tohoto grandslamu. Když ale vezmete prognózy, že se hranice otevřou za rok za dva, tak mám pocit, že už letos nebude žádný tenisový turnaj. Brzy zřejmě padne Wimbledon, US Open vyhlíží situaci v New Yorku… To nemůže být ani náhodou. Když vezmete, že se kácí takové trůny, jako jsou NBA a NHL, tak co potom chcete říkat.

Všechno začalo zrušením tenisového turnaje v Indian Wells. Další akce rychle následovaly. Jak jste to sledoval vy osobně?
Dneska (v neděli, pozn. red.) jsem měl nasedat v Miami do letadla a vracet se po týdnu tohoto tenisového podniku. Je to turnaj, kde už vždy zajišťujeme hráče pro prostějovský challenger. A je to turnaj, kde se potkávám se svými hvězdami Petrou Kvitovou, Katkou Siniakovou, Jirkou Veselým a podobně. Mám ale pocit, že už do konce roku žádný tenis neuvidíme a jsem z toho smutný. Ve svých 72 letech potřebuju trošku sluníčko, moře,… Takže nic veselého.

Snažím se být na slunci, ale je to ubíjející

Jak nyní vůbec trávíte dny?
Něco věnuji práci, něco věnuji kolu. Mám naštěstí bazén, takže hodně plavu. Když je sluníčko, tak sedím venku a pracuji na slunci. Pospávám na sluníčku a snažím se být na vzduchu. Ale je to ubíjející. Já jsem typ člověka, který byl ve svém věku zvyklý deset hodin denně pracovat. A teď nemáte co dělat, není to o tom, že bych nechtěl… Já uvažuji, že asi napíšu nějakou knihu (usmívá se).

Zkušeností a zážitků ze sportovního světa máte na rozdávání.
Těch mám dost. Uvažuji, že napíšu knihu, nebo zkusím profesuru, ale to mi žena rozmlouvá, protože to je hrozná dřina. Pro něco se rozhodnu.

Jak dlouho se z téhle bezprecedentní situace bude podle vás celosvětový sport vzpamatovávat?
Myslím, že o světě sportu něco vím. Nedovedu si to ale představit. Myslím, že budou mít neskutečný problém s olympiádou, protože zasadit takovou akci do termínu mistrovství světa v atletice (MS v Oregonu bylo v pondělí odloženo na rok 2022, pozn. red.) a plavání. Ty sporty se budou navzájem požírat, protože všichni potřebují peníze. Já tuším, že se z toho budeme vzpamatovávat deset let.