Radku, jaká to byla letos sezona?

Důležité je, že jsme skončili vítězně poslední zápas. Samozřejmě sezonu z globálního hlediska hodnotím trošku rozporuplně. Chtěli jsme do finále, a to se nám nepodařilo. Jsme rádi, alespoň, že jsme našli morální zbytky sil a získali třetí místo. Je důležité skončit vítězně. Spokojenost je i se ziskem českého poháru. Z pohledu ligového finále je to trošku zklamání.

Na druhou stranu tu byl prakticky nový tým. Sedl si?

Já si myslím, že celou sezonu jsme ukazovali, že si náš tým sedl. Bohužel jsme se nevyvarovali proher, které nás mrzeli a nezískali jsme druhé místo po dlouhodobé části. To by nám zajistilo i finále. Bohužel jsme ztráceli zbytečně mnoho na papírově slabších soupeřích.

Jak moc důležité bylo v letošním play off domácí prostředí. V Prostějově jste ani jednou neprohráli.

Z našeho pohledu to bylo hodně důležité. Zvlášť v semifinálové sérii, kdy si Děčín doma hodně věří. My jsme je měli v třetím zápase na lopatě, bohužel jsme to nedotáhli a do finále šli oni. Já jsem rád, že po dlouhé době máme poslední zápas sezony vítězný, což je alespoň mírná satisfakce za nepoustoupení do finále.

Vstup do třetího zápasu s Opavou byl famózní. Zapříčinila to ta velká motivace, nebo co zatím stálo?

Neřekl bych motivace. Famózní ten vstup byl, ale důležité bylo, že se chytlo víc hráčů a nejen dva. V podstatě jsme nedovolili soupeři skórovat a on se v tom začal utápět. Nám tam potom padaly neskutečné střely a bylo už těžké nás porazit.

Kdy jste věřil, že je medaile doma?

Až zatroubil klakson. Nikdy není dobré v průběhu zápasu polevit a my jsme celých čtyřicet minut nepolevili.

Vy osobně nejste typický střelec, většinou spíš bráníte, ale v úterý jste si i zastřílel. Dokonce jste přidal nějaké parádičky.

To už vyplynulo ze hry a z pohody týmu. Když vedete o třicet, tak se pak už takové střely dávají lépe. Hráči mají sebevědomí a pouští se do toho.