Spisovatel a dramatik Pavel Kohout on-line

Světově uznávaný dramatik, prozaik a publicista Pavel Kohout při své návštěvě Olomouce byl i hostem našeho on-line chatu Deníku.

Na vaše otázky odpovídal v pondělí 3. listopadu od 15 do 16 hodin.

ON-LINE rozhovor najdete ZDE

Profil Pavla Kohouta

Když si bral svou první ženu, pozdější Pyšnou princeznu Alenu Vránovou, určil za datum svatby Stalinovy narozeniny.

Psal se rok 1950 a Pavel Kohout byl přesvědčeným komunistou, vedl Soubor Julia Fučíka a měl za sebou pobyt v Moskvě, kde působil coby kulturní atašé.

O několik let později už byl jednou ze zásadních postav Pražského jara, stál u zrodu Charty 77 a v roce 1978 musel nuceně emigrovat do Rakouska.

Názorový vývoj Pavla Kohouta, jeho život a dílo jsou pozoruhodnou exkurzí do dějin druhé poloviny dvacátého století.

Narodil se v Praze 20. července 1928, po maturitě v roce 1947 byl členem Ústředního výboru Československého svazu mládeže a Československého svazu spisovatelů.

Jeho budovatelská poezie (Verše a písně, Čas lásky a boje) mu přinesla rychlý vzestup a popularitu.

Odklon od hlavní ideologické linky se začal projevovat velmi záhy, patrný byl už v roce 1955 v divadelní hře z vojenského prostřední Zářijové noci.

O rok později bylo drama Chudáček dokonce zakázáno.

Kohout se začal živit jako spisovatel, spolupracoval také s různými divadly, například vinohradským, a postupně se přikláněl k reformním komunistům.

V roce 1967 na sjezdu Svazu spisovatelů přečetl Solženicynův protestní dopis sjezdu Svazu sovětských spisovatelů a definitivně se tak etabloval jako kritik režimu.

O rok později aktivně podporoval Pražské jaro, za což byl v roce 1969 vyloučen ze strany i svazu spisovatelů.

V závěru roku 1976 stál u zrodu Charty 77, psal a adaptoval hry pro Bytové divadlo Vlasty Chramostové.

Přesto dostal povolení k ročnímu pracovnímu pobytu ve vídeňském Burgtheatru, v roce 1978 mu však bylo znemožněno vrátit se do rodné vlasti a přišel o občanství.

Usadil se v Rakousku a dodnes žije ve Vídni.

Celosvětový význam mu přinesla adaptace Ubohý vrah, na motivy povídky Rozum Leonida Andrejeva, která byla v roce 1976 uvedena i na Broadway.

Mezi jeho nejvýznamnější romány patří Katyně, Nápady svaté Kláry, Hodina tance a lásky nebo Konec velkých prázdnin.

Stále je literárně činný, od roku 2008 mu vyšla celá řada publikací: Smyčka, román vracející se do roku 1948, O ničem a o všem, soubor publicistické a samizdatové tvorby z let 1975–2008, Cizinec a krásná paní, román ze současnosti, memoárový Můj život s Hitlerem, Stalinem a Havlem či Z pohledu trilobita, navazující na O ničem a o všem. Nejnovějším Kohoutovým počinem je román Tango mortale z roku 2012.

Jeho třetí manželkou (od roku 1965) je scenáristka a spisovatelka Jelena Mašínová. Z druhého manželství s Annou Cornovou, asistentkou režie, má tři děti, mezi nimi spisovatelku Terezu Boučkovou a výtvarníka Ondřeje.