Jste rád za šanci si zase konečně zahrát ostrý tenisový zápas?

Už minulý týden jsem hrál tři zápasy slovenské extraligy, proto jsem nebyl ani na první utkání Barev pro budoucnost na Štvanici. A určitě jsem rád, že jsem dostal šanci si zahrát, každý zápas se v této době hodí. I když to bylo bohužel na úkor zranění v našem týmu.

Právě váš svěřenec Vít Kopřiva nemohl nastoupit kvůli problémům se zády. Jak to s ním vypadá?

Situace nevypadá úplně nejlépe. Ale úplně tragické to taky není. Nechtěl bych to víc rozebírat.

Je to pro vás stále vždy příjemná chvíle nastoupit za prostějovský tým a na domácích kurtech?

Je to pro mě velká čest nastoupit za prostějovský tým. Mám tady k tomu blízko a aspoň mě vidí hrát naživo rodiče a pár známých. A konečně jsem si mohl vychutnat Novču (Jiřího Nováka) na lavičce (usmívá se).

Připsal jste si dvě výsledkově hladké výhry. Jak jste se cítil na kurtu po tak dlouhém zápasovém výpadku?

Přestože jsem už hrál na Slovensku, tak jsem byl ze začátku nervóznější. V prvním zápase (výhra nad Martinem Krumichem 6:2 a 7:5, pozn. red.) jsem si to na konci zbytečně komplikoval. Ale vyšlo to a je paráda, že jsem přispěl dvěma body k vítězství (ve druhém zápase porazil Filipa Apltauera 6:2 a 6:0, pozn. red).

V týmu jste jednoznačně nejzkušenější, hodně hráčů a hráček je naopak velmi mladých. Je to příjemný pocit, přinést dva body a ukázat, že na to pořád máš?

Většina z nich by mohli být mí synové nebo dcery. Takže jsem jim ten věkový průměr hodně kazil (usmívá se). To, že jsem vyhrál a že se stále můžu rovnat s těmi mladými, mi dává chuť pokračovat.

Jak vnímáte současnou situaci z pohledu trenéra a zároveň hráče, který se pohybuje na turnajích kategorie challenger a Futures? Očekáváte restart sezony i na těchto turnajích?

Tento týden nám oznámili termín restartu turnajů na 17. srpna a už žen již 3. srpna. Nechápu, proč ženy začínají dřív. A už vůbec si nedokážu představit, že po celém světě bude volné cestování do všech států. Přijde mi to vůči zemím, ze kterých se nebude dát vycestovat, nefér.

Hodně hráčů kritizuje nastavené podmínky zejména týkající se karantény.

Pravidla, jak se to má rozběhnout v USA, mi přijdou úplně ubohá. Možná se to na ty větší turnaje ještě nějakým způsobem vyplatí, že tam musíte vycestovat o dva týdny dřív a být v karanténě, ale do nižších kategorií se to rozhodně nevyplatí. Někam cestovat dopředu je v podstatě ztrátové.

Začíná ta pauza pro vás být z ekonomického pohledu hodně bolestivá?

Myslím, že svým způsobem to pocítil úplně každý. Přišel jsem o jistý příjem, který se snažím zalepit trénováním více hráčů a hráček, především mladšího věku. Takže na sebe teď úplně moc čas nemám. Proto jsem rád i za ty výhry.

Jaký je váš další program na domácích turnajích pořádaných Českým tenisovým svazem?

Zúčastním se tří naplánovaných turnajů Trofej solidarity a naděje, ale bohužel budu v kvalifikaci. Pro nás z druhé linie je v podstatě vražedné na těchto turnajích pořádně uspět a vydělat si v dnešní době nějakou kačku navíc. Pro mě, jako pro staršího hráče, je náročné vyhrát tři zápasy během dvou dnů v kvalifikaci a pak hned vyhrát další tři zápasy ve skupině. Mohlo to být vymyšleno jinak, ale teď už je na to pozdě.

Bílý tým z Hané jasně porazil tenisty ze Sparty

Druhé kolo týmové soutěže Barvy pro budoucnost bylo v Prostějově ve znamení deštivého počasí a dominance domácích barev. Tým kapitána Jaroslava Navrátila, který reprezentuje bílé barvy, porazil „červené“ soupeře jednoznačně 18:3.

V pátek se dařilo prostějovským mužům. Zejména vítězství Zdeňka Koláře nad Michaelem Vrbenským a triumf Davida Poljaka nad Lukášem Rosolem mají velkou váhu. Body připsali i mladíci Jiří Lehečka s Daliborem Svrčinou, nezklamal ani domácí matador Jaroslav Pospíšil.

Z domácích žen uspěly Barbora Krejčíková i obě talentované sestry Fruhvirtovy.

Bílý tým čeká začátkem července další souboj v Prostějově, tentokrát proti „žlutým“ soupeřům.