„Fotky jsem vlastně začala dělat na koncertech. Byl na nich celý průběh akce: příprava hudebníků v šatnách, vlastní vystoupení i nálada diváků,“ popsala začátky Sandra Stropková s tím, že některé z jejích snímků si kapely vyžádaly pro své webové stránky.

Po vzoru otce zkusila fotit tváře starých lidí. Výsledek snažení předložila s prosbou o radu fotografovi s vlastním ateliérem. Ten jí ale řekl, že to není její parketa, ať se zaměří na něco jiného. „Právě to mě nakoplo. Zasekla jsem se a dala se na focení lidí. Jsem prostě tvrdohlavá,“ přiznala Stropková.

Na jaře na soutěži módních návrhářů Doteky módy sebrala odvahu, k ní přidala pár fotek, a šla za uznávaným fotografem Janem Saudkem, se kterým se na dotecích setkala již v minulých letech. Kritika byla veskrze přívětivá a proto lidé ze snímků nezmizeli a nadále na nich dominují. Ačkoliv je Sandra vyučená květinářka a denně jí projdou rukama stovky kytek, tak o jejich fotografování zájem nemá.

„Modely si vybírám náhodně. Například v autobuse jsem se několikrát svezla s blonďatou dívkou. Oslovila jsem ji, vyměnily jsme si čísla a dohodly se na focení. Je na zhruba třetině fotek vystavených ve vestibulu nemocnice,“ poznamenala Sandra, která na výstavu dostala grant od prostějovské radnice. Protože prostory v muzeu, foyeru divadla a kina Metra už byly zadané, padla volba na vestibul prostějovské nemocnice.

„Nakonec jsem ráda, že se výstava konala právě tam. Nemocnicí projde denně spousta lidí. Návštěvníkům jsem dala k dispozici bloček, aby do něj mohli zapsat své pocity, názory a kritiku. Byla jsem překvapená, kolik lidí toho využilo, a hlavně, že se fotky líbily,“ prohlásila potěšeně fotografka, která už pracuje na snímcích pro příští výstavu. „Jsem snílek, mám ráda tajemno a magii,“ poodhalila budoucí téma Sandra Stropková.