Ani čtrnáctibodový deficit, ani čtyři osobní chyby Savanoviče s Tomaszkem nezabránili zdánlivě mrtvým Orlům, aby ještě jednou roztáhli křidla. V neuvěřitelné koncovce podráždili nervovou soustavu více než dvěma tisícům lidí a vyrovnali stav série. „Hráči i když byli dole, se zvedli a dohráli zápas do vítězného konce,“ těšila nejvíce vnitřní síla mužstva trenéra Hanáků Miroslava Marka v rozhovoru pro Deník.

Předpokládám, že až na lehce prostupnou defenzivu budete s nevídaným dramatem spokojený.
Nejsem spokojený s tím, jak jsme bránili, protože jestli byl minulý zápas 76:70, tak teď padlo pomaličku o sto bodů víc. My jsme špatně bránili hlavně v první půlce, v druhé už to bylo tak, jak jsme si to představovali. Nevím, jestli jsme měli víc sil, nebo to bylo takové vzepětí, ale při poslední čtvrtce jsme dominovali. Hráči, i když byli dole, se zvedli a dohráli zápas do vítězného konce. To mě těší.

Jak výhra, po takovém průběhu, může hráčům pomoct v dalších utkáních v sérii?
Tak určitě může hodně pomoct hlavně po psychické stránce. My jsme stejné utkání hráli před dvěmi měsíci v Novém Jičíně, kde jsme dokonce vedli o sedmnáct bodů a zápas jsme projeli. Nějaké šrámy to zanechat může. Samozřejmě trenér je od toho, aby na to rychle nechal zapomenout, ale v hlavách to možná trošku je. Tak uvidíme.

Do hry nezasáhl Aleksandar Bojič. V jakém stavu je jeho pata?
My jsme s Michalem (Pekárkem, pozn. redakce) měli jeho zdravotní stav pod kontrolou. Ptali jsme se na začátku i v průběhu, on nám řekl, že to nepůjde, že se necítí a na nohu nemůže došlápnout. Teď si dá nějaký den volno a uvidíme. Snad ve středu by nám už mohl pomoct.

Jaká je přesná diagnóza?
No, odražená pata. Nevím, jak to specifikovat. Prostě odražená pata.

Jak se vám líbila dvoutisícová atmosféra?
Já myslím, že když jsme byli dole, tak nám diváci trochu pomohli. V koncovce, kdy jsme byli v jakoby takovém euforickém stavu, tak i diváci se k tomu přiklonili. Kulisa byla výborná. Je to play-off zápas.Takhle by to mělo vypadat.

V momentě, kdy měli čtyři fauly Tomaszek se Savanovičem, to asi pro vás nebylo zrovna příjemné. Zvlášť když času bylo ještě hodně.
Tak vy víte, že tohle jsou naši klíčoví hráči. Jeden jak druhý. Bez nich se nám ne že rozpadne hra, ale je to kostrbatější. Ztráta jednoho nebo druhého vždy hrozně bolí. Já jsem rád, že vydrželi. Ani nějaké sporné momenty, které by vedly k pátému faulu, tam nebyly. Takže to takticky dohráli velice slušně. To je pozitivní.