Předchozí
1 z 4
Další

Jiří Hudeček: Když med, tak jedině od včelaře

Včelařina je opravdu dřina. Všechno, co je spojeno s produkcí medu, je fyzicky hodně náročné. Ale když v době snůšky květového nektaru otevřete včelí úl, tak ta vůně budoucího medu vás prostě dostane.

Jako rodina se aktuálně staráme o čtyřicet včelstev v okolí Krumsína u Prostějova, ale v době mých studií jsme jich ošetřovali až osmdesát.

Včelař Jiří Hudeček

Včelstva mají vybudovaný dokonalý systém termoregulace. Úlový prostor si chladí pomocí vody, kterou nosí do úlu včely létavky. Vodu pak v úle odpařují a tím dochází k jeho ochlazování. V zimě si včely „topí“ vlastním dýcháním, když zpracovávají medové zásoby uložené v úle. Včelstva se navíc ještě shlukují do chomáče, aby tak zamezila ztrátám tepla.

Jiří Hudeček: Když med, tak jedině od včelaře


Můj nejoblíbenější med je květový, konkrétně řepkový, který není výrazně aromatický a při slazení čaje nebo kávy nepřebije chuť a vůni nápoje. Rozdíl mezi květovým a medovicových medem tkví především v barvě medu a četnosti jeho výskytu.

Květový med vzniká z květového nektaru a objevuje se pravidelně každý rok. Medovicový med se tvoří ze sladkých výměšků mšic, mer a červců a má zpravidla tmavší barvu než med květový. Hlavně kvůli průběhu počasí se ale medovicový med nevyskytuje každý rok, proto může být považován za vzácnější.

Jiří Hudeček: Když med, tak jedině od včelaře


Mateří kašičku produkují mladé úlové včely ve svých hltanových žlázách. Slouží jako potrava mladým včelím larvám a včelí matka je touto kašičkou krmena celoživotně. V kosmetice se využívá kvůli svému složení. Mateří kašička pomáhá regenerovat kožní tkáň.

Jiří Hudeček: Když med, tak jedině od včelaře