„Každý si myslí, že i když už jsem zde potřetí, nemám žádný stres, ale není to tak. Byla jsem nervózní," nechala se v pátek po poledni slyšet šestnáctiletá Naděžda Trunečková z Prostějova, která si na přehlídku recitátorů vybrala báseň Tonniho Morrisona Velmi modré oči.

„Poprvé jsem vystupovala už ve třech letech a chodila jsem na různé recitační soutěže, ale ten stres je pořád stejný. Na tu dnešní soutěž jsem se připravovala vzhledem k minulým ročníkům víc. Konkurence je velká," dodala mladá slečna, která čekala, že bude na pátečním klání víc lidí z Prostějova.

Naděžda Trunečková byla v pátek v Duze jedinou recitátorkou z Prostějova.

Z Prostějovska zde ale byli mezi 48 účastníky i mladí básníci z Mostkovic, Němčic nad Hanou, Ptení či Vranovic – Kelčic.

Účastníci jsou, ale je jich méně

Festival patřící poezii a divadlu stále mladé lidi oslovuje, je jich ale méně než v minulosti. Čím je to dáno?

„S přestávkami učím na Základní umělecké škole Vladimíra Ambrose dvacet let a za tu dobu jsem na Wolkrův Prostějov připravovala desítky dětí. Zájem býval určitě větší. Co se v současnosti týče přednesu a poezie, zájem dětí upadá. Důkazem je i to, že se zrušila v Olomouci i zde v Prostějově okresní kola," řekla Hana Šprynarová, která vede na prostějovské Základní umělecké škole Vladimíra Ambrose literárně – dramatický obor. Její slova potvrdila i kulturně výchovná pracovnice Duhy Martina Drmolová.

„Kdybychom pořádali okresní kolo, měli bychom tu tak pět recitátorů, což by byla veliká škoda. Směřovali jsme to tedy do krajů, proto je zde i dnes tolik recitátorů."

Učitelé měli podle Hany Špryngrové dříve větší snahu vyslat do soutěže alespoň nějakého zástupce školy.

„Je zvláštní, že už se ani profesoři na gymnáziích nesnaží žáky připravovat. Dříve se snažili na Wolkerův Prostějov učitelé češtiny vyslat alespoň nějakého zástupce školy, dnes tomu tak moc není. Třeba to zas někdy přijde. Uvidíme," dodala Hana Šprynarová.

Jak si Karolína střihla Nezvala?

Do Prostějova tak v pátek dorazili milovníci poezie z celého Olomouckého kraje. Osmnáctiletá Karolína Jandová ze Šternberka navíc dodala svému přednesu básně Vy zpropadené poběhlice od Vítězslava Nezvala i notnou dávku dramatizace.

„Mám ráda Vítězslava Nezvala, líbí se mi, jak přeložil Manon Lescaut a báseň Vy zpropadené poběhlice, se mi zalíbila hned napoprvé. Osobně mám názor na lehké holky, že za to nemohou. Chtěla jsem touto básní ukázat, že všechny ženy jsou stejné a nemá cenu někoho za jeho život odsuzovat," vysvětlila výběr své básně soutěžící, která se celostátní přehlídky uměleckého přednesu a divadla poezie zúčastnila poprvé v životě.

Všechny, co do Prostějova dorazili na páteční Krajské kolo festivalu poezie, hodnotila tříčlenná odborná porota.

„Naše dnešní tříčlenná porota chodí lektorovat na celostátní kola, takže vím, že si určitě poradí. Všichni jsou odborníci na divadlo, poezii a umělecký přednes. V přednesu jsou kromě přednesu důležité výrazové prostředky či dramaturgie," uvedla Martina Drmolová z Kulturního klubu Duha, která sama ve studentských letech na Wolkrově Prostějově soutěžila a probojovala se i do celostátního kola.

„Zájem byl v minulosti určitě větší, už jen proto, že se vyplatilo pořádat spádová kola. Stále však zůstává stejné, že se z kraje může vždy nominovat maximálně šest recitátorů," řekla Martina Drmolová a dodala, že porota ještě může doporučit i další recitátory, kteří by mohli vystoupit na festivalu a k této příležitosti pak zasedá odborná rada.

Vy zpropadené poběhlice

Vy zpropadené poběhlice

Jimž byla hanba za kmotřičku

Vy jež jste rády při měsíčku

Se vytrácely na ulice

Vy nevěstky, vy podvodnice

Co zbylo ze všech vašich stuh

I když vás soudím nyní sice

Ať je vám milosrdný Bůh

Když malovaly jste si líce

Když hrály jste si na putičku

Nebo když stavěly jste svíčku

Za podezřelé okenice

To bylo smíchu hanebnice

Chytli jsme vás jak hejno much

Pomřete všecky do měsíce…

Ať je vám milosrdný Bůh

Proč máte rozcuchané kštice!

Co chvěje se na vašem víčku!

Že máte slzy na krajíčku?

Že chtěly byste zachránit se?

Je pozdě už vy darebnice!

Budete kopat tahat pluh

Dny noci týdny lopotit se

Ať je vám milosrdný Bůh

Již doletěla létavice

Již uzavřel se vodní kruh…

Již nikdy, nikdy, nikdy více

Ať je vám milosrdný Bůh!

(Vítezslav Nezval, Manon Lescaut (1940), báseň Vy zpropadené poběhlice)