To by pro vás neměl být neřešitelný úkol, že?

Je to tak. Já na to ještě nějaký rok mám. Jirka to už má složitější. Asi bude muset najít jinou disciplínu, nebo se bude muset vymyslet nová anketa, ve které by mohl uspět. (usmívá se)

Poslední zápas tohoto kalendářního roku jste odehrál v rámci tenisové extraligy. Jak jste se cítil po herní stránce?

Nebylo to špatné. Tenisové přípravy sice zatím tolik nebylo, abych si mohl říct, že jsem připraven na začátek nové sezony. Ale i ty extraligové zápasy byly součástí mojí přípravy. Příjemně mě to překvapilo, protože jsem se na kurtu cítil docela dobře.

S Prostějovem jste vybojovali třetí extraligový titul v řadě, ale nejtěžší soupeř vás čekal v semifinále. Proti ČLTK Praha jste původně ani neměl nastoupit, nakonec jste byl přece jen povolán na závěrečnou čtyřhru. Jak se to celé seběhlo?

Bylo to hodně narychlo. Ležel jsem doma na masérském stole a měl jsem namasírovanou jednu nohu. Naštěstí to nebylo tak, že bych byl již pomalu v pyžamu a díval se na televizi. Po domluvě s panem Navrátilem jsem dorazil, ve čtyřhře jsme s Golubevem podali solidní výkon, který nám zajistil postup do finále.

Byly to pro vás velké nervy hrát rozhodující zápas za stavu 4:4?

Ne, to je ten důvod, proč tenis hraji. Mám rád tyto situace. Hlavně v týmových soutěžích je to lepší, než hrát zápas, ve kterém zase až o tolik nejde. Jsem rád, že jsem mohl připsat ty rozhodující body jak proti ČLTK, tak ve finále proti Přerovu.

Po životní sezoně budete muset své vydobyté pozice obhajovat. Bude to hodně složitá práce?

Podařilo se mi odehrát nejlepší sezonu v kariéře a budu se muset ještě zlepšit, aby se mi povedlo udržet tu stávající pozici, kterou jsem si vypracoval v letošním roce. Samozřejmě se mi na žebříčku nebude tak lehce postupovat, jako se mi to dařilo letos. Důležité bude, aby se mi povedlo udržet výkony, jaké jsem předváděl v letošní sezoně.

Před vámi již figuruje pouze Nadal, Federer, Djokovič, Murray a Söderling. Jde z těch jmen velký respekt?

Z těch jmen ani tolik ne, ale teď se mi něco velkého podařilo a další krok bude tu pozici udržet. S nějakými myšlenkami na posun na žebříčku musí být člověk opatrný. Když se podívám na pátého před sebou, tak bych musel být ve finále grandslamu a stejně by mi to pomalu na jeho přeskočení nestačilo. Není to jen o tom, že si člověk řekne: „budu pátý“. Na tom se musí pracovat po celou sezonu a už jen udržet moji šestou pozici bude super výsledek.

Kromě udržení rankingu máte ještě před sezonou nějaký další stanovený cíl?

Určitě si znovu zahrát Masters v Londýně. Když se kvalifikuji na Turnaj mistrů, budu spokojený. Případný žebříčkový posun by byl již nadstandard.

Který tenisový moment roku 2010 vám nejvíce utkvěl v mysli?

Člověk tam najde hodně pozitivních momentů, ale také ty, ze kterých se musí poučit. Ten nejlepší byl asi zápas s Federerem ve Wimbledonu. Fantastický pocit jsem ale taky měl, když jsem nastupoval do finálového zápasu. To se opravdu nestává každý den.

Mohlo by se například stát, že byste kvůli své kariéře vynechat nějaké zápasy prvních kol Davis Cupu?

Tuhle variantu rozhodně nezvažuji. Ale samozřejmě svou roli hraje zdraví a různá zranění, takže tyhle spekulace jsou zatím předčasné.

Stihl jste si od Turnaje mistrů před novou sezonou vůbec odpočinout?

Rovnou z Londýna jsem cestoval na Tenerife. Tam jsem si dal čtyři dny pauzy, ale potom jsem se znovu vrhl do kondiční přípravy. Celkem jsem tam i s Luckou Šafářovou a trenérem strávil čtrnáct dní. Stihl jsem si i trochu odpočinout a momentálně se cítím v pohodě.

Jaký je váš program do konce roku?

Do 27. prosince se budu připravovat tady v Prostějově a bude to spíš o té zápasové přípravě. Toho 27. odlétáme s klukama do Abú Dhabí, kde bude čtyřdenní exhibiční turnaj asi pro šest hráčů. Pak jedu na první ostrý turnaj do Chennai, odtamtud se už přesouvám do Melbourne, kde mě před Australian Open ještě čeká exhibice Kooyong Classic.