„Kluci hráli především po přestávce výborným způsobem na vlastní polovině hřiště. Skvělá obrana spolu s nízkým počtem dvanácti ztrát rozhodla, soupeři jsme nedovolili rychlé protiútoky a to bylo klíčové. Velký rozdíl jsem viděl také v individuálních výkonech, když celá osa našeho mužstva zahrála velmi dobře,“ radoval se naprosto spokojený trenér Orlů Miroslav Marko.

Jeho příjemné poctity ostře kontrastovaly s rozčilením hostujícího kouče Ivana Vojtka. „Přijeli jsme sem hrát basketbal, bohužel se nám to dařilo pouze patnáct minut. Tak špatně tým pod mým vedením ještě nezahrál a já tenhle propadák nechci chvíli po utkání moc rozebírat, abych na adresu některých hráčů neřekl něco hodně ostrého. S basketem to dnes z naší strany nemělo nic společného, což je tři dny po perfektním zápase v Nymburku pro mě nepochopitelné,“ láteřil nasupený lodivod BK Synthesia Pardubice.

Ve svém hodnocení se snažil mírnit, přesto z jeho úst sršela tvrdá kritika. „Vypadalo to, jakoby hráči soutěžili v tom, kdo z nich udělá větší hloupost. Ztratili tolik míčů a udělali tolik chyb, že mi z toho zůstával rozum stát. Domácím ve druhé půli cestu za vítězstvím strašně usnadnili. Vím, že během dlouhé sezony k podobným výpadkům dochází, ale tenhle byl až příliš velký,“ připojil nazlobený Vojtko.

Po jeho oprávněném výlevu emocí dostal slovo opět prostějovský kormidelník. „Když porovnáme naše výkony proti Liberci a Pardubicím, byl ten dnešní o sto procent lepší. Proč? Všechno je v mentální připravenosti na utkání, která jde v případě silnějšího soupeře podstatně nahoru. Ať chceme nebo ne, hráči své protivníky kastují a pokud ví, že je čeká zápas s kvalitním celkem, dostává se jejich koncentrace i motivace na mnohem vyšší úroveň,“ rozebíral Marko.

Stěžejním úkolem jeho svěřenců proti Synthesii bylo uhlídat Sanderse, jenž v předchozím kole zatížil konto mistrovského Nymburka šestatřiceti body. „Do přestávky jsme Sanderse neubránili, po změně stran ano. Důvody nechci z taktických důvodů rozebírat, ale sami jste to viděli a můžete si udělat obrázek, jakým způsobem budeme v příštím vzájemném souboji postupovat,“ odtušil slovenský trenér BK.

Defenziva obecně byla podle něho klíčem k rozdrcení Pardubic. „Právě v kvalitě naší obrany spočíval největší rozdíl mezi vyrovnaným prvním a jednoznačným druhým poločasem. Po pauze jsme dali hodně laciných košů a sami hosty nutili střílet z těžkých pozic, čímž se soupeř dostával pod tlak a zmatkoval. Z mého pohledu nešlo o neschopnost pardubických hráčů, ale o triumf naší obrany,“ zdůraznil Marko.

Vedle skvělých výkonů tradičních opor Amese, uzdraveného Bojiče a Savanoviče si pochvaloval větší herní prostor pro mladé členy své družiny a především výbornou práci dravého Bosáka. „Podle mě byl nejlepším hráčem utkání, neboť za pouhých dvacet minut na hřišti dal čtrnáct bodů, doskočil devět míčů a dosáhl validity dvacet čtyři. Prokázal své značné basketbalové předpoklady spočívající hlavně v pohybové elastičnosti, skokanské síle i agresivitě v osobních soubojích. Když zkrotí svou občasnou zbrklost, bude ještě lepší než teď.“

Rozpaky naopak Marko nemohl skrýt nad současnou produkcí kapitána týmu Pavlíka. „Honzovi to momentálně vůbec nejde a protože už je starším hráčem, možná nad tím až moc přemýšlí. Snažíme se mu všemožně pomoci, dnes dostal opakovaně šanci a je škoda, že ji nevyužil. Rozhodně ho však nezatracujeme, přijdou další zápasy a v nich se třeba chytne,“ věřil kouč Hanáků.

Radost může mít z návratu perfektní formy dirigenta mužstva Amese. „S Rashaanem jsme měli dlouhou debatu a řekli si dost věcí o tom, co a jak zlepšit, aby se jemu ulevilo. On je velmi inteligentní člověk i hráč, dokáže převést řečené věci do dění na hřišti a to je jeho největší devíza. Například jsme se bavili na téma, že by měl eliminovat trojkovou střelbu a místo toho víc zakončovat ze stop jumpů. A všichni jsme viděli, k čemu to proti Pardubicím vedlo – dvoubodová úspěšnost střelby 12/10 hovoří za vše,“ dodal Marko.

Amesovi pomohly svátky s rodinou

Samotný Rashaan Ames působil po střetnutí s východočeským sokem nadmíru pohodovým dojmem. „Bylo to velice těžké utkání. V jeho první fázi hrály oba týmy výborně v útoku a nám pomohlo několik košů vstřelených v závěru čtyřiadvacetivteřinového časového limitu. Ve druhé půlce jsme podstatně zlepšili obranu, což byl důvod našeho vysokého vítězství,“ povídal americký rozehrávač BK Prostějov.

Skromně přitom pomlčel o svém výrazném přispění k rozhodujícímu trháku během třetí čtvrtiny, v níž dal zapomenout na osobní herní trápení z prosince loňského roku. „V tehdejších zápasech jsem si uvědomoval, že nehraji moc dobře. Cítil jsem únavu a po téhle stránce mi hodně pomohla cesta domů na Vánoce. Hlavně psychicky jsem si tam báječně odpočinul a současně si uvědomil, proč vlastně basket dělám. Tuhle hru mám strašně rád a moc se mi na ní líbí, že případný špatný výkon můžete hned v dalším duelu odčinit,“ nechal Ames nahlédnout do svého nitra.

Důležitý mač s Pardubicemi měl pro něj pikantní nádech, protože do léta 2007 byl zaměstnancem tohoto klubu. „Určitě jsem cítil speciální motivaci, tohle utkání jsem chtěl hodně vyhrát. Zvlášť na naší domácí palubovce Prostějova bylo potřeba uspět a nedovolit Pardubicím nabrat zde příliš velké sebevědomí. To se stoprocentně povedlo a my si tím dost pomohli, neboť jsme na třetí pozici bodově ještě víc odskočili celkům, které jsou v tabulce pod námi,“ prohlásil Ames, jehož nerozhodilo ani špatné došlápnutí zkraje poslední čtvrtiny. „Bolelo to moc, ale cítil jsem potřebu vrátit se na hřiště a pomoct klukům. Nemělo by jít o žádný větší zdravotní problém,“ ujistil zámořský sympaťák.

Záměr vedení BK s angažováním Nagise nevyšel

Koncem minulého týdne vedení prostějovského basketbalového oddílu neúspěšně lanařilo exkluzivní posilu na místo pivota. „Opravdu velmi tvrdě jsme pracovali na příchodu jednoho špičkového hráče, kterého jsme delší dobu sledovali. Šlo o litevského borce Tomase Nagise z řecké ligy, jemuž jsme učinili nabídku na přestup do konce letošní sezony. Totéž však udělaly celky z Litvy, Izraele, Španělska, Německa i Lotyšska a on nakonec skončil ve španělském prvoligovém týmu, který mu zaplatil dvojnásobek toho, co jsme nabízeli my. Přitom za těchto podmínek by se stal nejdražším hráčem v historii našeho klubu,“ prozradil generální manažer BK Tomáš Rak. Okamžitě po vyprchání možnosti angažování Nagise znovu rozhodil přestupové sítě. „Posily sháníme dál různými způsoby, například jsme oslovili s prosbou o pomoc i Craiga Callahana. Pravidelně s ním komunikujeme a on má dobrý přehled o basketbalistech ve Španělsku,“ podotkl Rak, jehož potěšila jasná výhra nad Pardubicemi z čistě pragmatického důvodu. „Budeme mít víc klidu na potřebné posílení mužstva.“