Můžete být spokojen se svým výkonem, který byl lepší než v předchozích zápasech?

Výkon byl naprosto odlišný od toho minulého. Dnes byl můj herní i emoční projev úplně jiný, hrál jsem agresivně od prvního do posledního míče. I když s malým zaváháním v koncovce druhého setu, kdy jsem podával na zisk zápasu. Včera mě trenér, jak se říká, zdrbal na tři doby, tak že jsem byl rád, že jsem byl dneska schopen přijít a předvést výkon naprosto odlišný.

Cítil jste za stavu 5:2 ve druhém setu, že se soupeř zvedá? Měl jste trochu obavy, když jste šel podruhé podávat na zisk zápasu?

Ne. On za toho stavu neměl co ztratit. Já jsem si z toho ztraceného podání hlavu nedělal, protože jsem věděl, že si servisy držím víceméně lehce. Ten poslední gem jsem odehrál přesně jak jsem měl.

Ve středu jste se rozhodl pomoci zaplavené pražské Spartě, tím, že jí věnujete polovinu z prize money, které získáte v Prostějově. Mohlo to pomoci vašemu dnešnímu výkonu, abyste mohl do Stromovky poslat co nejvíc peněz?

Ty obrázky, které dostáváme, jsou hrůzostrašné. Když jsem se Spartě rozhodl pomoct, tak se budu tady v Prostějově snažit do posledního dechu.

Po dlouhé době jste vyhrál třetí zápas po sobě. Zvedá vám to sebevědomí?

Samozřejmě to pomáhá. Jak už jsem říkal po prvním zápase, každé vítězné utkání je pro nejlepší léčba ať už tělesná, ale i pro hlavu. Budu si z toho chtít vzít to pozitivní a přenést si to do dalšího zápasu.

Několik minut jste sledoval čtvrtfinále mezi Rosolem a Veselým. Myslíte si, že by jeden z nich mohl být vašim potencionálním soupeřem pro finále?

To je ještě daleko. Já jsem vlastně ještě Jirku nikdy neviděl hrát, akorát při jeho premiéře v Davis Cupu, jenže to je člověk vždycky nervózní, takže jsem to nebral, že to byl doopravdy on. Vím, že udělal obrovský pokrok za poslední měsíce a teď jsem sám viděl, že hraje velice vyrovnaně s Lukášem Rosolem, takže ten potenciál v něm určitě je.

Během zápasu vás občas rušili diváci. Dokážou vás takové věci rozhodit?

Ne, za ty roky jsem na to už zvyklý. Když ale člověk vidí, že se někdo v hledišti pohybuje, nebo že je hlučný, tak si vždycky odstoupí dva kroky. Dětí bylo moc, tak bylo potřeba je učitelsky okřiknout (smích).