Jediný smíšený týmový míčový sport na světě. Již od počátku tohoto sportu se korfbalové týmy skládaly rovnoměrně z hráčů obou pohlaví. Pojďmě si osvětlit něktéré zásadní věci z této hry i její minulost.

Hráči si jsou rovni

Na všech úrovních, od nejlepších světových hráčů až po začínající děti, je korfbal aktivitou, kde hráči obou pohlaví hrají dohromady a jsou si plně rovni. Ve hře jsou přímými protivníky korfbalistek a korfbalistů pouze hráči stejného pohlaví a hra je nastavena tak, aby maximálně smazávala rozdíly ve výšce, rychlosti a síle, které by jinak činily smíšený sport založený na rovnosti nemožným.

Jako smíšený sport korfbal vytváří jedinečné sociální prostředí, které žádný jiný sport nemůže nabídnout.

Čtyři ženy, čtyři muži

Korfbal je týmový míčový sport hraný rukama. Naučit se jej zabere sice jen pár okamžiků, ale k dosažení dokonalosti je třeba celý život. Základním úkolem je prohodit míč obroučkou koše (holandsky „korf“), který stojí na 3,5 m vysokém stojanu bez odrazové desky uvnitř hrací plochy, což umožňuje střelbu z kteréhokoliv úhlu.

Korfbal staví na spolupráci, proto je driblování a běhání s míčem jako tzv. „sólo hra“ zakázáno pravidly. Hráči unikají obráncům pomocí přihrávek a rychlého pohybu. Tým tvoří osm hráčů – čtyři ženy a čtyři muži. Hráči plní buďto jen útočné, nebo jen obranné role. Po dvou vstřelených koších se útočníci a obránci vymění, čímž je kladen důraz na rozvoj všech dovedností.

Každý hráč by měl být schopen bránit, útočit, střílet a podporovat své spoluhráče. Útočník „těsně bráněný“ osobním protihráčem nemá dovoleno střílet, což nutí útočníka, aby si pohybem hledal volný prostor a střílel rychle, než k němu stihne obránce přistoupit. Přestože v korfbale nevyhnutelně dochází mezi hráči k fyzickému kontaktu, ten je ale omezený – kontaktem s protihráčem nesmí být získána výhoda.

Začátky u nás

Do tehdejšího Československa se korfbal dostal po kontaktu s představiteli IKF pro rozvoj korfbalu v roce 1987 v Polsku.

Československé straně se dostalo podpory v podobě dodání prvních korfbalových košů, míčů, pravidel hry a propagačních materiálů. V průběhu roku 1988 došlo k návštěvě trenérů IKF a následně k dvojici předváděcích akcí v Praze a Brně v podání dvou belgických týmů.

V letech 1988-89 byl korfbal aktivně propagován, předveden čtyřem stovkám učitelů v rámci „Léta učitelů“ a vznikaly také první kluby. V roce 1991 vznikl Český korfbalový svaz (ČKS) jakou součást ČSTV. Po celá devadesátá léta minulého století se korfbal v České republice úspěšně rozšiřoval a aktuálně existuje téměř třicet korfbalových oddílů se základnou čítající přes dva tisíce členů.

Česko ve spičce

Česká republika patří od začátku třetího tisíciletí ke světové špičce. Z posledních velkých turnajů si většinou její reprezentace přivezla bronz, když skončila za nizozemskými suverény a druhou Belgií. Podařilo se jí to na MS 2003, Světových hrách 2005 či na ME 2000 a 2006.

Největším úspěchem pak bylo druhé místo na mistrovství Evropy ve Španělsku v roce 2002, kdy český výběr dokázal poprvé v historii porazit Belgii a s Nizozemskem sehrál vyrovnaný finálový souboj.

Obdivuhodný výkon!

Nizozemská základna totiž čítá kolem 100 tisíc korfbalistů. Jako ocenění českých úspěchů dostala ČR právo hostit Mistrovství světa v korfbalu 2007 v Brně. Mistři České republiky jsou pravidelnými účastníky finálového kola turnaje Evropa Cup, korfbalového poháru mistrů evropských zemí. Nejlepším umístěním je bronzový stupínek Kolína (1997), Havířova (2002) a Českých Budějovic (2004, 2007). České kluby také dominují soutěži Europa Shield, turnaji klubů ze stříbrných a bronzových příček nejvyšších ligových soutěží evropských B-zemí, tj. bez Nizozemí a Belgie.