Původně učitelka ve výchovném ústavu byla u zrodu workshopu a kostýmy hercům šije už šestým rokem.

„Letos je to pro mě ale mnohem náročnější. Scénář vyžaduje několik desítek kostýmů. Máme tu asi šestadvacet herců a ti ve hře cestují po různých zemích. V každé z nich se lidé jinak oblékají a já tomu musím přizpůsobit jejich šatník,“ prozradila kostymérka, která by se podle svých slov bez pomoci místních žen neobešla. „S šitím kostýmů mi například pomáhá paní, která pracuje v OP, připojily se také maminky na mateřské a také ženy v důchodu. Bez jejich pomoci bych to určitě nezvládla,“ přiznala Štrbová.

Její práce ale nezačala až na workshopu, připravovala se půl roku dopředu. „Několik měsíců předem mi scénáristi předběžně řekli, jak bude scénář vypadat, a kde se bude hra odehrávat. Protože je letos velmi pestrá a děj se přesune do několika zemí, hledala jsem v časopisech i na internetu, co se na kterém kontinentu nosí,“ řekla kostymérka, pro kterou je největší odměnou úspěch představení.

„Ani mi nevadí, že se hraje jen jednou. Za ten pocit to stojí,“ dodala.