„Je to škoda, věřil jsem si. Koncovku druhého setu jsem mohl zvládnout,“ prohlásil hráč TK Agrofert Prostějov. „Doufám, že sezona pro mě bude aspoň trochu úspěšná,“ říká mladý tenista, který spolupracuje s Jaroslavem Pospíšilem.

Na konci druhého setu bitvy se Safiullinem jste ukázal tuhý kořínek. Věřil jste v obrat na poslední chvíli?

Já jsem si věřil od začátku zápasu. Ve druhém setu to bylo z mojí strany o trochu lepší, ale pořád to nebylo ono. Soupeř mi dobře chodil do servisu, zahrál dobře. Koncovka druhého setu? Nevím, co k tomu mám říct. Škoda, mohl jsem to zvládnout a ve třetím setu by to bylo znovu padesát na padesát.

Loni se vám na Czech Open povedl skvělý výsledek v podobě postupu přes Darcise do osmifinále. Doufal jste, že se vám zadaří navázat?

Ano. Kvalifikace sice byla našlapaná, ale zase jsem věřil, že na to mám. Herně jsem na tom byl dobře a je to škoda, že to tak dopadlo. První set jsem nechytil začátek a druhá sada byla o pár balonech.

Jste po zranění, které jste utrpěl v době koronavirové pauze, už v optimální formě?

Dobře jsem se rozehrál na „republice“, měl jsem za sebou hodně zápasů a z tohoto pohledu to bylo super. Ale teď jsem měl znovu trochu zdravotní problémy, takže jsem byl rozhozený. Musím se dát pořádně do kupy a věřím, že to do dalších turnajů bude lepší a lepší.

Dá se z vašeho pohledu najít něco pozitivního na letošní sezoně?

(zasměje se) Nevím, jak mám zhodnotit tuhle sezonu. Pozitivní je, že si člověk trochu odpočinul od cestování a nějakého toho stresu. Já jsem se v pauze ale zranil, takže jsem ani moc nemohl trénovat. Kdyby se mi to stalo v průběhu sezony, tak bych byl naštvaný více. Z tohoto pohledu to bylo pozitivní. Já jen doufám, že se to ale rozjede, aby sezona byla pro mě aspoň trochu úspěšná. Začátek byl dobrý, měl jsem docela dobře našlápnuto a měl jsem tam nějaký dobrý výsledek. Věřím, že to ještě zlomím.

Jaké máte další plány?

Rád bych hrál challengery, ale tím, jak je to silné, tak teprve uvidím, kam se dostanu. Kdyby to nevyšlo, tak bych hrál „pětadvacítky“, které budou po Česku.

Posouvá se teď víc žebříčkově kvalitních hráčů na challengery?

Je to silnější, ale spíš je to tím, že je méně turnajů.

Už delší dobu spolupracujete s Jaroslavem Pospíšilem, který i v devětatřiceti letech zůstává aktivním hráčem. Je to v tomhle specifické?

Je to odlišné v tom, že on pořád ještě hraje a soustředí se na sebe. Ale zase na druhou stranu jsem rád, že spolu můžeme pořád trénovat a on mi pořád stačí. A někdy jsem rád, že stačím já jemu (usmívá se). Je to super, že jsme vyrovnaní a můžeme se pořád posouvat nahoru.

Párkrát se i Pospíšilovi podařilo na turnaji postoupit dál než vám. Dokážou vás tyhle situace správně namotivovat?

Je to možné. On je pořád fit a zdravotně v pohodě, takže se můžeme takhle navzájem posouvat. Vidím v něm i inspiraci, máme hodně podobný styl. V tomhle si sedíme, takhle jsme se našli.