„Na závěrečné momenty a poslední gem si ani nevzpomínám. Vybavuji si to, jak jsem se pak ocitl na lůžku. Křeče ale začaly po neuvěřitelně dlouhé výměně za stavu 15:30, kterou jsem z posledních zbytků sil dokázal vyhrát. Pak už se mi těžko vstávalo na nohy, ale věděl jsem, že chci zápas dohrát za každou cenu,“ popsal šestnáctiletý český talent heroický výkon.

Sotva mohl stát na nohou, raketa chvílemi sloužila jako berle. Menšík ale nic nevzdal, zápas dohrál a přestože nezvítězil, pro diváky byl vítězem také on. „Neskutečné odhodlání, neuvěřitelný sportovní duch,“ shodovala se i zahraniční média.

Menšíkova bojovnost nemohla zůstat bez povšimnutí. Vždyť finále hrál na stejném kurtu hned po Nadalovi s Berretinim, jejichž semifinále juniorské bitvě „předskakovalo“.

„Byl to můj velký sen se tam dostat. V moment, kdy jsem tam nastoupil, na mě dýchla atmosféra, která byla neuvěřitelná. Byla to čest hrát na takovém kurtu, kde hrávají všechny tenisové legendy,“ uznal mladíček.

Pro grandslamy jako Djokovič?

Pracovitý hráč TK Agrofert Prostějov má rozhodně předpoklady dotáhnout to hodně daleko. V Austrálii bojoval v konkurenci o dva roky starších borců, aktuálně je na třetím místě juniorského světového žebříčku. To, že chce v tomto roce získat dva grandslamové tituly, stále platí.

„Austrálie byla specifická náročným počasím, my junioři jsme neměli skoro žádnou pauzu, takže kondičně to bylo velice obtížné. Bude tedy důležité ještě trochu zapracovat na fyzické stránce. Budeme dál makat, tvrdě trénovat a zkoušet se stále zlepšovat,“ říká Menšík odhodlaně.

V plánu má tedy vyhrát juniorské French Open i Wimbledon, na oba turnaje se chystá. A proč ne? Vyrovnat by se jednou chtěl největšímu vzoru, Novaku Djokovičovi.

„Samozřejmě je to těžké, cíl je hodně vysoko stanovený, protože Djokovič patří mezi nejlepší hráče současnosti i historie. Přiblížit se k němu bude velice těžké, ale je to můj vzor a budu se snažit vyrovnat jeho výsledkům,“ slibuje Jakub Menšík.

TRENÉR TOMÁŠ JOSEFUS O MENŠÍKOVI:
„S Kubou se znám od jeho devíti let, kdy přecházel z baby tenisu do kategorie mladších žáků. Postupně jsme spolupracovali, někdy více intenzivněji, někdy méně. Ale naše nejužší spolupráce probíhá poslední dva roky. Kuba má skvělé motorické učení. Na prvním juniorském grandslamu ukázal, že patří mezi špičku. Přechod mezi muže je ale velice náročný. Je to složitější oproti ženskému tenisu, konkurence je obrovská. Do elitní stovky žebříčku před dvacátým rokem života nakouknout jen ti, kteří se pak do budoucna zamíří do top 10. Ale jdeme za tím a máme velkou motivaci do další práce.“