Předchozí
1 z 6
Další

Už na gymnáziu mě velmi bavila a zajímala biologie, od útlého mládí jsem se navíc amatérsky věnoval entomologii (věda zabývající se studiem hmyzu – pozn. red.) a také ichtyologii (věda zabývají se studiem ryb, paryb a kruhoústých – pozn. red.). Proto bylo pro mě logickým krokem pokračovat ve studiu biologie i na vysoké. Ve své bakalářské práci se zabývám ekologií půdních bezobratlých v orné půdě. Pokud porozumíme půdnímu životu, budeme schopni s ním v zemědělské půdě počítat a využít jeho potenciál. Vidím v tom velkou šanci do budoucna, jelikož vliv půdních živočichů na kvalitu půdy je obrovský.

Libor Marčan.Zdroj: Iveta Macík Šimková

Co se týká zeleně, tak je velkým trendem tvorba takzvané modrozelené infrastruktury, tedy tvorba funkční zeleně, která dobře využívá dešťové srážky, hospodaří s vodou, vyžaduje méně údržby a poskytuje i vizuální potěchu. Jednou z možných složek „zelené“ infrastruktury jsou květnaté louky. V roce 2009 začaly první pokusy v Prostějově, například v Brněnské ulici, kde se osely příkopy, později kruhový objezd na Plumlovské. Město také navázalo spolupráci s paní doktorkou Marií Strakovou, která se výzkumně věnuje právě lučním porostům.

Libor Marčan popisuje rostliny, které tvoří louku ve Smetanových sadech.Zdroj: Iveta Macík Šimková

Když v loňském roce vybujel tlak ze strany veřejnosti na to, aby se nesekaly městské trávníky z důvodu sucha, celé řadě fytocenologů (vědec zkoumající rostlinná společenstva – pozn. red.) se ježily vlasy na hlavě. Městský trávník není louka a to je důležité si uvědomit, protože v takovém trávníku je zcela jiná druhová skladba, a tím že se přestane sekat, tak louka nevznikne. Proto jsem v loňském roce 2019 přišel na komisi s návrhem, že bychom mohli významněji rozšířit skutečné městské louky. Proto jsme vytipovali vhodné plochy a vyseli jsme na nich osivo obsahující až 90 druhů rostlin.

Brutnák lékařský.Zdroj: Iveta Macík Šimková

Louky jsou totiž jednou z možností, jak propojit město s okolní krajinou, dostat přírodu do města, ale i lidi do přírody. Navíc názornou ukázku naživo mohou využívat i školy při výuce. Nejen květnaté louky ale i trvalkové záhony jsou prospěšné pro motýly i spoustu jiných skupin hmyzu a bezobratlých. Poskytují potravu i pro ptáky.

Včelaření.Zdroj: archiv Libora Marčana

Těší mě, že se povedlo vloni realizovat rozšíření květnatých luk o 6000 metrů čtverečných, což je ve městě opravdu vidět. Co mě naopak demotivuje, je přístup typu za vším hledej negaci a dogmatismus. Osobně se snažím na všem hledat to pozitivní.

Květnaté louky v Prostějově.Zdroj: archiv Libora Marčana

Jsem rybář a původně jsem uvažoval o studiu ochrany vod, nakonec mě ale uchvátil fantastický půdní svět. Věnuji se také včelám, aktuálně chovám osmnáct včelstev. Čas trávím rád kdekoliv v přírodě, u vody, s partnerkou a přáteli. A doufám, že se mi podaří ještě něco zajímavého pro město udělat. 

Rybaření.Zdroj: archiv Libora Marčana