Hned při příchodu do salonku v druhém patře Národního domu, kde šachisté bojovali, mi došlo, že na turnaji musí borci tentokrát svádět bitvy nejen mezi sebou, ale i s obrovským vedrem. Pot se z většiny z nich doslova řinul, jeden z účastníků měl dokonce na hlavě z ručníku uvázaný turban, který si odbíhal navlhčovat na toaletu. Ač vypadal podivně, pravděpodobně mu bylo o trošku příjemněji než ostatním.

Vedro a průlom dámského křídla

„Hrát v takovém pařáku není žádná sranda, ale pro všechny je to stejné. Ještě, že nehrajeme někde, kde stěny vedrem přímo sálají, tady v Národě se to dá jakž takž vydržet. I když na druhou stranu musím přiznat, že když někteří z nás třeba po třech hodinách vstanou od stolu, neví často ani, která bije,“ svěřil se mi jeden z účastníků na zádech se skvrnou potu velikosti Kanady.

„Promiňte, už musím běžet zpět k šachovnici, právě mě napadlo, jak zlomit soupeřův odpor na dámském křídle. Ale zkuste se na něco dalšího zeptat našeho rozhodčího. Je to zkušený arbitr a právě tamhle přichází,“ ukázal šachista na muže v modrém tričku a zmizel.

Pár perliček od sudího

Vzal jsem si jeho radu k srdci a oslovil statného rozhodčího s otázkou, jak se mu soudcuje a zda musel řešit během turnaje nějaké pikantnosti. „Snažím se vždy do hry zasahovat co nejméně, protože turnaj by měl být o hráčích a ne aktivitě rozhodčího. Každý zásah tak trošku poklidný ráz turnaje znehodnocuje, ale zároveň musí být přítomnost rozhodčího cítit v tom smyslu, aby hráče případně usměrnil,“ vysvětlil mi soudce Jan Čapoun s tím, že na turnaji zatím žádné ošemetnosti řešit nemusel.

„Tady je to hlavně o tom, že se všichni sejdou po delším čase na jednom místě a s chutí se mezi sebou utkají,“ dodal s úsměvem. Propustil jsem ho na svobodu a vydal se do hracího salonku.

Přehlédnuté vidle

Přidal jsem se ke skupince tří šachistů, kteří pozorovali snažení svých dvou kolegů u jednoho ze stolků.

„Před chvíli černý přehlédl vidle,“ pošeptal mi jeden z přihlížejících. Už, už jsem málem ze sebe udělal blázna a začal se rozhlížet kolem, hledaje pana Černého a ony přehlédnuté vidle. Naštěstí mi hned docvaklo, že muž myslí situaci, kdy jeden z hráčů přehlédl fakt, že soupeřův kůň ohrožoval zároveň dvě jeho silné figury a tak o jednu z nich přišel. Chvíli jsem ještě sledoval zoufalé počínání černého zachránit situaci, ale bylo zřejmé, že se už z problému nevyhrabe. Proto jsem se přesunul ke stolku číslo jedna, kde měl hrát se svým soupeřem hlavní favorit turnaje sedmnáctiletý Vojtěch Plát.

Vojta Plát, soupeřův kat

Našel jsem tam ovšem pouze onoho soupeře, který s hlavou v dlaních hypnotizoval figury. Na šachových hodinách jsem si ale všiml, že na tahu je Vojta, a proto jsem u stolku vyčkal. Musí se přeci každou chvilku objevit. Minuta uplynula nic, dalších pět a pořád nic. Došlo mi, že Vojta asi hraje s takovou převahou, že mu na nějaké minutě nezáleží a že bych tam taky mohl vystát důlek.

Zrovna v okamžiku, kdy jsem chtěl odejít, si to v klidu namašíroval, ve stoje obhlédl situaci, potáhl jedním z pěšáků a opět zmizel. Soupeř jen vzdychl a s výrazem brokem zasažené sovy, se ponořil zpět do přemýšlení. Nechal jsem ho jeho osudu a prošel už značně propocený celým sálem k tabuli s výsledky. Ty se po dvou třetinách turnaje poměrně jasně rýsovaly. Vedl kdo jiný než Vojta. Za ním se ale sváděl docela litý boj o další příčky.

Ještě pár minut jsem se pak snažil v hlavě hodnotit probíhající partie u několika stolků, ale nakonec jsem to vzdal a s pocitem vyždímané houby sál opustil. Za další dva dny bylo vymalováno. Turnaj opravdu vyhrál s celkovým ziskem osmi a bůl bodu z devíti možných Vojtěch Plát z TŽ Třinec. (rok)

Výsledky a statistiky šachového turnaje Wisconsin Cup 2011 Prostějov

Vítězem se stal Vojtěch Plát z TŽ Třinec s osmi a půl body. Na druhém místě se se sedmi body umístil Petr Zatloukal z Agentury 64 Grygov a třetí skončil s šesti a půl body mezinárodní mistr z Moskvy Viktor Volodin. Jen na bramborovou medaili dosáhl loňský vítěz Roman Závůrka z domácího celku SK Prostějov se 6 body. Stejný výsledek, ale s horším pomocným hodnocením dosáhli dále Miroslav Tichý i Vladimír Dvořák (oba z Rošády Prostějov) a Otakar Trunda z SK Prostějov, který nastoupil do turnaje až od druhého kola. Prvních pět borců si rozdělilo celkem patnáct tisíc korun na finančních cenách. Hráči, kteří se umístili do 12. místa, dostali věcné ceny za více než šest tisíc korun. Odměnu získali také nejlepší borci z kategoriích vyhlášených pořadateli turnaje. Kategorii ELO do 1850 vyhrál Jáchym Bareš z A64 Grygov, který byl zároveň nejlepším hráčem do 15 let. Nejlepšího výsledku v kategorii ELO do 1550 dosáhl hráč Rošády Prostějov David Krejsa. Nejstarším hráčem u šachovnic byl pan Bohuslav Trimmel (72 let) a nejmladším účastníkem potom Šimon Londin, který oslavil teprve 10. narozeniny. Oba jsou členy pořádajícího oddílu SK Prostějov. Turnaj odehrálo celkem 40 hráčů z 18 oddílu z celé ČR a Ruska. Z plánovaných 180 partií v 9 kolech došlo jen ke 4 kontumacím z toho 2× kvůli zdravotnímu problému hráče Antonína Spurného, který se tak propadl ve startovním poli, téměř až na dno tabulky. Oproti minulým ročníkům se tohoto turnaje nezúčastnila žádná žena. Na druhou stranu 7 účastníků ještě neskončilo základní školní docházku. Autor: Karel Virgler

Výsledková listina turnaje