Režisérka a umělecká vedoucí třídy Zdeňka Gregorová, hledala téma pro absolventské představení svých nezamyslických žáků 3. a 4. ročníku literárně dramatického oboru ZUŠ Němčice nad Hanou. Na mysl jí přišel tento prastarý zvířecí epos plný dobrodružství a napětí. “Je to hodně zvláštní herecká skupina. Někteří se prosazují jako vynikající recitátoři, jsou to silné osobnosti. Proto je s nimi někdy práce hodně náročná,“ vysvětluje důvody vedoucí k výběru příběhu.

„Na druhou stranu se podařilo role typově velmi dobře obsadit, děti se s nimi výborně identifikovaly, táhly za jeden provaz a po shlédnutí výsledku na jevišti je musím pochválit,“ prozradila po dvou dopoledních představeních Zdeňka Gregorová. Příjemně mě překvapili nejen herecky, ale taky manažersky. Nezvládla jsem vytvořit plakáty. Aniž bych je vyzývala, kluci sami vytvořili nejen plakátky ale i program,“ chválí dál své svěřence Zdeňka Gregorová. „Děti dotáhly to, co jsem já nestihla. V Nezamyslicích vyvěsily všude plakátky, byly zvát na radnici i pana faráře,“ pokračuje ve chvále malých herců jejich režisérka.

V pátek 2. března žáci sehráli dvě představení pro ZŠ Nezamyslice a večer představení pro rodiče a veřejnost. Večerní představení bylo poznamenáno nejen zdravotní indispozicí jedné z představitelek, ale taky selháním dýmostroje. Na výsledný dojem tyto drobnosti ale vliv neměly. Půlhodinové převyprávění Knihy džunglí talentovanými hereckými začátečníky, vtáhlo do děje nejen malé diváky, ale i dospělé. Publikum herce ve vtipných situacích odměňovalo smíchem a na závěr upřímným potleskem. Představení mělo šťávu, herecké výkony byly přesvědčivé. Ve vypjatých dějových chvílích hledali často nejmenší diváci bezpečný úkryt v náruči dospělých. Co může být lepším důkazem dobrého hereckého výkonu?

„Konečně jsme pochopili, proč Jáchym doma pořád vyje,“ smáli se po představení manželé Košárkovi. Pod jevištěm si pak mladí herci vychutnali svých pár minut slávy, kdy je v neformálním hloučku chválila nejen jejich paní učitelka, ale i rodinní příslušníci. „Nejtěžší bylo secvičit úvodní slovo,“ říká s hrdostí v hlase Hynek Přecechtěl. „Nejdřív jsme měli každé představení uvádět jeden z nás, ale nakonec jsme vymysleli úvodní slovo tak, abychom mohli být na jevišti všichni tři,“ obrací se na spolukonferenciéry Jáchyma Košárka a Markétu Župkovou.

Autor: Adéla Palíšková